Kořeny

Remake, hlavne v USA vyslovenej seriálovej klasiky zo sedemdesiatich rokov ovenčenej niekoľkými cenami, u nás naopak nie až tak známeho seriálu, ktorý si nezaslúži žiadne osočovanie ako to v prípade remakov väčšinou býva, no nebudem ani prehnane chváliť. Nové seriálové poňatie Roots má totiž najväčší problém v tom, že pred tromi rokmi tu bol oscarový Twelve Years a Slave. A Roots je presne to isté, akurát v bledo-modrom a natiahnuté na nejakých cca 6 hodín. Úvod je síce mierne odlišný a predstaví postavy neskorších otrokov v ich domovine, avšak následne sa už ide podľa všetkých očakávaných dejových postupov z otrockých filmov. Povedal by som, že sa dokonca úplne presne ide podľa diania v 12 Years a Slave. Nechýba farma zbohatlíka, nechýba bičovanie pred prizerajúcimi, pokus o útek, aj všetky zvraty zo známej Oscarovky. Priznám sa, že neviem kto si vypožičal od koho a či už 12 Years a Slave nevykrádal pôvodný Roots, ani nakoľko je remake verný originálnu, keďže ten som nevidel, no minimálne sa v roku 2016 trochu vytráca dôvod sledovať Roots, keď to isté sme nedávno už videli a v o niečo lepšom podaní. Roots sa síce snaží o drsnejšie podanie a tak samozrejme nechýba krv a detailnejšie zobrazenie každej krutosti páchanej na černochoch, no aj napriek tomu mi to prišlo možno až priveľmi uhladené. Technicky tomu síce nie je čo vytknúť, herecky taktiež perfektné a je vidieť, že History Channel utratil na seriál nemalé peniaze, no osobne by som uvítal keby to namiesto tej „povinnej“ občasnej brutality, ktorá je teraz v seriáloch „in“ bolo o niečo viac naturalistickejšie, špinavšie a nie až takto učesané v každom zábere. Tá krutosť a nemilé podmienky černochov by tak mali väčší dopad aj na diváka. A vôbec keby to celkovo nebolo až tak jednotvárne s dobrými postavami černochov a zlými postavami belochov (obzvlášť manželka je až priveľmi jednorozmernou postavou). Za tých cca šesť hodín bol čas na zapracovanie na viac ako dvoch/troch charakteristikách jednotlivých postáv. CELKOVO: 3* (6/10) (10.06.2016)

Vášnivě dojemná obžaloba otroctví. 1) Knihu jsem nečetl, předchozí filmové zpracování neviděl. Moje panická tématem nezatížená mysl byla ohromena silou výpovědi. Rodové ságy nemám příliš v lásce. Film moc neumí postihnout velké časové úseky, jeho síla je právě v zobrazení okamžiku. Jde tedy o to, vybrat události, které charakterizují dobu a správně je namixovat. A to se tvůrcům minisérie podařilo na jedničku._____ 2) Nepovažuji za důležité, jestli autor psal o skutečné historii vlastního rodu anebo jestli si to všechno vybájil. Je jedno, jestli jsou Mandinkové vylíčeni věrně. Je fuk, jestli Kunta existoval, jestli byl (mohl být) muslim anebo jestli Afričané prodávali i jiné Afričany do otroctví. Nevnímám totiž Roots jako historický film ani jako dobrodružnou ságu. Pro mě je to oslava lidství, poukaz na některé černé skvrny lidských dějin. Film vyjadřuje, co cítím, čemu věřím, co si myslím, a je jedno, zdali uvedené příklady jsou vymyšlené anebo ne._____ 3) Otroctví je ve filmu představováno jako sociální fenomén, majitelé jednají s otroky jako s dobytkem a nepochybují o tom, že černá rasa je méněcenná. Ve skutečnosti šlo ale o peníze. Ekonomika jižních států stála a padala s pěstováním bavlny, tabáku a jiných produktů na rozsáhlých plantážích. Sever neměl na zachování otroctví ekonomický zájem, jih naopak na něm byl existenčně závislý._____ 4) Mezi spoustou černých herců mě zaujali 27letý Angličan Malachi Kirby (Kunta Kinte), 26letý Regé-Jean Page (Kohout George), 55letý Forest Whitaker (Fiddler). Výborný je i 39letý Jonathan Rhys Meyers (irský plantážník Tom Lea)._____ 5) Působivá je hudba 45letého Alexe Heffese._____ 6) Na konci každého dílu jsem polykal dojetím a skrz uslzené oči jsem trochu nevěřícně zíral na titulky: Lousiana Entertainment. No, zábavu si tedy představuju jinak. (04.08.2016)

S každým dalším dílem méně zábavná a méně kvalitní podívaná vrstvící jedno klišé za druhým. První dvě epizody se ještě dají označit za lepší průměr, problém je v tom, že jsou zjevně velmi zkráceny, takže na diváka každých pár minut vybafne nápis "po dvou, třech... dvaceti letech" a tyto časové skoky velmi narušují plynulost příběhu. Zbylé dvě epizody jsou naproti tomu zdlouhavé a absence silných postav a silných herců z prvních dvou dílů způsobují těžkou nudu. K tomu přidejte neustálé mnoho generační odkazování na prvního předka, jako jakýsi zdroj vnitřní síly v těžkých časech a černobílé postavy nejen, co se týče barvy pleti. Zatímco běloši jsou v drtivé většině případů vykresleni jako nelítostní vrazi a nespolehliví, impulzivní podrazáci, černoši jsou naopak zdrojem všech ctností včetně nekonečné cti, trpělivosti, rozvážnosti a laskavosti. Už tak zjednodušený a přikrášlený pohled na problematiku otroctví ještě završuje opravdu až směšně patetický závěr. 2,5 hvězdičky. (23.09.2017)

Originál jsem kdysi dávno viděl, ale jediné, co si z něj pamatuju je to, že jsme ve škole komolili Kunteho jméno. Jak, to je asi jasné. Takže do remaku jsem šel takřka nepolíben a musím tvůrcům složit poklonu. Jasně, je to tak trochu černošská agitka, takže na hodného bělocha tu, snad až na jednu výjimku, nenarazíte. Ale zase to nebije tolik do očí, jako v jiných případech. Je to i tím, že seriál se nesoustředí výhradně na utrpení otroků, ale ukazuje jejich všední život, který byl, s přihlédnutím k daným okolnostem, celkem normální. Bavily i africké sekvence a jestli se mi něco zapíše do paměti, tak je to tanec a zpěv na otrokářské lodi. To byla paráda. Co se herců týče, tak prim hrají nepříliš známé tváře, ale ve vedlejších a důležitých rolích menších i větších padouchů-bělochů vystupují osvědčená herecká esa na čele s výborným Meyersem. Závěrem bych doporučil nesledovat sérii paralelně s podobně laděným Undergroundem. Mě se to občas pekelně motalo. 80% (14.06.2016)

Skvěle. Bohužel se mi nedaří sehnat tenhle stare seroš, tak sem se vrhnul na jeho remake. A udělal sem sakra dobře... Jsou to vlastně 4 filmy po hodině a půl, takže to e pěkně svižný, bez zbytečnejch průtahů. Tohle téma otroctví mě dycky dost zaímalo a kde inde se o tom dozvědět víc než s Kunta Kintou :o). Drsný příběh týdle legendy tě vezme na slovíčko do Afriky, ale pak už šup za velkou louži začít novej život, esi se tomu tak vůbec dalo říkat. Největší mazec bylo, že po skončení občanský války si mysleli černoši, že už bude všecko dobrý, ale na tom jihu USA to nikdy lehký mít nebudou. (19.09.2021)