Pieseň pre Martina

Zde se ukazuje, jak moc je pravdivá otřepaná věta, že nejdůležitější je zdraví. Film má celkem spád, a to zejména na začátku. Během cca patnácti minut proběhla tak výrazná změna v životech hlavních hrdinů, že jiní by z toho jistě udělali samostatný film. Nejvíc si z filmu ale asi zapamatujete především výborný výkon hlavního představitele, který trpí Alzheimerovou chorobou. No závěrem musím dodat, že tak blbou náladu jsem po shlédnutí filmu už dlouho neměl.Nezbývá než doufat v brzké nalezení účinné léčby na Alzheimera. (03.11.2004)

Jsem velmi na vážkách, hlavně co se týká hodnocení, Není to zdaleka tak bezchybné, jak to možná na první, procentuální pohled vypadá. Na druhou stranu nemůžu neocenit hlavně výkon hlavní herecké dvojice, která se s tím popsasovala opravdu se ctí a hlavně za ně pálím nakonec za čtyři. Jinak další, hloupý, spoleroidní text, který doporučuju vůbec nečíst. (17.02.2015)

Někdo moc stál o to, aby se nám to líbilo, takže to zasadili do hoch prostředí, obsadili to povětšinou krásnými, nebo minimálně sympatickými lidmi, vyšperkovali to atraktivními lokacemi a luxusními interiéry. A to všechno se povedlo, byť byla tato snaha až příliš zřejmá. No, a pak tu byl příběh. Silný, jímavý, ale jaksi příliš intimní- netýkal se mě, prakticky se mě nedotknul. Sobecky jsem při jeho sledování myslel jen na sebe a na to, že alzheimera bych pochopitelně nechtěl dostat, a pokud bych ho dostal, tak bych s ním nechtěl žít. Toto poselství kvituji s povděkem, ambice tvůrců byla nicméně jistě značně odlišná. Já se ale nejsem schopen vcítit do pocitů stárnoucí švédské hudebnice. Lehké to neměla, ale hlouběji neproniknu, kdybych se snažil sebevíc. Proto jsem s tím nesplynul, a proto tomu dávám "jen" 4 hvězdy. // Jinak se k tomu filmu patrně vztahuje jeden skutečný silný příběh- představitelé ústřední dvojice k sobě patřili a byla to paradoxně paní Viveka Seldahl, kdo krátce po natáčení zemřel. Zabila ji rakovina... (26.01.2016)

Říká se, že Alzheimerova choroba má být nejvážnější civilizační chorobou jednadvacátého století. Sám jsem s ní konfrontován od chvíle, kdy tato nemoc postihla moji babičku. Ale v 88letech to už možná tolik nebolí, jako ve věku, v jakém to postihlo postavu skladatele a dirigenta Martina Fischera a jeho druhou manželku Barbaru, se kterou se čerstvě oženil. Film v tomto směru nabízí opravdu silnou výpověď o tom, co s osobností člověka dokáže Alzheimer udělat. Pro Barbaru je opravdu těžké se vypořádat s vědomím, že "už to není Váš muž, muž za kterého jste byla provdána". Pro koho by bylo... Barbara to nechce vzdát, ale nakonec si musí s lítostí přiznat, že už se ji nedostává sil…Film je tak postupem času stále depresivnější a depresivnější a člověku se ani nechce zdát, že se ze začátku tak příjemně bavil a užíval si (spolu s hlavními protagonisty) všeobecné pohody a štěstí. Pro mě jako milovníka klasické hudby a opery je kouzelná třeba scéna, když Martin poutavě s nemalou dávkou žoviálnosti vypráví před celou rodinou o Mozartově opeře Kouzelná flétna, načež o pár desítek minut později je člověk konfrontován se scénou, kdy jde Martin se svou ženou již coby velmi nemocný na tuto operu do divadla a celou dobu se jí ptá o čem ta opera vlastně je a o čem tu zpívají. Ten kontrast je fakt síla... (07.08.2018)

Film, který mi bude ležet dlouho v hlavě. Otřásla mnou samotná nemoc, která se plíživě vkrádá do kognitivních funkcí mozku – myšlení, paměti, úsudku a končí demencí. Alzheimer je krutý i tím, že postupuje u někoho pomaleji a u jiného velmi rychle. Oslovila mě láska, která může přijít a zde přišla v pozdním věku a nebyla vůbec směšná ani odpuzující. Naopak byla čistá a bylo mi příjemné se na toto vzplanutí dívat. V žádném případě mi to jako klišé nepřipadalo. Obdivovala jsem vnitřní sílu a neutuchající lásku Barbary i v těch nejtěžších chvílích. Oslnily mě herecké výkony obou hlavních postav, o něco více vynikající Sven Wollter. (31.08.2014)