Čierny zoznam

"Nemám nejmenší zájem vést s Vámi etickou debatu o tom, zda mají právo poradit se s právníkem, než jim vpálím kulku do hlavy." Samolibý dobrák Reddington patří mezi nejzábavnější seriálové postavy, které jsem viděl pobíhat po kriminálním poli, ale přesto trvám na tom, že není nutné se s ním osobně seznámit. Redovy známosti totiž většinou nemají příliš dlouhou životnost a já žiju celkem rád. Patrně proto, aby byla zachována rovnováha světa, si báječný Red vybral ke spolupráci agentku Keenovou. Ta má sice o poznání hustší vlas než on, ale tady pozitiva končí. Na můj vkus je totiž příliš útlocitná, citově nevyrovnaná a vztahovačná, což je poněkud otravné. Jinak mám samozřejmě radost z toho, že FBI může všechno: od šmírování, mlácení, vstupování do cizích obydlí až po ignorování jakýchkoli mých práv. Nechť Vám tedy tento komentář bratr Google přetranslátoruje do američtiny, abyste věděli, co si o Vás myslím, Vy strážci demokracie. (02.02.2017)

"Mít pravdu mě nikdy neunaví." Reddingtonův vstup do hry byl famózní, ale pak už se jen odškrtávalo z Redova tajného seznamu celosvětově neznámých šmejdů. Bohužel to nebyly žádné položky z čela seznamu, takže to vypadá, že to může být opravdu dlouhý seriál. Z TOP 10 se totiž FBI s Redem pustili pouze do č. 8 Berlina, ale toho zatím nedostali, takže bych si asi měl sbalit zbraň, tlumič a převaděč spojitosti na cestu do 2. série, která mě časem určitě nemine. (02.02.2017)

"V tašce měl všechny aliasy, které kdy použil. O většině jsme nikdy neslyšeli." Reddingtonův nástup byl vynikající a první den agentky Keenové taky stál za to. Nepamatuju totiž, kdy pro mě naposledy první den práce přiletěl vrtulník, takže to asi v tomto životě nebylo. Nicméně nakreslený půdorys Černé listiny mě oslovil, takže hodlám Reddingtonovým hrám a jeho záhadným kamarádům nějaký čas věnovat. (09.01.2017)

"Za víc než dvacet let, co pracuju na druhé straně zákona, jsem nepoznal jiného kontraktora, který by měl tak významný dopad na civilní obyvatelstvo. Konkurují mu jen vlády a teroristické organizace." Reddington mi začíná být hodně sympatický tím, že nemá iluze o vládnoucích elitách, email, mobil ani adresu a že nepochybuje o jisté zvrácenosti "lidumilných" filantropů. Já mám z většinou z nich taky problém, ale zatím jsem nevěděl, jak ho mám řešit. Teď už to vím. (09.01.2017)

"Vy Číňanům dešifrujete zprávy CIA?" S nějakými velezradami si Reddington nedělá žádnou hlavu, takže se bude dešifrovat, střílet a zneužívat nikotinových náplastí, což mě na špionském světě baví. Navíc ten pán u monitoru na konci zase vzbudil mou zvědavost a taky mě naštval tím, jak je snadné se mnou manipulovat. Takže pokračujeme. (10.01.2017)

"Udržuji zdání, že jsem zločinec. Jakmile jím přestanu být, budu Vám k ničemu." Reddington versus likvidátor specifického odpadu, tak to nebyl špatný souboj, ale než to Reddingtona začalo zajímat, tak tomu agenti u soudu nasadili korunu. Měl jsem totiž dojem, že všichni propadli z logiky, pak dostali lopatou přes kedlubnu a nakonec je přejel zahradní traktůrek. Alespoň finále jsem si s Reddingtonem užil, což mě trošku děsí, protože sklony k rozpouštění lidí jsem u sebe dříve nepozoroval. (10.01.2017)

"Dovolte mi, abych Vás uklidnil: Já Vám nikdy neříkám všechno." Reddington je zkrátka parchant, ale v příběhu muže, který v sobě nosil únikový balíček, a 20-ti milionů bez kyslíku, toho tentokrát moc nenaintrikoval. Takže veškerá zábava tentokrát začala i skončila u toho, co všechno se dá schovat do Kurýrova těla, což sice bylo poučné, ale vyšetřování i rodinné trampoty agentky Keenové mi připadaly originální asi jako firemní dresy FBI. (12.01.2017)

"Obdivuju to, jak stojíte za svým mužem, ale oba víme, že už je čas ochránit sama sebe." Další rodinné trampoty a jedna špinavá bomba takřka vymazaly Reddingtonovo vodění agentů za nos. Za mě je to škoda, protože to je ta nejzábavnější ingredience seriálu, takže to tentokrát alespoň k průměru musela vytáhnout teroristka Gina, mezi jejíž stehna bych se při akci nechtěl dostat. Po práci by to asi tolik nevadilo. (13.01.2017)

"Když něco není zábavné, nezajímá mě to." V tom se s Reddingtonem shodneme, takže je pro mě trošku zklamáním, že mi tento díl moc zábavný nepřipadal. Padouch byl totiž na můj vkus celkem sympaťák, agentka Keenová se chovala jak slepice a tak mě vlastně pobavilo jen skvělé zakončení Redovy nostalgické chvilky v bývalém bydlišti. (17.01.2017)

"Zjevně to jsou nezaměstnaní, sexuálně frustrovaní lemplové, co bydlí u rodičů." Tak to je názor Wall Streetu na sympaťáky, kteří bojují proti nepřípustnému vlivu korporací na vládu a likvidaci střední třídy. U mne tedy zatím žádné vyšetření neprokázalo teroristické geny, ale v tomto směru s Generalem Luddem souhlasím. Navíc mě dost pobavilo Reddingtonovo slovní kličkování u plastického chirurga Maltze a taky jsem si uvědomil, že kdyby mi zbývalo šest týdnů života v bolestech, tak bych hrozně chtěl mít kamaráda, který mě udusí polštářem. (18.01.2017)

"Nedělá nic jiného, než že dostává lidi z míst, která neexistují." A já zase nejsem spokojen, když si detektivní seriál hraje na film a rozvleče příběh do dvou dílů. Takže škádlení Reda s Garrickem přes bezpečnostní sklo tentokrát nemá konec a já se třemi hvězdami mstím za to, že mě na to nikdo předem písemně neupozornil. (20.01.2017)

"Bůh ví, co všechno má v záloze v případě smrti." Tak to je docela sranda, když se mocní, kteří mají vliv, peníze a kamerový systém v každém pokoji, bojí i mrtvoly mazáka Reddingtona. Jinak se mi celkem líbila záchranná akce Redova týmu a uklízečky, kterou si okamžitě najímám na krytí zad. Jen mě už trochu nebaví čekat na to, pro koho to vlastně maká manžel Tom a co se stane, až si sundá ty trapné učitelské brýle. (20.01.2017)

"Řekni mi jméno, Henry, nebo tě vyvleču ven, hodím tě do kufru, odvezu na Papuu Novou Guineu a tvou hlavu narazím na kůl." Nikdy jsem u sebe nediagnostikoval přehnané sklony k násilí nebo k uplatňování biblického oko za oko, ale přesto s Hoffmanovým slezinu za slezinu, klíční kost za klíční kost a mandibulu za mandibulu naprosto souhlasím. Snad to jen měl dělat legálně jako živnostník, ale nikdo není dokonalý. Ani Reddington, který evidentně neumí odpouštět, ale stejně mě svým srovnávání účtů zaujal. (21.01.2017)

"Vinní dávají svou krev a genetickou identitu. Nevinní svůj život, aby vinní mohli žít." Umění Alchymisty mě zaujalo, protože ten by snad dokázal z někoho jiného vytvořit i mě, což bych tedy nikomu nepřál. Jinak mě zaujalo to, že žiju v době, kdy mou polohu nebonzuje zvídavému uchu jenom počítač, mobil nebo chytrá lednička, ale už i inzulinová pumpa. No to je jedno, stejně jsem pořád k zastižení doma na své IP adrese. A taky podporuju všechny režimu, tleskám všem světovým vládám a věřím veškerým veřejnoprávním lžím pro poslušné ovčany, takže není žádný důvod monitorovat moje aktivity v nezávislém internetovém prostoru či pornostránkách. (21.01.2017)

"Fakta prostě nelze ověřit, takže jim ani nemůžeme prokázat lež." Děti si umím vyrobit sám, takže kdyby s tím někdo potřeboval poradit, tak názorně předvedu, vystrčím, zastrčím, exloduju a poděkuju za příležitost. Ovšem pro agentku Keenovou jsou tyto směšné kopulační pohyby evidentně pod její důstojnost a tak chce adoptovat dítě. Je to samozřejmě její věc, ale nebyl by to starý lišák Reddington, kdyby jí "náhodou" nepředhodil případ Kyperské adopční agentury, který je stejně fascinující jako nechutný a mne rozhodně zaujal. (22.01.2017)

"Klid Harolde, nemám využití pro zrezivělé ruské petardy zbylé z šedesátých let." Špičkování Reda s Madeline mě celkem bavilo, ale její finty nebyly nijak zvlášť originální a ty Redovy už mám přečtené. Takže překvapení se nekonalo a když se k tomu přidalo Redovo hraní si na bukanýra, tak mi z toho tentokrát vyšla spíše ptákovina než skutečný případ. (24.01.2017)

"Každá kultura má svůj mýtus spravedlnosti. Anděla pomsty, který vykonává odplatu za slabé a nevinné." Já tedy nejsem příliš spokojen s trestním řádem, který dává pachatelům mnohem větší práva než jejich obětem a tak jsem ochoten přimhouřit oko, když se pachatelům jejich nedotknutelnost naruší. Třeba kladivem. Nicméně Anděl pomsty se nesmí mýlit a já jsem si při tom závěrečném Redově proslovu mohl hlavu souhlasem ukývat. Tohle bylo hodně zkrátka ze života, ale přesto si dovolím zapolemizovat o tom, že kdyby Soudce vykonával spravedlnost tímto způsobem, tak by byl nejpozději při třetí akci odhalen, obklíčen a rozstřílen. (24.01.2017)

"Podrazil Vás a Vy teď chcete jeho hlavu v krabici." Nakonec je jedno, kdo komu samurajovu hlavu věnuje, ale důležité je, že Tom konečně na okamžik odložil ty trapné učitelské brýle a objasnil své poslání. Na to jsem čekal už dost netrpělivě, protože kdyby se nakonec ukázalo, že je to jen nevinný manžel, tak bych si asi rozpáral břicho katanou. Takhle je to v pořádku, Resslerův boj s temnou stranou taky nebyl špatný, ale zakončení bitky Tanidy s Resslerem bylo asi to nejamatérštější, co jsem zatím v tomto seriálu viděl. (24.01.2017)

"To poslední, co potřebuju, je dron s hlavicí Hellfire za zadnicí." Pro mne je Ivan trošku zklamáním, protože se nehoní opravdový padouch, ale ... no to je jedno. Podstatné je, že agentka Keenová konečně pochopila a uronila u toho několik litrů agentských slz, což mě vlastně taky úplně nejlepší zábavu nepřineslo. (29.01.2017)

"Svedko, ty rošťáku. Bože, nevěřil bys, jak je těžké najít Bosňana v San Salvadoru." Reddington opět válí a to při hledání svého oblíbeného vědce, při únosu babičky na kolečkovém křesle i při prostém vyskočení padoucha z okna. Jenže tentokrát ho v zábavě podpořil jen agent Ressler, když stylově ukradl vrahovi oběť a to je mizerná podpora. Problém tedy vidím spíše v onom legendárním Funebrákovi, protože to byl chudák a nikoli zločinec světového formátu, a navíc mi agentčiny rodinné trampoty už nějakou dobu lezou krkem. (29.01.2017)