Eye of the Black Cat
Your Vice Is a Locked Room and Only I Have the Key
Réžia:
Sergio MartinoKamera:
Giancarlo FerrandoHudba:
Bruno NicolaiHrajú:
Edwige Fenech, Anita Strindberg, Luigi Pistilli, Ivan Rassimov, Riccardo Salvino, Marco Mariani, Daniela Giordano, Anthony La Penna, Ermelinda De Felice (viac)Obsahy(1)
Snímek podle novely „The Black Cat“ (1843) Edgara Allana Poea. Výstřední a již neúspěšný umělec Oliviero Rouvigny (Luigi Pistilli) pořádá večírek se skupinkou „volně“ žijící mládeže. Už na tomto večírku se projevuje jeho hrubý vztah k manželce Irene (Anita Strindberg) a sexuální touha po černošské služce Brendě (Angela La Vorgna). Jeho sexuální touhy však vedou také k prodavačce v místním obchodě. Když jsou postupně prodavačka i služka nalezeny zavražděné, pouští se komisař Farla (Franco Nebbia) do vyšetřování. Hlavním podezřelým je Oliviera. Do příběhu vstupuje Olivierova neteř Floriana (Edwige Fenech), která sexuálně svede oba manžele. Když se v příběhu objeví tajemný Walter (Ivan Rassimov), začínají se nitky zločinu obracet jiným směrem. Detektivní atmosféra snímku je obohacena hudbou Bruna Nicolaie. (Hennes)
(viac)Recenzie (31)
Po Torso další výborná hororová pecka od Sergia Martina. Vypadá to, že si budeme rozumět (a nejen kvůli těm krásným nahotinám - tentokrát hlavně božská Edwige Fenech). Spíš než typické giallo je Your Vice Is a Closed Room and Only I Have the Key atmosférou věrný předloze E.A.Poea. Spousta dekadence a hlavně šílenství, do toho dvě krásné (a překvapivě slušné) herečky a jednooký kocour. Co víc si přát? ()
Vražedný komplot na italské historické vile s dávkou dráždivé erotiky, ultrakrásnými ženami a černošskou služkou, která snad předznamenala modrobílý kostým pro Tarantinova Djanga. Touha a vášeň, frustrace a zoufalství, vražda a zrada… a záludný černý kocour s vypíchlým okem. Retro libůstka z dob, kdy si i v mainstreamu mohli filmový tvůrci dělat co chtěli. ()
Jestli to v Itálii i ve skutečnosti chodí tak, jako v italských filmech (konkrétně v tomto), tak teda potěš pánbůh ... Další Martinovo kvalitní ne-tak-docela giallo. Propracovaný příběh, kvalitní zpracování, nahé děvy a vykradené finále. Celkově trochu slabší než třeba Torso, ale na čtyři hvězdy mi to vychází. ()
Čtvrté Martinovo giallo nebo i jakási psychologická detektivka, film z části inspirovaný poeovskou novelou "Black Cat", ale rovněž trochu i jeho prvotinou "Strange Vice of Mrs. Wardh". Pokud jste oba filmy viděli, jistě budete vědět, v jaké části filmu. Mistr pointy Martino stále ve skvělé formě, o filmu se mluví jako o tom nejúspěšnějším a nejlepším do této doby. Já bych tento názor až tak nesdílel, "Strange Vice of Mrs. Wardh" a "Case of the Scorpion's Tail" mě oslovili víc, byly tak nějak chytřejší, tvořivější a nápaditější, "Tutti i colori del buio" jsem zatím neviděl. Filmu bezesporu dominuje trio hlavních giallo hereckých představitelů, krásná Edwige Fenech, jejíž první výstup přišel až po 1/2 hodině, ach.. (zde jako sebevědomá neteřinka Floriana, opět velmi svůdná a neodolatelná, navíc nezvykle nakrátko, moc příjemná změna), Anita Strinberg (jako zneužívaná a věčně vystrašená manželka Irina Rouvigny, opravdu perfektní role, ona už mě značně překvapila v "Case of the Scorpion's Tail") a Luigi Pistilli (jako její manžel, neúspěšný spisovatel, alkoholik, ale hlavně sadomasochistický zvrhlík). Všichni herci už s Martinem do této doby spolupracovali včetně tajemného cizince Ivana Rassimova ve stříbrné paruce, který tu měl menší, ale opět pro příběh podstatnou roli, něco podobného jako v martinovské prvotině. Celkově se tedy jedná o zdařilé a svým způsobem i stylové giallo, o napínavý atmosférický zážitek s pěknou stylizací a vizuální čistotou, s nějakým tím šikovným dějovým propletencem a mazanými překvápky. Zastoupena byla v hojné míře i nahota, spolu se smyslnými sexuálními scénami (viz.třeba lesbická mezi dvěma hlavními představitelkami), série decentních vražd, které sice nebyly tak krvavé ani vynálezavé, ale hlavně že alespoň nějaké byly, nechybělo ani krvesmilstvo, nějaké hippies a drogy. Ústřední hudební motiv dělal znamenitý Bruno Nicolai a opět to byla trefa do černého. Motocyklová sekvence ve filmu byla tak trochu zbytečná a spíše doplňková, totéž platí i o románku s cyklistou. Co se týče finálního rozuzlení, tak mi můj tip, ač jsem se snažil, opět nevyšel, čekal jsem tedy něco podobného, i když v trochu jiném složení. Sledovat film určitě doporučeno nejen fanouškům žánru, i když z martinovské filmotéky a ze samotného žánru není až tak známý jako jeho jiné práce. Černá jednooká kočka Satan s tím svým věčným mňoukáním parádně zapadla do celkového obrazu filmu. Komentář zde jako čtvrtý v pořadí. ()
Opět Martino a opět trefa do černého. I když ne už nápadité jako Case of the Scorpion´s Tale a nervydrásající jako Torso, pořád se jedná o nadprůměrné giallo se všemi nutnými atributy. Krásné nahé ženy (režisérovy oblíbenkyně), milostný trojúhelník (což nikdy nekončí dobře), záhadné vraždy a narůžovělá barva krve. Hudební veterán Nicolai znovu potvrdil své kvality, hlavně při akčnějších pasážích mě jeho práce nutí klepat nohama do rytmu. Závěrečné rozuzlení je trochu vykradené z jiného Martiniho díla, ale přesto ho není lehké prohlédnout. Bod navíc za kocoura Satana. ()
Pěkné giallo plné krásných žen - nejen Edwige Fenechová je k sežrání - (často nahých) a typické italské krve (cihlová je fakt děsná, ale k těmhle filmům už prostě patří). Jsem rád, že jsem nečetl téměř vše vyzrazující obsah, a tak i Černého kocoura jsem si odhalil sám (pak znalcům povídky rychle dojde, jak snímek skončí). Opět bezchybná je kamera (+ kvalitní filmový materiál, jak je u Italů zvykem), která spolu s hudbou vytváří patřičnou atmosféru. Rozlehlý starý dům, temná noc, vraždy a pomsta. Zhlédnuto v rámci výzvy od petera12. ()
Skvelo nasnímané vraždy, krásne ženy (Edwige Fenech!!!), dobrá hudba a hrozne prekombinovaný dej. Viac než len obstojné giallo, ktoré by bolo ešte lepšie s jednoduchším scenárom a hlavne bez tej tuctovej poeovskej záverečnej pointy. ()
Ide síce o čistokrvné giallo, ale taktiež sa tu až nezvykle veľa súloží a podvádza. Tento spôsob života je pre všetky postavy už tak zabehaným, že ho považujú za prirodzený, ale na druhú stranu je logické, že niekomu z toho po čase hrabne a začnú sa diať proste "giallo" veci. Tá čierna mačka má v príbehu celkom zaujímavú funkciu a asi každý bude predpokladať, že bude mať svoje labky a aj spomínané oko vo vyriešení celého, nakoniec celkom jednoduchého, prípadu. ()
Temné, dekadentní, krvavé giallo s výraznými herci (ale také s násilím a celkem zbytečnou nahotou) a několika překvapivými obraty. Částečná inspirace jednou z povídek E. A. Poea. Co se týče žánru, nikoliv horor, ale thriller se sériií vražd, což zrovna nepatří mezi mé oblíbené. Ale natočené je to rafinovaně, aby byl komerční úspěch zaručen...Edwige Fenechové to tu mimořádně sluší...přesněji 2,5. ()
Mé druhé rande s Edwige nezačalo dobře, před jejím příjezdem jsem byl velmi ponížen a dokonce i zraněn, tak jsem ji nešel ani přivítat, v mém stavu by si mě nejspíš sotva všimla, maximálně by s opovržením pokrčila nos a to mi nebylo zapotřebí. Sledoval jsem tedy vše raději zpovzdálí a že bylo na co koukat. Mému dočasnému pánovi se při pohledu na ni podlomila kolena stejně jako mně, když jsem ji poprvé spatřil a dokonce i ta děvka, která si říká pánova manželka, jihla jako jarním sluncem prozářený sníh. Edwige evidentně zatloukla do jejich mrtvolně zapáchajícího vztahu další hřebíček. Pán chlastá víc než dřív a schíza tý děvky je den ode dne horší (cha chá, dobře jí tak, neměla mi vypíchnout to oko, mrcha !) Možná je to taky tím, že se tady po okolí potuluje nějakej blázen s kudlou a řeže na co přijde, ale těžko říct, pán byl vždycky ochlasta a ta kráva byla odjakživa divná. Tohle prostě nemůže dopadnout dobře, oba při pohledu na mou lásku slintají jako buldoci v říji, ale říkám Vám jestli jí někdo zkřiví jen vlásek na hlavě, tak se bude šeredně divit.. Pro dnešek už raději končím, to oko strašně pálí a já škrábu skutečně jako kocour, ještě se zajdu před spaním podívat na Edwige, jestli je v pořádku, navíc spává nahá, tak spojím příjemné s užitečným a pak už se stulím do klubíčka a budu spát jako kotě a s přáním, že se mi o ni bude zdát ... Z deníku Černého kocoura ()
Kocúr to zahral bravúrne... ()
Čekal jsem mnohem více zvrhlosti, násilí, sexu, dostal jsem zajímavý psychologický příběh se silnými nejednoznačnými postavami a výbornými hereckými výkony. Film táhne především Anita Strindberg, odporný Luigi Pistilli ale nezůstává pozadu. A Edwige Fenech nám ukáže, že nemá jen hezký vzhled, ale i mozek a dokáže ho používat, aby dosáhla svých cílů. Snad jen Ivan Rassimov a Daniela Giordano tam byli na můj vkus až příliš krátce. Mějte rádi zvířata, může se vám to vymstít.... ()
Toto je typický Martino najprv dramatická zápletka a hneď potom prvá vražda.Len bez výsledného efektu,lebo krv vyzerala všelijako ale nie ako krv.Erotických scén je tu viacero a tak tu nieje núdza o krásne ženské telá.Je tu všetko čo čakám od poriadneho gialla oplzlosť,nemravnosť,ľahká lesbická scéna,psychické i fyzické násilie a nejaké tie vraždy,ktoré ale skoro nič neukázali a krv bola umelá.Film stavia aj na vysoko prepracovaný príbeh a na krásne charizmatické a aj veľmi dobre hrajúce ženské predstaviteľky Fenech-Strindberg a hlavne na Fenech sa veľmi dobre pozerá.Len film mohol byť aj o niečo kratší a preto tu bolo veľa nepodstatných a zbytočných scén.Ale ten koniec bol čisto okopírovaný z Tales of Terror s tým to Martino ináč prestrelil. ()
Po shlédnutí pár ranných snímků Sergia Martina už vím, jak funguje jeho práce s divákem. Dokonale si s ním hraje jako kočka s myší (nebo černý kocour jako v tomto případě) a postupně děj vygraduje do vždy naprosto strhujícího finále, kdy je vlastně všechno úplně jinak. Ostatně jako u většiny "žlutých" filmů. Miluju to! Atmosféra by se dala krájet, úžasné interiéry venkovského sídla (včetně jeho tajemného sklepa) udržují pozornost v bdělosti a já se kolikrát bojím i mrknout, abych o nějaký krásný záběr nepřišel. V tomhle případě je to docela důležité, poněvadž střih zde má významnou roli. Mordy jsou tentokrát pěkně krvavé a nejen zahnutý nůž párkrát zasviští vzduchem. Anitu Strindberg jsem si oblíbil již u Martiniho snímku La coda dello scorpione a i zde hýří neskutečným sex-appealem. Jak se na scéně objeví Edwige Fenech, nemám slov, ta ženská je neskutečně krásná a tentokráte krátké vlasy jí neskutečně sluší. A když má erotickou scénu s Anitou, tak si říkám, že tak krásné ženy se v jedné posteli jen tak nevidí. Sergio Martino sází nejen na dobré herečky, ale i na ostřílené chlapáky Luigiho Pistilliho a Ivana Rassimova. Do hlavní role osadil zlověstně mňoukajícího černého kocoura Satana, který je pro film zásadním motivem. Martino si vypůjčil předlohu Edgara Allana Poeho a upravil si ji dle své představy. Bruno Nicolai opatřil film opět úžasným hudebním doprovodem, bez kterého by ty filmy nefungovaly, jak by měly. Tohle na tom náramně kvituji a pálím za plnej počet. Mistrovská italská kinematografie ve své největší slávě. ()
Lahôdková ukážka gialla v jeho najčistejšej podobe. Nádherná hudba, krásne natočené, krvavé kills, nahota, zamotaný, ale aj pekne vypointovaný dej. K tomu klasici ako Strindberg, Pistilli, Rassimov a hlavne ikonická Fenech a klenot sa len tak blíska v pôsobivých lokáciách zámku a okolitého mestečka a prírody. Vrchol všetkého, o čom giallo je. ()
V skutku netradičné Giallo kde svoje sily opäť spája režisér Sergio Martino a nádherná herečka Edwige Fenech (na krátko ostrihané vlasy jej svedčia). Najviac ma však prekvapil herec Luigi Pistilli ktorého som doteraz videl iba v menších rolách ako napríklad kňaza vo filme Sergia Leoneho Dobrý zlý a škaredý a ešte v mnohých iných giallo filmoch tu hral prakticky hlavnú postavu. Tento film má všetky tie správne substancie ktoré jedno poctivé giallo má mať (neznámi vrah z bodnou zbraňou a koženými rukavicami, výborný soundtrack, neustále fajčenie cigariet, prázdne JimBeam fľašky, rozuzlenie na záver atď) avšak a beztak je to giallo netradičné. S toho dôvodu že tu vrah hrá druhé husle, čo... tretie husle....... skôr hrá na triangel vo filharmónií. Tým chcem povedať že tu oňho vôbec nejde a jeho krvavé vraždy vo filmu nemajú skoro žiadny dopad. Dopad majú skôr erotické scény Edwige Fenech ktorých je tu naozaj neúrekom. Znie to neuveriteľne ale je to tak. Perfektná práca Sergia Martina si zaslúži **** hviezdičky. ()
Opět vynikající giallo Sergia Martina s hudbou Bruna Nicolaie, kterou se neváhám přirovnat k hudbě Morriconeho. Edwige Fenech v roli neteře Floriany je krásná a svým způsobem tajemná. To, že se jí podaří svést jak svého strýce (Luigi Pistilli), tak svou nádhernou tetu (Anita Strindberg) není divu. Ivan Rassimov opět v roli tajemného a podezřelého mladíka. Postupné tajemné vraždy mladé prodavačky a černošské služky Brendy rozjíždí opět napínavou podívanou, doladěnou atmosférou starého sídla. Stará paní Molinariová nakonec pohřešováním kočky rozlouskne celý oříšek příběhu, který měl pro mě nečekané a zajímavé rozuzlení. ()
Tak toto giallo ma veľmi nechytalo. Pritom poviedku od Poe-a poznám a videl v jednom, či možno dvoch spracovaniach. Toto talianske bolo však slabota. Samý prvoplánový sex, dokonca aj incestný, vydierania, nudné dialógy a mimo šablónovitých vrážd málo trilerových prvkov. Do toho neustále smiešno-trápne ukazovanie statických mačacích očí aj s mačacím revom. ()
Martinovi prostě giallo sedí a pomalu, ale jistě, u mě začíná získávat stejný status, jaký má např. Dario Argento. YOUR VICE IS...nese všechny znaky jeho rukopisu : alespoň jedna zrzka (pokud možno do půl pasu nahá), zajímavá hudba, spousta krve běhěm vražd, atd. Skoro mě to svádí říct, že Martino si odtočil svůj standart, ale to není samozřejmě pravda. YOUR VICE...je prostě kvalita! Za zmínku stojí závěr, kde se Martino zcela zjevně nechal inspirovat Černou Kočkou od Poea (nebo se snad jedná o nějakou zajímavou adaptaci Poevy klasiky??? Kdo ví...). Ještě musím dodat, že výše zmíněná kočka má stylové jméno - Satan. ()
Třetí spolupráce Fenešky a Martina, respektive jejich třetí žlutý zářez.. Velký dům na venkově, sexuální hrátky, večírky, vražda a do toho všeho černá kočka. Sergio měl teprve odkrýt svoje velké Torzo, ale do té doby to ládoval až v tripovém stylu. Ono takové 70.léta si nelze jinak představit. Když se objevila sexuální rošťanda Edwige, byl to krásný pocit::-) Moc jí ty krátké vlasy slušely. Hudba Bruna Nicolaije je jako výlet do barevných tkanin, prostě špica. ()