Pašerák

Tato roztomilá kolonoskopická sonda do Háčkem stimulovaných střevních pochodů mimořádně oslizlého ptakopyska evidentně rozdělila diváky na dva tábory. V tom prvním bivakují upjatí pičusové, co za všech okolností zásadně vždy jen „kakají“, i když u toho ukrutně smradlavě a hlasitě prdí, jejich rajsky rudé obličeje při tom brázdí usilovně odpudivé grimasy, sračky jim lítají po celé míse, Brís na poličce z posledních sil komaticky lapá po dechu věda, že tenhle yperidový útok prostě nezvládne, ani kdyby ze sebe najednou vycákal veškerý svůj levandulový obsah, a hajzlová štětka se zděšeně krčí v koutě v obavách, kdo že to nakonec zase bude muset uklízet ten šosácký bordel zpět do zářivého lesku dokonale hygienické sanitární keramiky maloměšťácké toalety. Tyto kokotí entity, nevnímajíce nic okolo, se pak jen slepě otřepou odporem nad slovem „hovno“, protože „slušní lidé“ přece výhradně vylučují stolky a jiný košer nábytek, urychleně vytěsní ten nepříjemný zážitek z müsli a pokrytecky se vrátí do provoněného světa rozkvetlých alpských luk, na nichž se s rozkokošným třepotáním prohánějí pestrobarevná hejna buzerantských motýlků. Tábor druhý pak obývají rozumní a charakterově nepokřivení kempaři, co se nestydí uvolněně, slastně a naprudko se živočišně vysrat i na té alpské louce a následně se od srdce zasmát extravagantním tvarům svých exkrementů, v nichž žertovně dodělává pár zasraných baboček, co nestihly včas odletět. Ti pak zajisté plně docení tuto scenáristicky a dramaturgicky vymazlenou, neotřele zábavnou a ve všech partech fantasticky zahranou klokaní hnědou komedii, zaobírající se až šejxpírovským dilematem „Srát či nesrat?“, když vám v případě sraní hrozí deset let natvrdo. (08.12.2015)

Znáte to, po lahodné večeři si hříšně dopřejete ještě jednu mističku výtečného francouzského dezertu Brulée Amylon se sice decentní, leč i přesto chuťově intenzivní vrstvou karamelového přelivu a posléze v poklidu ulehnete do své načechrané lóže plné omamných vůní vodního jasmínu a pomerančových květů, abyste si mohli dopřát nenáročnou lehkou komedii a spokojeně usnout. Ovšem puštěný film vám sladký dojem z perfektního večera tak trošičku znechutí, protože se tam bez zastavení slintá, krvácí, chčije, blije, sere a všemožně vytéká! Pan režisér a současně i scénárista asi sám nejlépe věděl, jak přesvědčivě zahrát žraní vlastních hoven, neboť se v dětství na školních záchodech těchto soukromých akcí nedobrovolně účastnil, proto nezapomněl sám sebe skromně obsadit také do hlavní role. A protože chudák nebohá vypadá, že mu ksicht pošlapalo zuřivé stádo genetických vad, a že zašukat by mu v zoufalosti nedala ani obézní slepá nymfomanka s paradentózou, trapná australská exhibice se záhy mění na degutantní mistrovství světa ve vytékání tělních tekutin. Bylo by ode mě pokrytecké se někomu vysmívat za vzhled, neboť sám vypadám jako nagelované sloní hovno ve flanelce, ovšem jednou za čas si někým nahlas zapohrdat je stejně uklidňující, jako na venerologii zjistit, že jste si kožní HIV exantém na levé paži spletli s flekem od marmelády ze snídaně. Nejsem žádná padavka, protože náš knižní klub impotentních loserů pravidelně pořádá nejrůznější fekální seance, ovšem jakožto veřejnému činiteli správných rozhodnutí mně nezbývá, než vás před touto nudnou odpornou velepičovinou ochránit poctivým odpadem! (26.02.2015)

Chlápek pašuje v útrobách heroin, pro podezření je chycen a pod drobnohledem držen vyšetřovací jednotkou v motelovém pokoji, kde všichni netrpělivě čekají, až se hrdina dojde vykadit. Vazba je limitována deseti dny a castingově geniálně obsazený Angus Sampson (scenárista/režisér snímku), na jehož nezapomenutelném zjevu ala Vincent Schiavelli celý film vlastně stojí, soupeří s nutkáním dojít si na velkou. Film si dokážu představit na Festivalu Otrlého diváka, a to i přesto, že obsahuje pouze jednu hardcore scénu. The Mule totiž buduje velmi nepříjemný fyzický pocit v místech, kam slunce nesvítí. Tento základ je mixnutý drsnou komedií, do které fenomenálně zapadá výtečný Hugo Weaving. Výsledek je podivný, ale v momentech velmi originální. A Agnuse Sampsona si umím velmi živě představit jako příštího záporáka v Bondovce! 70% (22.12.2014)

Zajímavý a dost ujetý nápad o podivném hlavním hrdinovi, který přepašuje drogy z Thajska do Australie, ale jakmile jej chytí odmítá se přiznat, je držen v místnosti pod neustálým dohledem a také za žádnou cenu se nepůjde vysrat. Solidní je Hugo Weaving v roli detektiva a plyne to poměrně ve slušném tempu, které má překvapivé finále. Bavilo, ale spíš jednohubka. 6/10: (05.12.2019)

Zajímavé a netradiční téma na motivy skutečné události (pašeráka s 20 kondomy heroinu v žaludku zadržuje mučivých X dní policie) na celovečerní stopáž nestačilo, bylo proto natahováno umělou dramatizací zejména očividně přidaných linek okolo. Škoda, že hlavní "lůzrovská" postava ani tvrdí strážci zákona skoro až do samotného konce nezavdávali mnoho důvodů, proč jim jakkoliv fandit. (25.05.2017)