Nalezenec
Ničije dete
No One's Child
Réžia:
Vuk RšumovičScenár:
Vuk RšumovičKamera:
Damjan RadovanovicHrajú:
Denis Murić, Pavle Čemerikič, Zinaida Dedakin, Isidora Jankovic, Mihailo Laptosevic, Bora Nenic, Marija Opsenica, Branka Šelič, Goran Šušljik (viac)Obsahy(1)
Odnepamäti ľudí fascinovali legendy o opustených deťoch, ktoré sa s civilizáciou prvý raz stretli po tom, čo vyrástli v divočine. Tento konkrétny príbeh je unikátny vďaka svojmu kontextu, ktorým bola krvavá vojna na Balkáne na konci 20. storočia. Film je založený na skutočnom príbehu. Na jar 1988 sa hlboko v bosnianskych horách našiel divý chlapec, ktorý tu žil spolu so svorkou vlkov. Dali mu meno Haris a poslali ho do sirotinca v Belehrade, kde sa oňho starala Ilke. Pomaličky a postupne začal chlapec vyslovovať svoje prvé slová. V roku 1992, uprostred vojnového besnenia, ho miestne úrady poslali späť do Bosny, dali mu do ruky zbraň a poslali ho na front. Jednej noci, prvýkrát za celý svoj civilizovaný život, Haris učinil celkom vlastné rozhodnutie. (IFF Bratislava)
(viac)Recenzie (7)
[FebioFest 2015, Praha] Srbskij Kolja! No dobrá, možná spíš srbský tarzan, ale to je jedno. Film s oblíbenou nálepkou "Podle skutečné události", ale tady sakra k uvěření. Možná chvílemi až moc syrový. Žádný náznak nějakých lepších zítřků, prostě Nikdy nemůže být tak hrozně, aby nemohlo být ještě hůř. A v předválečných sirotčincích pod Sovětským svazem to platí dvojnásob. Na poli srbského dramatu nejsem zrovna doma, protože jediný srbský film, který jsem viděl byl… Srbský film, ale tohle bylo kvalitní na jakékoliv poměry. Na to, že stopáž je jen hodinku půl se sem vměstnalo opravdu hodně. Nebýt toho, že lístky na Tůň se vyprodaly zrovna ve chvíli, kdy jsem si je kupoval na pokladně, tak bych na tenhle film nejspíš ani nešel. A to byla škoda. ()
[IFF 2014] Sugestívny príbeh "divokého dieťaťa" odohrávajúci sa v kulisách administratívneho chaosu a blížiacej sa vojny. Viac viz. festivalový denník. ()
Pôvodný titul filmu No ones child vedie po jeho zhliadnutí k viacerým otázkam. Nikdy totiž nie sme, ani ak nás nájdu medzi stromami a vlkmi, nikoho deti. To preto, lebo sa stanete aj v takomto extrémnom prípade deťmi adoptovanými. Či už inštitúciou, rodinou, alebo niečím nepredvídateľnejším, čím by som nechcel spoilerovať. Film začína ako psychologický ponor do duše dieťaťa, ktoré má bližšie k inštinktívnemu zmýšľaniu divokého zvieraťa, ako človeka. Ršumovič však asi vďaka informáciám o živote tohoto chlapca dáva postupne prednosť deju, ako psychologickej až psychiatrickej štúdii jeho chovania a duše. Keďže sa ocitáme v Juhoslávii na prelome 80. a 90. rokov, príbeh musí mať aj synekdochickú funkciu a i keď ju predpokladáme, režisér ju zvláda s prehľadom. Záverečná scéna ma presvedčila o pridelení piatej hviezdičky. Je totiž tak veľavravná, že funguje ako dokonalé ukončenie Pukancovho príbehu vo filme a jeho vývoja a povie toho metaforicky viac aj o iných veciach. Bez slov samozrejme. Alebo zavitia. Podobný film (a horší): Divoké dieťa od Truffauta. ()
V Srbsku je to co do vztahů ve společnosti divoké samo o sobě, i bez dětí vychovaných vlky. Jezdit tam aby se člověk bál, chodit na jejich filmy snad ale bude i nadále bezpečné. Velké překvapení a hodně suverénní biják. (Febiofest 2015) ()
Určitě velmi čitelný a čistý film, ale taky maximálně přesný a velmi koncentrovaný na svoje téma. Protagonista vynikající. Oslovilo mě to víc než Truffautovo Divoké dítě. ()
Zaujímavosti (3)
- Režisér Vuk Ršumović objevil představitele hlavni role Harise, kterého hraje Denis Muric, pouhých čtrnáct dnů před natáčením. (Pepinec)
- Natáčení trvalo 31 dnů, samotné přípravy však zabraly celých sedm let. (Pepinec)
Reklama