Vreckár

Posedlost drobnými krádežemi, sehraný tým kapsářů úřaduje ve vlaku, v hale a Michel trénuje na speciální taktiku v metru (s novinami) a v obavách čeká na zatčení. Tomu se přece nemůže vyhnout. Okradl svou matku, přátelé si nejsou jistí, všude chybí důkazy. Neskutečné. Na minimu je rozehráno strašně moc, užití komentáře a obrovská elipsa (Michelovo potulování přes Milán, Řím a Londýn) posunují příběh s věčností svižně dál a dál. Hra detailů, jemných pohybů (obnos peněz v ruce střídají želíska a pevný stisk) a pohledů. Přesto jakási vykupitelská nálada (spjatá s hudbou), jako na konci K smrti odsouzený uprchl, Jeanne je v podstatě anděl, který antihrdinu obrátí na cestu pokory zpět. (28.01.2010)

Hodně minimalistický Bresson. S filosofii hlavní postavy (Martin LaSalle) se nemůžu úplně ztotožnit (produktivní chlapík, který věří, že část populace se musí živit zločinem a on patří k ní), když k tomu přidám hodně vyprázdněné herecké výkony (kde právě LaSalle s jeho camusovskými cancy patří k nejslabším) tak to zachraňuje už jenom krátká stopáž. Z úcty k Bressonovi a velmi dobře natočeným kapsářským scénám dávám za tři. (26.05.2014)

Vynikajúco natočený snímok so zmyslom pre detail, ktorý sa prejavil najmä pri názorných ukážkach "práce" vreckára. Na druhú stranu ale musím povedať, že keby sa ten mladíček postavil ku mne a tváril sa tak ako sa tváril, tak by bolo všetko jasné... nenápadný ako pupák na nose. Ten koniec mohol byť tiež trocha lepšie spracovaný, aj keď do istej miery to malo svoj štýl a vychádzalo to z reality. Nadpriemer. 75/100 (17.04.2019)

Jakkoli se tomu Bressonův oproštěný styl vzpírá, film je nasycen napětím a v závěrečné scéně dokáže z předchozího chladu vykřesat velmi působivou emoci. Přeci jen jde o jeho umírněnější dílo, dá se říct, že až dokonce divácky atraktivní, i když se hlavní postava vzpírá identifikaci, jakkoli jde o subjektivní zpověď. Možná i proto filmu schází něco ze síly Baltazara nebo Johanky - daleko nekompromisnějších snímků, které mají tendenci trhat city správně naladěných diváků na kusy. (20.10.2011)

Příjemné realistické drama se zamyšlením nad myšlenkovými pochody notorického zloděje, inspirující se Zločinem a trestem (myslím si, že k nějakému povědomí o Dostojevského díle bude stačit shlédnutí filmu), na kterém mě nejvíce zaujal herecký výkon Martina LaSalle coby hlavní postavy Michela - svým hereckým projevem dokázal vzbudit pocit vnitřní nejistoty, aniž by měl tendence jakkoli přehrávat, ať už hlasem či gesty. (23.05.2010)