Grigris
Grigris
Obsahy(1)
Mladý Grigris má ochrnutou nohu, ale svou taneční exhibicí budí obdiv barových hostů. Když výdělky z vystoupení nestačí na zaplacení nemocnice, kde se ocitl jeho nevlastní otec, zaplete se hrdina s místním podsvětím, a to se mu málem stane osudným. (MFF Karlovy Vary)
Videá (1)
Recenzie (4)
[SFF 2013, Sydney] Sledujúcou metódou záberovania, utlmenými vyjadrovacími prostriedkami a empatickým napojením sa na hlavnú postavu mi "Grigris" pripomína spracovaním porovnateľný "Aujourd'hui". Navyše chudobou poznačené lokácie krajiny tretieho sveta a takmer totožná premisa nezvratného údelu (predtým smrť, teraz telesná handicapovanosť) túto spomienku ešte umocňujú. Mahamat-Saleh Haroun rovnako ako Alain Gomis stvoril dôležitý film o tom, že my všetci máme problém o ktorom nechceme hovoriť, nedokážeme ho riešiť a musíme s ním do určitej chvíľe žiť. Jedného dňa potom zistíme, že sú dve možnosti, buď sa včas navzájom podporíme a zoberieme osud do vlastných rúk - prežijeme, alebo sa neskoro zobudíme a (pri troche šťastia) s pokorou odídeme - zomrieme. Ako sa však z obidvoch počinov pravdivo dozvedáme, naše kľúčové rozhodnutia nemusia byť vždy, len v našich rukách... ()
viděno na 48. MFF KV 2013 ()
Zlatá Palma - výběr ()
Trochu sociální drama, trochu milostný doják, trochu nekritická pohádka. Má jednu nohu tenkou, dějí se mu strašné věci, tak ho prosím omluvte, že se chová občas jako podrazák... a nakonec mu přejte trochu toho štěstíčka, hezky tančí a město ho zkazilo, venkov napraví. Tonálně hodně záhadná africká taškařice, kterou zachraňuje již známá režisérova zručnost a na rozdíl od Křičícího muže i v podstatě komediální závěr, který je uhozený a snesitelnější než cokoli, co by smrdělo drsností a realismem. Asi nemám pro tenhle druh soucitného diváctví vlohy. Obzvlášť, když Haroun má zjevně obě filmařské nohy v cajku. ()
Galéria (16)
Fotka © Les Films du Losange
Reklama