Réžia:
Jiří BělkaKamera:
Vladimír OpletalHudba:
Angelo MichajlovHrajú:
Irena Kačírková, Luděk Munzar, Bohuš Záhorský, Vlasta Chramostová, Iva Janžurová, Milena Dvorská, Věra Koktová, Květa Fialová, Naďa Urbánková, Jaroslav Moučka, Josef Kemr, Jan Skopeček, Miloš Rozhoň (viac)Obsahy(1)
Tentokrát zveme diváky okruhu ČT 3 ke sledování opravdové lahůdky. Vznikla v šedesátých letech podle klasického Aristofanova textu ve veršovaném překladu jako svébytný příspěvek k řešení válečných konfliktů. Aristofanes zde už pět set let před naším letopočtem zpracoval střet ženského a mužského vidění světa. Zatímco muži se chtějí opět vrhnout do války, ženy aténské i spartské se už vážně zlobí. A tentokrát to svým mužům nedarují. Aby donutily muže uzavřít mír, začnou jim odpírat lásku. Závěr je neodvratný, mír je podepsán... V roli Lysistraty uvidíte Irenu Kačírkovou, jejího muže, generála, hraje Luděk Munzar, vůdce sněmu ztělesnil Bohuš Záhorský a jeho ženu Vlasta Chramostová, dále hraje Iva Janžurová, Milena Dvorská, Květa Fialová, Naďa Urbánková a řada dalších výtečných herců. (Česká televize)
(viac)Recenzie (7)
Divím se sám sobě, že jsem to ječení těch slepic dokázal snášet až do konce. Skutečně se autor domníval, že by to v praxi fungovalo? No, nebudu to rozebírat. Už ten námět byl zralý na facku. Dějově se skoro stále nic neděje, jen se zbytečně kecá a vlastně se to hne kupředu až s návratem Lykóna. Prostě, tohle se mi vůbec nelíbilo a nudil jsem se až to bolelo. ()
To je ale roztomilá záležitost, která pobaví. Byl jsem hodně zvědav, jak si televize v roce 1965 poradila s tak erotikou nabitou podvratnou až anarchistickou hrou. Minimalistická a stylizovaná, ale nápaditá výprava dala vyniknout dialogům a hereckým výkonům. Jedna hvězdička je za výkon Ireny Kačírkové, která svou Lysistratu snad ani nehrála, ale prožívala. ()
Hravá televizní Lysistrata se stala skvělým podkladem pro pikantní hru Ireny Kačírkové a komické sólo Ivy Janžurové. Nemravná i pravdivá byla tato dívčí válka v antickém Řecku, stejně jako v socialistickém Československu. ()
Co je silnější – válka nebo láska ženina? Stejně jako v jiných Aristofanových hrách, i tady jde o výrazný feministický empirismus, který je sice nesen v ryze komediálním duchu, ale s jasným poselstvím: když muž nemá rozum, žena musí být vynalézavá. Bělkova stařičká televizní inscenace, jakkoli strohá ve svém vnějším provedení, vyniká propracovanou choreografií (Pavel Šmok), jednoduchými, ale příhodnými dekoracemi a celým trsem vynikajících hereckých výkonů (Kačírková, Chramostová, Janžurová, Munzar, Kemr, Záhorský...), o kterých si současná televizní tvorba může nechat jen zdát. ()
Na svou dobu jistě zajímavě pojatá a ztvárněná inscenace, v níž účinkovalo tolik slavných hereckých hvězd, že by něco obdobného bylo dnes už naprosto nemyslitelné. Viděno dnešníma očima to ale bylo nasnímáno příliš staticky a ne příliš kvalitní nazvučení navíc znemožňovalo plné porozumění všem deklamacím. Rovněž míra přehrávání, byť byla určitě zcela záměrná, působí už dnes místy až křečovitě. Zajímavé především jako svého druhu archivní dokument o ještě pionýrských dobách české televizní tvorby. ()
Reklama