Sen Aydınlatırsın Geceyi
Thou Gild'st the Even
Réžia:
Onur ÜnlüScenár:
Onur ÜnlüKamera:
Vedat ÖzdemirHrajú:
Ali Atay, Demet Evgar, Tansu Biçer, Ercan Kesal, Serkan Keskin, Ahmet Mümtaz Taylan, Ezgi Mola, Güler Ökten, Nadir Sarıbacak, Damla Sönmez, Ayşenil Şamlıoğlu (viac)Obsahy(1)
Obyvatelé Cemalova rodného města oplývají zvláštními schopnostmi a dějí se jim podivné věci. Přesto žijí normální život. Příběh o komplikovaném vztahu Cemala k dívce Yasmine je prodchnut nespoutanou imaginací a formální hravostí. (MFF Karlovy Vary)
Videá (1)
Recenzie (5)
Merhaba! :-) Správně, je to turecky.. Kinematografii této země nemám nijak nakoukanou, ale pokud jsou všechny filmy jako tenhle, tak o nic nepřicházím.. :-/ Originalita se cení, nadpřirozené schopnosti jsou tu prezentovány jako samozřejmost a daří se s nimi slušně nakládat. Postavy se však chovají nesmyslně - ale ne tak moc, jak by bylo třeba pro čistokrevnou komedii.. A tak nějak nevím kam snímek zařadit, jak ho brát.. Rozpaky nezachrání ani docela originální konec.. Holt, ne vždy se máme filmově.. Woo. ()
(mild spoilers) Dobrej surrealismus nespočívá v řetězení nesmyslnejch klišé. Zastavování času už jsem někde viděl, "romantiku" s lítáním i zvracením taky, déšť nepravděpodobných předmětů jakbysmet, nemluvě o tom, že hlavního hrdinu střelej do hrudníku přesně do místa, kde nosí amulet (to jako fakt!). Nemá to smysl, nemá to drajv, není to ani vtipný, ani depresivní, i když se scénář o obojí snaží. Ale hlavně, že je to černobílý. Ali Atayovi jakožto tureckýmu Jardovi Pleslovi se ovšem nedá nic upřít a zaslouží si hvězdu. PS: Slabý hodnocení je nejspíš z části způsobený i rádobyvtipným moderátorem na MFFKV, kterej film uvedl přibližně slovy "něco takovýho jste ještě neviděli" a pak taky samotným pozérským režisérem, triumfujícím v tmavým sále slunečními brýlemi, přiznávajícím, že do filmu dává písně (i scény), jejichž obsahu nerozumí... ()
Divné věci mám ráda, když mají svůj divný pořádek a nějaký smysl. Když je to jen hra, taky dobře... 10, 15 min. Ale celovečerák bez pořádného cíle? ee... Zvlášť potom, co se pan režisér Ünlü sám přiznal, že spousta situací byla ve snímku jen proto, že je chtěl natočit... Chybí tu ale "proč", ne? ()
Nejpodivnější film zhlédnutý na KIFF 2013. ()
Jedna z nejpodivnějších romantických komedií, jaké jsem kdy viděl. Turečtí režiséři jsou mistři ve vytváření magických světů, které jsou ale zároveň hmatatelně reálné. Kdybych neznal alespoň Erdemův Kosmos, asi bych se u Místa zlatých hvězd divil ještě víc, ale hodně jsem si to užil. Víc než zamýšlet se nad významy doporučuju brát všechny ty zvláštnosti jako neobvyklou charakterizaci postav s návazností na vyprávění. Moc se mi líbilo, jak je to formálně odvážné, ale zároveň velmi subtilní. A jdu shánět soundtrack. ()
Reklama