Naui dogjaeja

• "Když jsem před několika lety objevil jednu starou fotografii svého otce, zíral jsem na ni jako kdybych snad hádal, na koho se to vlastně dívám. Otec na ní vypadal tak mladě, silně a plný životní energie, až jsem si chtěl myslet, že se jedná o někoho docela jiného, než o mého vždy striktního, pochmurného a panovačného otce, kterého jsem po celý svůj život znal. A bylo to vlastně až právě po tomto okamžiku, kdy jsem zatoužil poznat, co z mého otce udělalo tak kategorického člověka jakým nyní byl. Samozřejmě že jsem věděl, že žil v černobílé době diktátorského komunismu, na nějž měl neblahý vliv i ten tyranský severokorejský, i přesto jsem ale toužil pátrat po konkrétních příčinách, a tak mohu jen říct, že film slouží jako jakási pocta otci nejenom tomu mému vlastnímu, v jehož očích čas od času spatřuji i sebe samotného za několik let, ale také i těm ostatním, jejichž životy byly v porovnání s těmi našimi komplikovanější a často i nebezpečnější." Prozradil na adresu filmového konceptu samotný režisér Hae-joon Lee. (Conspi)