Family Viewing
Recenzie (2)
Jako jednotlivé střípky mozaiky skládá Atom Egoyan své dlouhé a statické obrazy, aby krůček za krůčkem nakonec v samém závěru jasně vykreslil protipól obou hlavních postav. Skrytá atraktivita pod povrchem a přesně psané dialogy udávají celkem svižné tempo snímku, který má jinak vysoce komorní nádech a chvílemi možná až příliš ležérní kameru. ()
Dobrý film, i kdyby neměl detektivní zápletku. V zobrazení propojenosti a promíšenosti vizuálního světa reality a virtuality, to možná Egoyan dotáhl ještě dál než Huxley. Na co zde "sáhnete", nevíte, zda je to v reálu či virtuálu, teď nebo jindy, zde nebo v jiném prostoru. Prožité a nahrané se neustále střídá, de-formuje a cykluje. Nejvíc se to týká babičky Armen, pro kterou je virtuální svět jistě novinkou. V závěru života je odkázána na vnukovy návštěvy v sanatoriu, vysílání televize a nahrávky na VHS. Přitom si neuvědomuje, že je to právě tento virtuální paskvil, který ovládá nejen ji, ale celé její nejbližší okolí - už si není jista ani svojí postelí, stěhují ji sem tam, jak to vyaduje okamžitá virtuální dispozice. ()