Hosť

Já jsem si vlastně nebyl vůbec jist, co jsem to vůbec viděl. A popravdě si tím nejsem jist ani teď. The Guest je totiž nejdivnější film snad v tomhle roce. Zároveň se ale ihned zařadí mezi ty nejbláznivější a dost možná i nejlepší. Tedy pakliže vezmu v potaz béčka. The Guest je totiž příběhově totální chujovina, i když se to jako kravina vůbec netváří. Má to ale v průběhu filmu tak brutální zvraty, že i Zeman v přímém přenosu by byl proti tomuhle filmu nic. Na druhou stranu ale musím pochválit postavu Dana Stevenese, kterej je naprosto neuvěřitelnej. Strašně mi připomíná Ryana Goslinga. A stejně tak jsem nadšený i z muziky, která je přesně v tom dochu elektronické scény současnosti, která se s radostí navrací do minulosti osmdesátek. Tudíž se dá pochopit, že v tom plno lidí vidí Drive. Já ho tam totiž vidím taky. (10.12.2014)

Rodince se do baráku přistěhuje marinér, protože dal slib jejich synovi, že se o ně postará. Takže tam začne mlátit středoškolský frajírky a vůbec likvidovat všechny potenciální hrozby, což je prdel. Je ale jasné, že s ním není něco v pořádku a je zaděláno na solidní drama. Jenže asi v půlce se to vydá jinou cestou a stane se z toho akční film, který se nebere úplně vážně. Tvůrci dobře pracují s hudebním doprovodem, takže třeba vyvraždění kavárny je díky němu vlastně vtipné. A samotné finále s halloweensky zamlženou podlahou je taktéž dobře zvládnuté. Hlavní antihrdina je navíc fakt sympaťák a i když byl zlej, tak jsem ho měl docela rád. Prostě takovej ten film, kdy víte, že je to blbost, ale baví vás to. A hrajou tam hezký holky v sexy podkolenkách. (19.11.2016)

Skutečné multidobové retro. První polovina se rozjíždí jako mimořádně rozplajzlý, tisíckrát omletý devadesátkový sryler, aby se ta druhá mohla zvrhnout v nejpokleslejší osmdesátkový akční brak (čti – totální, na hlavu postavená pičovina, u níž v anotaci překvapivě chybí „kokotmédie“ nebo „čurákoteska“), přičemž to postrádá jak devadesátkový drajv, tak osmdesátkovou patinu. Smutný fuckt, že je to v červených číslech, přikládám jen tomu, že spousta zdejších prudkých „heteráků“ pocítila pnutí z toho modrookého Kena v hlavní roli. Herecky byl sice opravdu výborný, nicméně čtyřkovat a pětkovat to tu jen kvůli nateklému přirození je jednak neobjektivní a druhak velmi buzerantské. Tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě kůl a moderně říci „gej“. (17.12.2014)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $369,911║Tržby Celosvetovo $2,403,000▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $427,226 //počet predaných kusov 8,299║ Tržby za predaj DVD v USA $1,867,532 //počet predaných kusov 62,703║ Tento akčný thriller začne vo vážnom napätom dramatickom tóne v doprovode z výbornou dynamickou hudbou a keď na scénu nastúpi švihák bývalí vojak David (Dan Stevens), človek má dojem že pozerá určitú obdobu filmu Drive (2011) s Ryanom Goslingom. Toto počiatočné dramatické namotanie, kde sa buduje súdržnosť rodiny a bývalého vojaka ale trvá len prvú polovicu filmu, v tej druhej sa to rázom zmení na drsný akčný masaker mieriaci svojím prevedením až do odľahčených béčkových vôd, čo samozrejme naštrbí výborne budovanú prvú polovicu filmu a keď nepristúpite na hru režiséra s očakávaniami diváka, tak rázom pri filme môžete trpieť. Takže ak dokáže byť tolerantný k nevyspytateľným pohnutkám tvorcu, film si dokážete užiť a vďaka ponúknutej dravosti aj zamilovať. /videl v kine: 80%/(filmový festival Art Film Fest 2015) (01.07.2015)

Dokonalý béčko. Vlastně se mi až skoro chce napsat něco jako "brakový Drive", se kterým má The Guest společného charismatického hrdinu, jenž nemá pro kladivo daleko, a výborný náladotvorný soundtrack. Dějově jako kdyby The Guest vypadl z akčního video filmu čtvrté cenové skupiny, ale nevadí - vždycky, když je to blbé, tak si to je toho samo vědomo. Postava černošského vojenského policisty s vypoulenýma očima je zábavná už jen tím, že se objeví na scéně. A právě slovo zábava je pro tento film asi nejvíc výstižné. Mimochodem po dlouhé době film, který mě donutil si hned po zhlédnutí několikrát zopakovat jeho finále. Od zapnutí CD přehrávače je to skvělé splynutí obrazu, hudby, barev. Jak mě loni mírně zklamalo Youre Next, tak mě The Guest potěšil. (14.11.2014)