Die letzten Männer
The Last Real Men
Réžia:
Ulrich SeidlScenár:
Ulrich SeidlKamera:
Peter ZeitlingerHudba:
Walter Andreas ChristenObsahy(1)
Tento film sleduje príbeh učiteľa, ktorý si hľadá manželku z Ázie, pretože rakúske ženy sú preň sklamaním. Rozpráva sa s ďalšími mužmi, ktorí si svoje nevesty z Thajska či Filipín našli v katalógu. Režisér o fime: „Pôvodným zámerom filmu (ktorý sa stal mojím najväčším televíznym hitom) bolo ukázať chudobné ženy z Ázie, ktoré si kupujú bohatí Rakúšania. Ale počas výskumu a nakrúcania som si uvedomil, že tieto rakúsko-ázijské manželstvá nie sú o nič šťastnejšie či nešťastnejšie než akékoľvek bežné manželstvo.“ (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (3)
Ani se nedivim, ze Posledni pravi muzi se stali nejvetsim Seidlovym televiznim hitem, protoze maji ze vsech jeho dokumentarnich pocinu nejzajimavejsi a nejatraktivnejsi, divacky nejvdecnejsi tema {jak rakouskym muzum vadi emancipovanost rakouskych zen, a tak si hledaji sve nejlepe mlade submisivni manzelky/sluzky pres ruzne agentury a internet ze zahranici... z Asie, Filipin apod.}. Seidl promyslenou kompozici jednotlivych scen nenechava divaka chladnym, chudost mizansceny odrazi chudost zivota onech muzu hledajici cizinky, pohyby kamery znaci posuny v zivote, resp. nemoznost onoho posunu v nekterych pripadech {kdyz kamera nasleduje muze, tak pouze do stran, kdyz naopak zeny, tak i dopredu}. Az pasoliniovsky neotesane pusobi uziti barev a jejich vyznamotvornosti, protoze muzi dokumentu se vidi jako pani tvorstva, kteri maji dominovat, prebiraji vsechnu iniciacni aktivitu na sebe a zpovidaji se navzajem, resp. tazatelem je zde muz/ucitel na stredni skole, ktery si prave hleda manzelku ze zahranici. Ona dohra po sesti mesicich pak dava jasne najevo, na ci strane Seidl stoji, akorat svuj postoj vyjadruje skrze filmovou rec a filmovymi prostredky, coz je mi vic jak sympaticke. Btw uz dlouho jsem necitil takovou zlobu, chut dat nejake postave /cloveku z dokumentu/ vychovnou facku a proti omezeneckemu macho pohledu neco delat. Ramovani, ktere uzavira macho muze do jednoho myslenkoveho omezeneckeho proudu, je sklicujici pro citliveho a vnimaveho divaka. ()
Do názvu Seidlova investigačního filmu "Poslední mužové" vkládají angličtí demagogové přívlastek "real" a opičící se Češi "skuteční". Jsou to ale jen "muži z lidu", kteří tvrdí, že chtějí jen chodit do práce a mít domov, kde se mohou osprchovat, najíst se "po rakousku" a dívat se na televizi. Proč jim nevěřit? Samozřejmě jejich argumentace je neúčinná; místo, aby si alespoň přečetli Englsův spisek o rodině a dostali se tak alespoň do 19 století, bloudí ještě někde po biblických pláních. Pokud recenzent Bluntman tvrdí, že se jedná o "machos", pak to jsou ti nejdefenzivnější z možných. Jsou pravým opakem hrdinů (Heros, Braves), pro které mají ženy (ať již Rakušanky, Indiánky nebo Filipínky) slabost. Seidlovo vlastní pozorování, že se i v případě těchto "Mischehen" jedná o běžné manželství, jehož vyústění je stejně nejisté jako u jiných, nemúže být mylné. ()
Zachyceni muži i jejich asijské manželky, vypovídají sami či muži spolu. V jejich bytech i ložnicích. ()