Příběh lásky a temnoty

"The only way to keep the dream alive, full of hope and hot disappointing is to never try to implement it. A dream brought to life is disappointing." Citát z Díla Amose Oze, který odezní v samotném závěru filmu, vypovídá hodně o pocitech člověka žijícího ve světě, do něhož tak úplně nezapadá... Herečka Natalie Portmanová, narozená v Jeruzalémě v živodské rodině, získala již před devíti lety práva na zfilmování autobiografie A.Oze, kdy se s ním setkala u šálku čaje. Pro větší autenticitu příběhu se rozhodla jej natočit mluvený v hebrejštině (oproti původnímu záměru produentů, kteří jej chtěli mít v anglické verzi). (26.12.2016)

„Peklo a ráj můžete nalézt všude. Trocha podlosti a lidé jsou si navzájem peklem. Trocha soucitu, trocha šlechetnosti a lidí v sobě naleznou ráj.“ Obával jsem se přílišného dojímání/citového vydírání, ale to se nekonalo. Neradostné dětství v mladém státě bojujícím o svou vlastní existenci mě každopádně bavilo, jakkoliv bylo převážně depresivní. Ale není to jen o vyrůstání v nově se utvářející zemi, velký důraz je zde na hledání identity, ať už v případě hlavního hrdiny, jeho matky či Izraelců všeobecně. Film nabízí pomalé tempo, silné scény (ačkoliv nejsilnější moment pro mě bylo hlasování…aneb nejen zbraněmi pomohlo Československo ke vzniku Izraele), potravu k zamyšlení…a musíte mít chuť, náladu vše procítit a přemýšlet u toho. Ostatně, i matčiny promluvy do synkovy duše byly zvláštní (a s upřednostňováním empatické lži nad bezohlednou přímostí asi u řady diváků narazí). Hezká kamera a hudba vše jen podtrhuje. Rodačka z Jeruzaléma to tentokrát zvládá před, ale i za kamerou, a její celovečerní debut hodnotím solidními 4*. (29.12.2019)

Polský klenot Sławomir Idziak kouzlí s kamerou, před i za ní se snaží Natalie Portman v ambiciózní celovečerní prvotině a jedna sionistická přistěhovalecká rodina to v Jeruzalémě nebude mít vůbec snadné. Zejména matka si horko těžko zvyká na život ve vznikajícím svobodném státu Izrael. Jenže tenhle autobiografický román je, zdá se, poměrně velké sousto. Pohledem pozdějšího letitého zastánce dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu Amose Oze sledujeme poetické zamyšlení, které to nicméně bude mít u běžného diváka zatraceně obtížné. (30.10.2016)

Včera som sa len tak postavil pred zrkadlo a začal som sa fackovať. Prečo? Ani srnky netušia, ale vraj som k tomu mal správny dôvod. Som introvert a idealista. Rád mlčím a počúvam ťa. Organizácia spojených nádorov hlasuje za vznik Izraela. Náročnosť filmu spočíva hlavne v tom aby ste nezaspali. Krátke príbehy ale boli super. Mne sa najviac páčil ten ked išli po púšti a boli ticho. Vááááá ... čo ešte by som chcel dodať, že ... (18.08.2017)

Jak je vidno, Natalie Portman je nejen výborná herečka, ale taky skvělá režisérka! Její první celovečerní film (nikoli ale režijní debut), je krásné, poetické, hluboké a upřímné psychologické zamyšlení nad velikostí lidských snů a malostí lidské povahy. Tragédie (ne)jednoho života. Vznešenost a bída, láska a temnota. Scény plynou jako voda v řece, většinou klidně, pomalu, zamyšleně, jindy narazí na balvan, tříští se o kameny jako v proudu bystřiny a hukot vln rozjitřuje divákovo nitro... K tomu přispívají filmařsky vybroušené, nádherné (avšak střízlivé) obrazy a působivá hudba, přitom ale ani jedna složka nesklouzne ke kýči. Žádné pohlednicové záběry Svatého Jeruzaléma, jen oprýskané domy, blátivé ulice, kamenitá pole, staré olivovníky. Probuzení ze sna. Zážitek z opravdového umění, po němž přichází katarze. (20.03.2016)