Shi shen
The God of Cookery
Kamera:
Jingle MaHrajú:
Stephen Chow, Christy Chung, Keith Siu-Kei Lee, Vincent Kok, Suet Lam, Man-tat Ng, Karen Mok, Tats Lau, Clarence Hui, Kar-Ying Law, Mark Yiu-fai Cheung (viac)Obsahy(1)
Stephen je slavný kuchař pyšnící se titulem Bůh Vaření, který vede svůj řetězec restaurací. Každý rok dělá porotce v turnaji o svůj titul, nikdy však nikdo nesplní jeho podmínky. Až jednoho dne šéfkuchař Tong na veřejnosti odhalí, že Stephen je podvodník, převezme jeho titul i restaurace. Zničený Stephen musí s pomocí pouliční kuchařky Turkey začít odznovu a dokázat všem, kdo je pravý Bůh Vaření. (Raztubyl)
(viac)Recenzie (20)
Stephen Chow jako Stephen Chow je God of Cookery ve filmu God of Cookery, který je asi tak stejným stylem padlý na hlavu jako Kung-fu mela a další. Celým svým pojetím a už i úvodními titulky velmi odkazuje na klasické hongkongské akční filmy plné velkých hrdinů, co se postaví za kamarády a plné přerodů postav od frajírkovství k prozření atd. atd. prostě jako tradičně, až na to, že tu nejsou žádné meče a pistole, ale vařečky a pánve. Celé je to pochopitelně úplně ujeté a plné buď přisprostlých nebo totálně šílených vtípků ve stylu odehnání největší fanynky, rozjíždění vlastní restaurace až po mosazné muže šaolinu. Kvalita těchto vtipů pro mě ale tentokrát dost kolísala zvlášť v první polovině filmu, kdy to prostě bylo občas trochu i nuda, ale tak třeba ještě nemám nakoukáno a třeba to taky bylo těmi úplně děsivými titulky, co jsem k tomu měla. Ve druhé polovině to už je lepší a nejlepší to je při finálním souboji o to kdo bude Bůh kuchařství, který měl nejvíc to šílené vaření u kterého lítají suroviny vzduchem, maso se klepe kungfu pěstí a smaží se vnitřní kungfu silou. A právě to bláznivé vaření na tom bylo to nejzábavnější, jenže překvapivě ho ve filmu zas tolik nebylo, což pro mě osobně bylo tak trochu zklamání. Přemýšlela jsem kolik tomu dát a dokonce se to chvílema pohybovalo i kolem trojky, protože Kungfu mela se mi líbila mnohem víc, ale nakonec to bude čtyřka přinejmenším proto, že je to dost originální a ulítlé a taky si tam hrajou pingpong s masovýma kuličkama, takže tomu tentokrát dáme čtyřku a bude to :). ()
Ještě před dobou gastro pořadů a glorifikace kvalitního jídla v životě i v televizi vznikla tahle crazy komedie o kuchařích a kulinářské soutěži. Když pominu zub času, tak mne to jako něco k zasmání absolutně míjí. Nicméně ten námět zaslouží malé plus a zřejmě tento film byl inspirací pro jiný hongkongský film Bitva kuchařů (2017) , který je naopak gastrodokonalost sama ()
Být bohem vaření (nehledejte v tom dvojsmysly, vážně jde "jen" o jídlo) není žádná sranda. Musíte umět vyrobit tu nejlahodnější krmi, udělat pořádnou show a ještě přitom zpeskovat konkurenci. Proto je pro Stephena Chowa jednodušší všechno připravit předem a sehrát to "pro diváky". Jeho kuchařské schopnosti ve skutečnosti nestojí za nic, spolupracovníci ho nenávidějí a podvody jsou u něj, ve spolupráci s mafiánským bossem (klasika pro Ng Man Tata), na denním pořádku. Jenže to už dlouho nepotrvá. Jeho mafiánský kolega mu podstrčí absolventa Čínské kuchařské akademie a ten hongkongskou hvězdu rychle usvědčí z neschopnosti. Následuje pád až na dno, až k žebrání o jídlo na čínském tržišti. Tam Stephen potká ohyzdku Karen Mok, která drží pod krkem místní gangstery a ještě umí skvěle vařit. Takže Stephen dostane najíst a za odměnu se v kritické situaci mimoděk vytasí s geniálním nápadem. Spojit dva recepty konkurenčních gangů pouličních kuchařů, aby tak mohly vzniknout chcací kreveto-vepřové kuličky, které jsou křehké i elastické (dá se s nimi hrát pinčes), chutné a vždy čerstvé. Nový výrobek slaví úspěch, když je náhodně objeven bandou pacientů místní nemocnice. Chow a jeho parta se tak rychle dostává zpátky na vrchol, ale komerční úspěch mu zpátky k titulu Boha vaření nepomůže. Odjíždí do Číny, aby tu našel onu slavnou akademii a vyzval na souboj svého bývalého poskoka. Ááno... tentokrát to vypadá setsakra originálně, co? A to ani nemusíte být fanoušci Prima vařečky. Takže raději pomineme existenci Harkova Chinese Feast (o dva roky před God of Cookery), abychom si nekazili chuť, že? Ale vlastně je všechno v pořádku, vždyť Stephen Chow potřebuje co nejvíc materiálu, ze kterého by si mohl dělat legraci. A tady se objevuje spousta terčů, včetně vděčného Shaolinského kláštera (který je ve skutečnosti i ideální školou pro kuchaře). Musím se přiznat, že jsem God of Cookery po prvním zhlédnutí považoval za další Stephenovu "splácaninu" (pro někoho to může být i kompliment), ale s mírným odstupem musím uznat, že ten film má nepopsatelné kouzlo a jeho drzost v navazování jednotlivých gagů na sebe je až nevídaná. Navíc se tu objevuje řada Chowových dvorních herců, v malých, avšak dokonale účinných roličkách. Dodnes se sice nesměji gagům, ve kterých má větší či menší roli Karen Mok... ne kvůli ní samotné, ale její postava je typickým Chowovým archetypem - nadměrně vyvinuté/křivé zuby, spousta make-upu při snaze zaujmout apod. Tenhle přísně čínský humor je pro mě pořád ještě příliš daleko (při Chowově knockoutu školačky, která mu přichází blahopřát k otevření nové restaurace, jsem se ale mlátil smíchy ještě minutu poté). Právě proto je pro mě většina Chowovek jen sledem lepších a horších gagů. Možná je to zabedněnou evropskou povahou a lpěním na příběhu, který alespoň pět minut dává smysl (ale co chcete od žánru "nonsense komedií"? ;) a touze po vyvážených vtipech, ale krom Shaolin Soccera zůstaly všechny mé požadavky (možná až moc přísné), které jsem na Chowovky kladl, nevyslyšeny. Některé z před-soccerovských filmů byly víc než solidním kompromisem (Fight Back to School) a řadí se k nim i Kung-Fu Hustle, ale... pořád to nebylo ono. Chtěl jsem toho vážně příliš? Čert ví, každopádně na sobě po God of Cookery pozoruji, že čím víc se k tomu filmu vracím, tím víc mě baví (a nejde jen o pár "vyvolených" scén, člověk se naučí ocenit i drobné detaily napříč celým filmem). Je tohle "ono"? Povedlo se Chowovi konečně uchvátit i moje skrz naskrz okoralé a náročné srdce filmového soudce, který pálkuje filmy stejně nemilosrdně jako Chowova postava peskuje v úvodu nebohé kuchaře? Nejsem si sakra vůbec jistý, ale... fakt se mi to docela líbilo. Vzhledem k tématice filmu je to ironií, ale prostě tomu musíte přijít na chuť. Možná jsem konečně po deseti (plus mínus) filmech pochopil, v čem tkví Chowova genialita, nad kterou sténají miliony Asiatů. Nebo prostě Stephen zas jednou natočil vynikající film. Tak či onak... opatrná, ale hodně zamilovaná sedmdesátka. Ochutnejte sami. 70% () (menej) (viac)
Stephen Chow je velky talent. Jeho filmy velmi su velmi svojske, tazko najdete nieco podobne. Kung fu mela a Shaolin soccer su v onej svojskej kombinacii humoru a parodie priam dokonale. God of Cookery ma takmer tu istu schemu, neunguje vsak tak 100 percentne ako jeho novsi bratcekovia. Nieje to tym, ze by mal nezaujimavu temu,ci nedostatok napadov. Prave naopak. Tych napadov je tu hadam az prilis vela. Priam sa na divaka hrnu. Myslim si ze prave preto film ako celok neunguje tak, ako jeho novsi, nametovo akosi cistejsi, surodenci. Je tu toho akosi privela. Taktiez si myslim ze pocitace Stephenovi obrovskou mierov prispeli k tomu, aby sa vo svojich novsich filmoch mohol naplno realizovat - God of cookery je oproti nim uz predsa len trochu zapraseny. O sklamani sa vsak ani zdaleka neda hovorit, film je to proste nadherne Chovovsky uleteny. Minimalne som sa naucil to, ze ak sa raz dostanem do Hong Kongu, nikdy si nedam miesane nudle :) (7.3/10) ()
Kdyby si člověk připravoval jídlo jako v God of Cookery, asi by si naporcoval ruku a ještě se opařil... Při vaření ultimátních pokrmů, po jejichž převalení v ústech ochutnávači padají do mblob, je přece důležitý efekt a estetický dojem. Co se týče kuchařské ekvilibristiky a prořízlé huby, na "Boha vaření" Stephena Chowa nikdo nemá... A když má za zády drsnou slečnu Krůtu a společně ukuchtí elastické "čůrající hovězí knedlíčky", všichni kuchaři světa budou žebrat o recept... God of Cookery je typicky ujetá hongkongská komedie a navrch Chowova exhibice. Což znamená kanonádu gagů, zhusta podpořených triky, jež jsou někdy na hraně či za hranou stravitelnosti. Až se chce člověku nevěřícně kroutit hlavou... Fandové Shaolin Socceru a Kung-fu Hustle tohle zvláštní dílko zřejmě slupnou jako jednohubku. A fanoušci dobrého jídla? V mém případě není co řešit! :-) ()
Galéria (11)
Fotka © Star Overseas
Reklama