Creed

Jsou filmy a filmové série, ke kterým se divák rád vrací, které jsou srdeční záležitostí a jejichž hlavní postavy natolik zlidověly, že nám ani nepřijde, že jsou fiktivní. Jsou takové filmy, které si nás získaly v minulosti a nepustily nás ani po letech. Dokonalým příkladem je Rocky a všechna jeho pokračování, včetně snímku z roku 2006, kde legendární boxer Rocky Balboa definitivně pověsil boxerské rukavice na hřebík. Jednalo se o krásnou a téměř dokonalou závěrečnou tečkou za úspěšnou rohovnickou ságou. Jenže o 9 let později přišli tvůrci s počinem, který oživuje hned dvě legendární postavy z původní série, tedy Rockyho a Apollo Creeda, resp. jeho nejmladšího potomka Adonise, jenž po svém otci zdědil srdce bojovníka a lásku k bojovému sportu. Film Creed jsem očekával s mírnou nedůvěrou, obával jsem se lacinosti či pošlapání důstojného šestého dílu a celkově hexalogie, na níž volně navazuje. Obavy byly zbytečné. Příběh sám o sobě je poutavý a na poměry žánru poměrně silný, čemuž nejvíce napomáhá vztah mezi stárnoucím šampionem a trenérem Rockym a mladou zápasnickou krví Adonisem. Fanouška série musí potěšit nejen použití záběrů ze starých dílů a zmínky o postavách, které v nich účinkovaly, ale také vkusné zakomponování původní hudby, jež pokaždé prozáří každou scénu, v níž zazní. Zde si můžeme pouze postesknout, že je jich poskrovnu. Tréninkové sekvence tradičně nemají chybu, byť nepřekonávají ty nejlepší z prvního až šestého dílu. Potěší také prostředí Philadelphie, romantická linie mezi mladým Creedem a Biancou, ovšem nejvíce divácké a fanouškovské srdce zasáhne onemocnění Italského hřebce, které je dle mého názoru neskutečně skvěle natočené a nejen v této pasáži snímku předvedl Sylvester Stallone brilantní herecký projev, který si zasloužil oscarové ocenění (i jako poděkování za stvoření dvou kultovních postav, které neodmyslitelně patří do světa kinematografie a jsou takřka světovým filmově-kulturním dědictvím). Mírnou obavu jsem měl rovněž z charisma hlavního hrdiny, avšak brzy mě přesvědčil, že kouzlo osobnosti Michael B. Jordan má a je důstojným následovníkem Carla Weatherse. Potěšení se dostavilo také při sledování finálního duelu, jenž je parádně nasnímán a v mnoha pasážích působí vskutku boxersky, což se ne u všech dílů Rockyho dá říci. Zejména poslední kolo za tónů notoricky známé melodie a samotný výsledek střetnutí mě potěšil, včetně oněch několika málo slov, které zazněly mezi oběma soupeři, ovšem také z úst Rockyho. Pro mne je Creed za jasných 5*, Stallone u mě vyhrává Oscara pro herce ve vedlejší roli a snímek Ryana Cooglera si nachází své zasloužené a čestné místo v sérii Rocky, byť nejde o přímé pokračování, ale spíše o jakýsi spin-off. P. S. Rocky, Adonis a Bianca sledující v televizi Skyfall je další ze záběrů, který potěší. :) (04.03.2016)

Nečekal bych jakou vlnu nostalgie dokáže Creed vzedmout, ale Rocky je pro několik generací srdeční záležitostí, včetně té mé, takže nějaké to zamáčknutí slzy je na místě. Nejklasičtějšímu příběhu na síle nic neubírá, když se umí podat a se Slyem na vedlejší koleji není prostě co vytknout, nostalgická radost. (28.01.2016)

Starý známý otřepaný příběh o krvi a potu, které člověk vydá na cestě za svým snem... Byl hezky zpracovaný, to je fakt. Jenže bohužel, mně osobně nic moc neříká ani Rocky, ani svět boxu obecně. Když už, tak mě tam víc zaujalo to samotné nasazení a úsilí, které je člověk schopný vynaložit, když před sebou vidí jasný cíl. A myšlenka, že člověk je sám sobě nepřítelem, sedí samozřemě opravdu na život obecně, ne že by byla uplatnitelná pouze na profi boxery. Takže v tomhle ohledu má film za mě plus, ale to by bylo asi vše. Možná se mi v podobném žánru přece jenom více líbilo Southpaw s Jakem Gyllenhaalem, což jsem mimochodem viděla shodou okolností taktéž v Lucerně na projekci. Tohle mi navíc svou stopáží přes dvě hodiny přišlo až moc dlouhé. ~(3,3★)~ (01.01.2016)

Mě to teda nijak neurazilo. Ano, je to zbytečné, ale upřímně jsem to čekal o dost horší. Coogler se nesnaží objevovat objevené, takže mi přišlo docela i sympatické udržování se v zaběhnutých kolejích. Musím říct, že z toho čiší dost nostalgie. Kdo má sérii nakoukanou, najde odkazů spoustu. Jen toho raka si mohli odpustit. Pro mě rozhodně přijemnější než předimenzovanej Southpaw. 72% (30.12.2015)

Esence toho nejlepšího ze starých dílů, precizně dávkovaných kapek nostalgie a zároveň plně přizpůsobivý produkt naší doby, tedy parametrům, které dnes od filmu chceme a očekáváme. To je přesně Creed. Tohle jsem očekával od Star Wars a nedostal jsem. Od Creeda jsem nečekal nic a dostal jsem v podstatě vše. Vrchovaté emoce a totální sympatie k hlavním hrdinům, především pak ke Stallonovi, který se změnil. Stal se z něj citlivý herec, plný charizmatu a životních zkušeností, který dokáže zapůsobit nejenom s kulometem v ruce, ale překvapivě mrštně a suverénně i v komorních scénach, kde používá maximálně osobitě taková ta moudra, která všichni známe, ale ne od každého je chceme slyšet. Pro hard-core fandy původních sérií a pro filmové nostalgiky to bude absolutní TOP, protože to má ten studený zimní street feeling (ikonická poslední scéna) původních dílů a díky bohu to není tak moderní, jako poslední Rocky. Musí se to prožít, stejně jako jednička. (02.01.2016)