Láska je dokonalý zločin

Francúzska krimi "konina", ktorá sa hrá na romantický film, light erotický film a zároveň na prudko intelektuálne krimi s nejakou tou unikátnou zápletkou. Ani jedno z toho nevychádza na 100 % a divák si po hodine filmu povie, o čom toto je. Celkovo mi tento film príde dosť zbytočný. Šťastie je, že je zasadený do tak nádhernej prírodnej scenérie, za ktorú proste musím pridať nejaké body. Inak ale veľká nuda. 45 % (15.09.2016)

Možná by si ten film zasloužil víc, možná, že jsem si odskočil od filmu v nepravou chvíli, ale už na začátku jsem viděl, že Barbara po prohýřené noci leží nahá mrtvá v posteli. To ten profesor byl opravdu náměsíčný a v tomto stavu ji v noci uškrtil? Z ničeho to nebylo jasné. Pak jsem přišel k televizi a akorát ji házel do jámy... Ta policajtka byla fakt šeredná jak noc, s tou bych nešel ani potmě. Prostě se na tu roli hodila. Nu, pak ta studentka Annie, zřejmá nymfomanka, ale do příběhu mi moc nezapadala. A Marianne? Trochu úchyl, když se nechá líbat bratrem... Taky nebylo jasné, kdo přivedl policisty na profesorovu stopu. Moc nejasného. (17.03.2018)

Četl jsem několik komentářů k filmu a většinou o úspěchu filmu v očích kritiků rozhodují sympatie k herci Mathieu Amalricovi. Mě osobně se líbí i film, zasněžené Alpy, úzké zatáčky ve stoupající silnici, osamělá chata u propasti. Zápletka příběhu vcelku obyčejná, ale průběh děje i při pomalém tempu filmu, napínavý. Závěr příběhu překvapivý, fandil jsem profesorovi až do konce. Už poněkolikáté mě uchvátila Maïwenn, herečka zvláštní krásy, která patří podle mého názoru v současné době k tomu nejzajímavějšímu, co francouzský film přináší. (18.06.2023)

Mathieu Amalric a další jeho skvělé herecké představení, které bohužel není korunováno i tím, aby byl snímek dějově skvělý. Je dějově dobrý, ale není to vyloženě výtečné. To, co je prezentováno v první polovině filmu, není podloženo i druhou silnou polovinou, jako kdyby se tam scenáristům ztrácel dech. (12.08.2017)

Na prstech jedné ruky nespočítám, kolikrát mi letělo obočí nahoru u scén, kde se stylizace scenáristům i režisérovi vymkne z rukou. V něčem rozkolísanost tónu a nezáměrné uklouznutí k lehce bizarní exploataci zavání norskými Lovci hlav, ale těžký důraz na literární jazyk (a klasickou metaforiku) spíš zavání předválečnou kinematografií. Je to ale sterilní a ledově klidný vizuál i podmanivě plochý doprovod Caravaggia, které to tonálně solidně ukotvují. Amalric se do svého vykolejeného hrdiny po většinou trefuje, ostatní postavy jsou spíš na hranici figurek, ale to s ohledem na poměrně mechanický princip vyprávění (McGuffin, noirová femme fatale) dalece nevadí. Našel bych sto věcí, proč se filmu vysmívat, ale pravda je, že mě chytil a nepustil. Dokonce i jeho salónní rétoriku jsem si oblíbil, protože pasuje ke stylizovaným obrazům zasněžených hor, propastí a skleněné akademické pitevny. Romantický thriller pro lehce vyšinuté knihomoly. (18.03.2015)