Powrót Agnieszki H.
Returns of Agnieszka H.
Obsahy(1)
Polská režisérka Agnieszka Hollandová (*1948) byla nominována na Oscara, točila s herci jako je Meryl Streepová nebo Leonardo DiCaprio. Svojí profesní dráhu začala studiem režie na pražské FAMU. Když se v roce 2012 do Čech pracovně vrátila, aby natočila mimořádně silný a úspěšný seriál Hořící keř, svolila k natočení dokumentu, ve kterém na svá studia v Česku vzpomíná. A nejen na studia, protože v Čechách našla svůj druhý domov a často se sem vrací. (Artcam Films)
(viac)Videá (1)
Recenzie (9)
Film vypovídá o životě Agnieszki Holland v době, kdy pobývala v Československu, tedy v době studií a okupace. A právě o této okupaci a jak ovlivnila její život a život jí blízkých osob je film hlavně. Přibližuje i povahu samotné A. a to jak ji viděli ostatní, a občas je dokument proložen záběry z filmů, které natočila tehdy a teď - Hořící keř. Spíše jsem čekala, že Návrat Agnieszky h. bude více vypovídat o celém jejím životě a tvorbě, nejen v tehdejším Česku. Ale tak snímek asi ani nebyl zamýšlen. I tak hezky vypráví o úseku života neobyčejné ženy. ()
Skvělý vhled do událostí 68 roku očima polských studentů FAMU, vyprávějící své autentické zážitky viděné očima velmi blízkých sousedů, kteří zjistí že můžou být považovány i za zrádce a nakonec z té deziluze přijdou i o svůj polský patriotismus. Nastavá zde podobný efekt jako u Gottlandu, Čech se může podívat na svou zemi a klíčové okamžiky z naprosto jiného úhlu, bez klišé a zavedeného sentimentu, ale o to víc autentičtěji. Děkuji za takový film. ()
V podstatě nevím, do jaké míry hodnotím práci dokumentaristů. V tomto případě prostě všechno válcuje osobnost Agnieszky H., která je výbornou vypravěčkou, nebere se moc vážně, má smysl pro humor a divák se od ní dozví ledacos zajímavého nejen z doby, kdy v Praze studovala. Ta hodina a čtvrt v její společnosti utekla jako voda. ()
Zajímavý pohled na Agnieszku Holland, která byla u všech podstatných událostí v Praze mezi lety 68-71 jako student, angažovala se v politice a nebála se režimu. Také díky tomu mohla s velkým přehledem natočit Hořící keř a hrát ve filmech z vězeňského prostředí. V dokumentu se nebojí mluvit o všem, co se jí zrovna honí hlavou při návštěvách známých míst v Praze, kam se po letech vrátila. ()
O režisérce jsem toho před zhlédnutím dokumentu věděl minimum. A po zkouknutí se cítím dost obohacený, i když jde samozřejmě jen o 1 kapitolu tvůrkyně. A krom informační hodnoty kvituju i humorné scény, hlavně neustálé dobírání si letitého spolupracovníka-kameramana mě moc bavilo. Za mě to budou silné 4*. ()
Reklama