Keď zvieratá snívajú

„NENECH SI NIC LÍBIT“… /// Dobrej filmařskej debut s trochou násilí a sexu. Seversky úsporná filmařina, která se snaží působit dojmem, že takováhle je realita. Nehororový lekačky plněj účel, stejně jako atmosféra v rodinnejch scénách, při kterejch se postupně vodhaluje tajemství. K tomu si přidejte pomalý tempo, ponurej vzhled a jednoduchý dialogy. Když pak Marie dostává důvod být sama sebou, stupňuje se napětí a přibývá násilí. Závěr připomíná středověký legendy, ve kterejch se vystrašení vesničané snažej zlikvidovat nechtěný monstrum, který však (i z pudu sebezáchovy) ničí všechno, co se připlete do cesty. Takže se dočkáme očekávanýho a nevyhnutelnýho krveprolití, který tady připomíná spíš tragédii. O chytrosti příběhu svědčí i to, že můžete se stejným výsledkem zaměnit lykantropii třeba za homosexualitu... Film určenej intelektuálnímu hororovýmu publiku, který dává přednost evropskýmu filmu. Od něj se vočekává, že nemá potřebu topit se v hektolitrech krve, ani nepotřebuje všechno polopaticky vysvětlovat. Já jsem někde mezi. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Studuju nový vlny. Třeba teď jedu „Nordic Twilight“. 2.) Baví mě filmy, ve kterých lidi mizej z jinejch důvodů, než z politickejch. 3.) Na zahradě máme zahrabanýho doktora. 4.) Thx za titule „majo0007“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (03.08.2015)

V niektorých momentoch tomu nemôžem uprieť celkom slušnú atmosféru. Avšak tá bola často narúšaná prílišnou sterilitou dejovej linky, ktorá mi prišla až príliš jednoduchá, priehľadná a totálne bez akéhokoľvek nápadu. Pritom námet tu ponúkol mnohé možnosti akými by sa mohol príbeh rozvinúť. Masakrík na záver bol celkom fajn, aj keď väčšina z toho bola utopená v absolútnej čiernote. Inak škoda, že to pozadie tajomnej choroby hlavnej hrdinky a jej matky nebolo vysvetlené trocha podrobnejšie. Slabší priemer. 55/100 (26.03.2018)

„Marie…nenechej si nic líbit.“ K filmu jsem přistupoval s nijak zvlášť velkým očekáváním a zároveň s vidinou toho, že se místy možná nechtěně zasměju. Klíčové na tomto filmu je podle mě najít si cestu k hlavní hrdince, bez toho se asi nemá na snímek smysl dívat (a to co nejdříve, poněvadž už po cca 20 minutách začne postupná „proměna“). V mém případě to klaplo, fandil jsem jí naplno a vzhledem k „milému“ kolektivu, který Marii obklopoval (a vlastně vůbec všem na téhle vesnici nebo co to bylo), čekal na zadostiučinění (myšleno pomstu). Navíc si užíval vcelku slušnou (zlověstnou) atmosféru se sem tam nějakou tou lekačkou (naladí už takové zakašlání či ptáci) a také si vzpomněl na zde mnohými zmíněný švédský film Ať vejde ten pravý, se kterým má dánský „příbuzný“ pár věcí společných…zkrátka vaši dceru či milou musíte brát takovou jaká je, znáte to. No a pak začne to očekávané „řádění“, které už je (mírně řečeno) úsměvné, ale pokud jste si Marii oblíbili, dá se to přetrpět. Slabší průměr je pro film tak akorát. (13.07.2016)

Kdyby Jonas Alexander Arnby v závěru přitlačil na pilu a předvedl nám houf kvalitních a detailních gore scén, tak hodnocení vypadá úplně jinak, tuším u všech !! Takhle se bohužel jedná o celkem pomalou, naštěstí nenudící hororovou drámu se zajímavým námětem a slušnou severskou atmosférou, nic víc. Låt den rätte komma in je však úplně jinéj level, co se týče atmosféry i storybuildingu. 60% (07.01.2015)

[SCANDI 2014] Jonas Alexander Arnby nie je Thomas Alfredson a Niels Thastum nie je Hoyte van Hoytema. O tom už písali mnohí a je pravdou, že po druhý raz táto mrazivá severská hra na resuscitáciu žánrového filmu nemá taký účinok. Čomu však už až takú pozornosť nevenujú, je, že Når dyrene drømmer pripomína dánsku kombináciu Twilightu a receptu na americký tínedžerský horor. Vo filme nechýba množstvo erotických scén, postavy postrádajú hĺbku a už od začiatku je jasné, koho hrdinka zabije ako prvého. Horší je však fakt, že mnohé hororové pasáže vyvolávajú skôr smiech, než strach. 40% (16.01.2015)