Osudy piva

Dokument o minulosti i současnosti českého moku. Pivo se začalo vařit patrně už v ranném starověku. Jeden z našich předků zřejmě našel nádobu s obilovinou, do které napršelo, a zjistil, že zkvašený mok má příjemnou chuť. Byli to však asi až Slované, kdo zavedli po 4000 letech vaření piva jeho chmelení, které chuť tohoto nápoje zásadně změnilo. Nesmírná obliba piva na našem území způsobila, že náš první biskup sv. Vojtěch už v roce 993 vaření piva pod přísným trestem exkomunikace z církve zapověděl.
Pivo se však vařilo dál a dnes jsme v pití piva na světě nejlepší. Na jednoho občana naší malé republiky je to asi kolem 160 litrů ročně. Odečteme-li ženy a děti, pak na každého dospělého muže připadá asi litr denně. V nedávné minulosti nás v pití piva předstihovali Belgičané a Němci, ale po odtržení Slovenska jsme šli nezadržitelně do čela světového žebříčku.
Pojem „chodit na pivo" jiné národy neznají. Pro většinu evropských národů je pivo nápojem, který pouze hasí žížeň. Ne tak pro nás. U nás je pivo příležitostí ke konverzaci. Je tedy něčím, co spojuje lidi. Říká se, že Češi nad svým pivem rádi všechno stále dokola jen probírají, aniž by se odhodlali k činu. Je tedy nesmírné pití piva jistou známkou české národní povahy? Anebo je to proto, že české pivo je uvařeno tak, abyste po vypití jedné sklenice měli okamžitě chuť na sklenici další? Změní zavedení nových technologií chuť českého piva směrem k pivu „evropskému"? Sníží příchod nových generací s novým životním stylem výrobu pivního moku u nás?
Na tyto a další otázky odpovídá pořad o pivu, který vás zavede do plzeňského Prazdroje, ke Flekům, k Bernardovi do Humpolce, do brněnského Pegasu. Uslyšíte degustátory piva, pivovarské a sladovnické výzkumníky a lékaře. Dozvíte se, kdy pivo škodí a kdy prospívá, kdo to byl František Poupě a v řadě neposlední i věc pro četné pivaře neznámou – jak se vlastně pivo dělá. (Česká televize)