Umenie pretekať v daždi

Už od prvních minut Vám bude jasné, že snímek The Art of Racing in the Rain bude hodně tlačit na emotivní stránku, při níž ani jedno oko nezůstane suché. A i když to ve finále tak opravdu je, výslednému dojmu to vůbec nevadí, jelikož se jedná o slušně natočenou jednohubku se solidními hereckými výkony. Rovněž zde zaujme Kevin Costner v "roli" psa Enza, který z vlastního úhlu pohledu nahlíží na osudy svého páníčka a jeho rodiny. Pokud tedy hledáte nenáročnou podívanou, u níž si pěkně pobrečíte, The Art of Racing in the Rain je přesně tím pravým. Skvělá práce! „He picked me out of a pile of pups, a tangled mass of paws and tails. He'd stopped at the farm on his way home from the speedway at Yakima. Even back then, I knew I was different than other dogs. My soul just felt more human.“ (03.11.2019)

Filmy o psech poslední dobou opravdu válí. Tohle je další příběh z pohledu pejska. Tentokrát je to psí pán Enzo, pejsek který se stal důležitou součástí Mila Ventimigliho závodníka srdcem i duší. Enzo ho provází cely svůj život v dobrém i ve zlém a osud k Milovi nebyl vždycky příjemný. Oba dva mají společný koníček a smysl života a to je závodění, které se prolíná s jejich osobním životem. Příběh je plny dojemných i smutných chvil a emočně založení lidé budou mít co dělat. Dávám absolutní hodnocení protože herecký výkon Mily, komentář Enza a celkově psí hrdina je prostě šéf a mě to bavilo víceméně od první minuty až do úplného konce a ani chvíli jsem se nenudil. Hlavně díky skvělému komentáři. Opět absolutní hodnocení protože se jedná o další film, který řadím mezi nejlepší filmy o psech. (02.09.2021)

Docela těžko se mi to hodnotí, protože najednou mám pocit, že je tu nějak moc filmů o psech a tak si říkám, jestli to nepřestává být originální. Na druhou stranu je to docela jiné pojetí a zasazení, než třeba nejvíce mi připomínající Psí poslání. Řešila se tu i nějaká spravedlnost a morální dilema a další. Nicméně i přesto, že mě to dojalo, za plnej počet to nedostane. (17.03.2022)

Sentimentální, vynucené, lehko předvídatelné, ničím nepřekvapující, emočně tlačící na diváka, místy až moc vymyšlené a vypočítané, ale i přesto nádherně odvyprávěné, natočené, se skvělou a podmanivou atmosférou, s obrovským důrazem na vzájemnou lásku člověka a zvířete, přátelství, věrnost, poslání a chuť se nevzdat a bojovat do úplného konce. Skutečně nádherný rodinný film, který dokáže i přes svoji depresivnější charakter pohladit po duši svojí hmatatelnou dobrosrdečností a láskou. Navíc se veškeré dění točí kolem motorsportu a tomu jsem jednoduše nedokázal odolat a lhal bych, kdyby se mně uplakané a emocionální klišé několikrát emočně netrefily do správného místa. Emotivní horská dráha, která se nezalíbí každému, ale pro milovníky psů a zvířat obtížně odolatelné. Jestli v životě někdy budu mít psa, bude se definitivně jmenovat Enzo. "There is no dishonor in losing the race. There is only dishonor in not racing because you are afraid to lose." & "This is a rule of racing: No race has ever been won in the first corner; many have been lost there." (07.09.2020)

Název filmu symbolizuje nejen zálibu hlavního lidského hrdiny v závodění na kluzkých promáčených vozovkách, ale také celkovou životní dráhu libovolné bytosti, která je nepředvídatelná a plná nejistot - veliká škoda, že něco takového se nepodařilo otisknout do samotného příběhu, jenž je od určité a relativně brzké chvíle předvídatelný až hanba. To by ve finále možná tolik nevadilo, kdyby film diváka zpočátku tak okatě nepřesvědčoval, že bude jiný a originální. Pohled do Enzovy hlavy je totiž super, chraplák Kevina Costnera dodává retrospektivnímu vzpomínání skoro až hloubavý přesah a vztah Dennyho s inteligentním chlupáčem, okořeněný o jejich společnou závodnickou vášeň, se rozvíjí velmi nadějně a zajímavě. Pak ale přichází povinné rodinné zvraty, z nichž minimálně jeden je překvapivý, ale vyprávění se začne drolit do ohrané emocionální výpovědi, která hrozně tlačí na pilu. Od lidských hrdinů navíc nelze čekat nic moc objevného nebo překvapivého a celkový příběh vyznívá trochu jako strojově sestavená kulisa pro jinak hezké povídání s divákem. Ale rozhodně nejde o špatný nebo vyloženě odfláklý film - jede se sice vyloženě na jistotu, ale ta podbízivost a líbivost je podávaná zkrátka příliš zkušeně a uvědoměle, aby ji nešlo alespoň částečně podlehnout. Poctivé klišé podávané s železnou jistotou a s určitou podmanivou výmluvností, která nás nakonec, byť poněkud klikatě a zbytečně zdlouhavě, dovede až k příjemné závěrečné katarzi, podtržené finální písní od Creedence Clearwater Revival, podmalované odrazem očí Amandy Seyfried a doprovázené kýženým zjištěním, že pořídit si z náhlého popudu oddaného psího kamaráda není vůbec špatný nápad... Marley a já dostal solidní konkurenci, i když Enzovi přeci jen schází jeho energie a tah na bránu. 65% (19.09.2020)