Den začíná

Mám veľmi rád túto periódu. Pevné herecké výkony, zastavenie časom a nezabudnuteľný poetický nádych, ktorý všednostiam dodáva nehorázneho lesku. Akoby jedna životná udalosť mala mať priestor na komplexné rozpovedanie francúzskej duše z nižších vrstiev, ktorá bojuje voči okoliu. Isteže nejde o širokorozsiahlu psychologickú anabázu, na to sa poetický realizmu nehrá a ani na obskulárnu melodramatickú kriminálku vytvárajúcu forsiráciu napätia. Možno nie je Le Jour se lève najdôležitejším snímkom francúzskej odnože realizmu, ale prekvapí nelineárnym rozprávaním a bohatou nádielkou emócií v strete cynizmu a oddanosti. Gabin je bohovský, tieto role mu maximálne sedia a som si všimol ako tuna pomerne schudol. Na jeho charizme to však nemá pochopiteľne žiaden zásadný vplyv. (21.06.2016)

V prvních minutách filmu sledujeme poměrně napjaté okamihy s vrahem, který zůstal sám s pistolí v zamčeném hotelovém pokoji, obklíčeném zvenku zděseným davem a policajty. V retrospektivách pak následuje v zcela odlišné atmosféře až poeticky laděný příběh o životě a lásce mladého zamilovaného muže. Zvláštní napětí vytváří zde právě onen kontrast, když se před divákem vynárá otázka, jak je možné, že se takový, na první pohled zcela šťastný člověk mohl dopustit vraždy a tak zběsilého konání. Nejpředvídatelnější možnost v podobě milostného konfliktu a žárlivosti se sice brzy na to odehrávat začne, ale rozhodně není nouzi o překvapení i v podobě nevěry z druhé strany či vzájemné konfrontace dvou milenek. V rámci soudobé tvorby strhující thriller s velmi originálními rozprávěčskými postupy, ze kterého si odnáším silný filmový zážitek plný napětí, nepokoje a dusna. Odnáším si taky zážitek z výkona Jeana Gabina, který byl už za mlada vážně borec! 90% (# Challenge Tour – 52 roků filmu za 52 týdnů) (09.02.2019)

Když den začne opravdu špatně, zpravidla se sype všechno, na co sáhnete. Jsou však věci, které nelze vzít zpět. Ocitáte se na zásadní křižovatce svého života, a to, jak z ní vyjdete předznamená Váš další osud. Na této křižovatce se ocitl i Jen Gabin ve snímku Den začíná. Již od začátku byla cítit sklíčená atmosféra, uvolňována retrospektivními pohledy do jeho dříve spokojeného života, kdy se zamiloval do křehké dívky. Je zřejmé, že den skončí špatně, protože to už tak v životě chodí, ale přesto jsem si trochu přál, aby to tak nedopadlo. Velmi silné. (09.02.2010)

Mě to zase tak úžasné nepřišlo. Carné se tentokrát až moc drží hranic poetického realismu a v poměrně plochém scénáři nepředvádí tak kvalitní práci jako například u vynikajícího Nábřeží mlh. Pozitivem přesto zůstává narušování lineárnosti. Otázkou je, zda je v tomto případě na místě, když divák zná od začátku konec a atmosféra i pŕes to že graduje, nemá ve finále čím překvapit (i tím, že se stále navrací do "reality" a přerušuje budouvanou atmosféru) Každopádně Jean Gabin je opět hodně silný a snímek stojí a padá hlavně na jeho přítomnosti. Tři hvězdy, uvidíme příště. You're the type women fall in love with . . . I'm the type that interests them. (15.04.2010)

Deň začína je film pre študentov filmových škôl, pre ortodoxných filmových fanúšikov, ktorí si chcú naštudovať dopodrobna všetky filmové obdobia a žánre. V tomto prípade sa jedná o francúzsky poetický realizmus, ktorý má svoje typické znaky a všetky sú bez výnimky použité v tomto dôležitom zástupcovi tohto žánru. Už je ťažšie si predstaviť, že by sa dnešný priemerný, ale aj pozorný divák bez týchto znalostí dokázal pri tomto filme skutočne baviť. Keď som ho videl, dal by som 4 hviezdy, po čase mi už spomienka naňho značne vybledla. (01.08.2012)