Musíme odsud vypadnout

Absolutní burani z buranova vytváří problémy a teorie, jak z nich vybruslit. Většinou se to moc nedaří a tak se do průseru zamotávají čím dál tím víc. Pár dobrých nápadů tenhle film nicméně měl včetně hodně slušné muziky. Muzika jako jediná mi z něj ale zůstala ještě do dalšího dne. Zbytek se rozplynul jak pára nad hrncem. (03.05.2015)

Tři ochotníci - Snopel Chuj, Snopel Intoš a Sviňa Vynalézavá - cosi podělají a pak mají odvést prácičku pro Primoše Chamtivého, aby chybu napravili. Atmosféra není žádná, jejich herecké výkony jsou absurdní, scénář by si zasloužil aspoň 2 delší odstavce objektivní kritiky včetně hrubších výrazů. Celkově hrozná mizerie. (11%) (30.11.2022)

Hutnou atmosférou a nasvietením tmavých scén blízke Coenovcom, scénami násilia zasa Tarantinovi a ústredný milostný trojuholník plný podrazov pripomenie príbehy z pera Jima Thompsona (ktorému film vzdáva poctu dialógom z úvodu „Máme 32 variácií príbehu a zápletku jednu“). Na začiatku subžánru bolo Blood Simple... ale tu sa jedná o vydarený texaský teen-noir. (02.01.2018)

7/10 -- Z letošní indie noirové "velké trojice" (dále Blue Ruin a Cold In July) je tenhle kousek nejslabší, ale pořád fajn debut. Občas zbytečně ukecaný, je vidět, že scenárista pokoušel místy o Tarantina, ale není to ono. Přesto se zde najde mnoho působivých a dobře zahraných scén a sekvencí. Často s vydatnou podporou náladové hudby Jonathana Keevila, který už prokázal svým melancholickým soundtrackem obří službu filmu Bellflower a nyní dokončuje svůj režijní debut Chuck Hank And The San Diego Twins, jeden z trojice mých nejočekávanějších filmů roku 2015... (18.11.2014)

Čekal jsem přece jen něco víc, ale mluvit o tomhle filmu jako o noirovém je skutečně nesmysl. Má to kriminální zápletku, ale neo-noir je pro mě něco trochu jiného. Ty postavy nejsou dostatečně zajímavé a silné, jen je zde snaha o to, aby se příběh zamotával. A mně tohle prostě nesedlo. Ani jsem to nechtěl dokoukat. (25.06.2015)