Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Hera se narodila na islandském venkově. Do jejího bezstarostného mládí však brzy zasáhne tragická smrt staršího bratra, kterou si klade za vinu. Svůj smutek utápí v metalové hudbě a sní o kariéře rockové hvězdy. Příběh dojemného komediálního dramatu začíná v roce 1970, kdy se narodila nejen hlavní hrdinka Hera Karlsdottirová, ale i heavy metalová hudba! Právě tehdy totiž vyšla první deska skupiny Black Sabbath, která to celé odstartovala. Poté, co stráví radostné a bezstarostné dětství na islandské farmě, se Hera stane svědkem tragické nehody, při níž zahyne její bratr, velký fanoušek metalu. Zatímco se Heřiny rodiče pokoušejí uniknout vlastnímu pocitu viny i zármutku, dívka se noří hlouběji do světa heavy metalu, který objeví v nedotčeném pokoji mrtvého bratra. Převezme bratrovu image a v hudbě i svých snech hledá nejen útěchu a útočiště, ale také způsob, jak vyjádřit nejniternější emoce. (Cinemax)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (87)

KoRner 

všetky recenzie používateľa

A je to tu - ďalší príbeh o nesympatickej sociopatke, ktorá si myslí, že len JEJ život je ten najťažší a len JEJ problémy tie najväčšie. Do toho hrajú nejaké tie metalové hity, avšak Hera to začala počúvať iba preto, aby urobila rodičom čo najviac zle. Jej výstupy na diskotéke a vyhnanie kráv iba potvrdzuje, že pre neznalých sú všetci metalisti iba introvertní hlupáci, zrelí na psychiatriu. Film je pekne seversky depresívny, avšak to neustále čumenie postáv na seba po polhodine omrzí. ()

bubun 

všetky recenzie používateľa

Hm. Jasně, hlavní hrdince (ale nejen jí!) se stala velká rodinná tragédie, je jasný, že to bude mít dopady. Nevím, kolik jí ve finále mělo bejt let, to jsem se nějak nedopočítala (a ani jsem se o to zvlášť nesnažila), ale tipla bych si, že minimálně dvacet. Že je dospělá, to tam dokonce někdo z rodičů zmiňuje. Ale takovou krávu aby člověk pohledal. Ničí životy lidí okolo a jen kope kolem sebe. Navíc jako proč, má ráda muziku, sama hraje a evidentně měla dobrý hudební nápady a energii, já jsem si téměř celej film řikala, proč nesbalí kytaru a kombo (když už je stejně tahá všude), trochu peněz (buď z práce na jatkách, i když tam taky nevydržela dlouho, ale to celkem chápu, nebo by jí třeba něco půjčili rodiče, tuším, že by od ní takové rozhodnutí udělat změnu jen uvítali) a neodjede hrát po barech a klubech v Rejkjavíku? Proč pořád tvrdne v tom depresivním místě na samotě? Navíc pak se tam pokusí ojet kněze, a když zjistí, jak to s ním je, tak taková pomsta? Pomsta za co? A vtipný a dost nekonzistentní od ní taky bylo to, že jakmile měla pocit, že ten kněz je teda "její člověk" a asi se jí začal líbit, šmahem opustila svou metalovou image a přišla k němu už v šatičkách v úplně jinym stylu a nalíčená. A když to nevyšlo, hup zas do křiváku. Jo, už to tady psal Necrotongue, to pogování na konci bylo navíc. Jako kdyby nevěděli, jak to zakončit, působilo to strašně nevěrohodně.... Nejsympatičtější postavy filmu byli ti tři týpci, co přijeli z Osla. Ale jedna věc mě přece jen pobavila, bylo to asi trochu "chybnými" titulky, nebo překladem, ale v jedné chvíli milý hlavní hrdinky při emotivním rozhovoru s ní řekne:"Nesnáším Dia! A nehodlám ho podporovat!" U toho, se přiznám, jsem vyprskla smíchy při představě Ronnieho, jak obchází lidi před volbami a snaží se je přimět, aby ho v nich podpořili. ()

Reklama

rockwoman 

všetky recenzie používateľa

"Nikdy nesuďte člověka podle vzhledu." ...Hera mi byla od samého začátku sympatická. Dospívající, osamělá dívka, která když vzala kytaru do ruky byla sama sebou, naprosto úchvatná, nejsilnější a nejzranitelnější zároveň. Vnímala a chápala jsem její bolest a vztek na sebe a všechny okolo. Ona a její rodiče sváděli vnitřní boj každý sám po svém. Pomoc nejlepšího přítele v časech zlých se neodmítá, ale není to vždy řešení jak začít znovu žít nebo se vykoupit z něčeho, co se nemělo nebo nemuselo stát kdyby...Hudba je lékem na bolavou na duši stejně jako smích a když se zvládne udělat ten první těžký krok, pak se mohou dít i nečekané zázraky. Zase jedna filmová nádhera, která se dotkla mého srdce a lahodila mým ušním bubínkům. :-) ()

eLeR 

všetky recenzie používateľa

Príbeh zo života jednej obyčajnej rodiny, kde všetci mali v srdci veľkú bolesť. Here som tak nejak nevedela prísť na chuť, naopak rodičia veľkí sympaťáci. Akonáhle sa veci dali do pohybu, začalo ma to aj viac baviť, no a keď sa tam objavili tí traja mladíci a rozbalili to spolu s Herou na tej dedinskej oslave, to bola iná sila. Film zvláštny, ale niektoré scény vo filme boli naozaj fantastické, úplný záver výborný. ()

netahlo 

všetky recenzie používateľa

Na podobne snimky, ktere ukazuji metalisty jako neprizpusobive lidi, kteri jakoby spadli z Marsu, zacinam byt pomalu, ale jiste alergicky. Chapu, ze Hera ztratila brachu, ktereho milovala a ze ji to (zakonite) muselo nejak poznamenat. Ale to, co pote zacala predvadet, byla snuska zazitych klise o fanouscich metalove hudby. Vypaleni kostela bylo jen dokonanim divackeho utrpeni. U jejich tanecnich kreacich na diskotece mi bylo neprijemne trapne. Tenhle boj "proti vsem" nedaval smyslu ani za mak. Asi uz se nedockam filmu, kde by byli metaliste vyobrazeni jako normalni fungujici lide. Verte, oni opravdu existuji. Do Islandu posilam palec dolu. Jedna kosmeticka hvezda za trochu te dobre muziky, co ve snimku zaznela. ()

Galéria (22)

Zaujímavosti (5)

  • V 59. minutě má hlavní hrdinka Hera (Thora Bjorg Helga) na sobě trikot skupiny Metallica s vyobrazením jejich studiové desky Master of Puppets z roku 1986. (Terva)
  • Mená troch hudobníkov z Osla: Yngve, Pal Ole a Oystein sú odkazom na Per Yngve Ohlin (Dead) a Øystein Aarseth (Euronymous) - členov legendárnej black-metalovej skupiny Mayhem. Nahrávacie štúdio, ktoré spomínajú, odkazuje na značku "Deathlike Silence." (Krasko666)
  • Událost o vypáleném kostelu v Bergenu, kterou sleduje Hera (Thora Bjorg Helga) v televizi, se odehrála 6. 6. 1991. (Korkyist)

Reklama

Reklama