Sejdeme se na Cibulce

Cibulko, podstatné je, zda se ve tvém případě bude jednat o rostlinu dvouletou, či, nedejpeytla, vytrvalou.V obou případech se obávám toho, že zřejmě nebudu asistovat u smrti tvého pořadu, ať už dříve, či později. Chňá, chňá, chňá... a chňá...Tvůj epileptický smích mi připomíná Douglase, když chcal své paní skrze lososa na grilu, hmmm... výmluvnější gájprájd jsem fakt ještě nežral a to na mém jazyku již přistálo kdejaké hovno, inu, někdy se zvědavost nevyplácí a nestojí za předčasné šediny, nejistou erekci a chuť zabíjet. (18.06.2013)

Aleš Cibulka je takovým příjemným televizním společníkem pro staromilské důchodkyně. Disponuje jemným humorem, nedělá mu problém tlachat o ničem, aniž by jej opouštěl výraz, že ho i ty největší banality zajímají, občas udělá fórek, který nikoho neurazí. V podstatě jej nejedna taková babička vidí jako ideální partii pro svou vnučku. Takový zeť by jistě vyslechl všechny babičkovské historky, třeba tu, jak sousedka zavařuje okurky. Pravda, jiný člověk se na takovou seanci klidu, pohody a archaické veselosti dívá s otevřenými ústy a nestačí se divit, koho že to může zajímat. Na druhou stranu, je třeba uznat, že pro svou výše zmíněnou cílovou skupinu umí Aleš Cibulka udělat maximum, byť do Tomáše Slámy, Petra Jančaříka nebo Marka Ebena má dost daleko. (08.12.2013)

Nechci být ošklivý, protože Cibulka nevypadá jako hlupák a určitě to všechno dá hodně práce, ale pro mě prostě nemá charisma, vtipům se nezasměju a popravdě nerozumím tomu obrovskému prostoru, který dostává (a to nejen) na Barrandově. A tohle talk show (viděl jsem tři) mě zoufale nebaví. PS To okázalé tykání (Jeníčku, Ládíčku) mezi moderátorem a hosty a neustálé poplácávání se po ramenou (Vás já si vážím! Já si vás taky vážím!) potopilo ti jednu hvězdičku, kterou by to zminěného ode mě dostalo. A nemyslím, že se můj názor změní, až mi bude sedmdesát. (12.12.2014)

Nesejdeme. Párkrát jsem totiž šel kolem, odvážně jsem nakouknul dovnitř a ... nepochopil jsem to. Nějací lehce povědomí lidé tam totiž vykládali historky, které mi nedávaly smysl ani po zderivování, neměly začátek ani konec a bujarý smích moderátora mi dával jasně na srozuměnou, že jsem tady špatně. Tento způsob zabíjení televizního času se mi prostě jeví dost nehumánní. (15.12.2016)

Aleše znám tady od nás ze Sokolova a přeju mu ten úspěch v televizi, to zase jo (i když tenkrát na mě strašně pičoval na tanečních, že místo tancování s těmi strašilkami z gymplu dělám pičoviny s klukama od nás ze zvláštní učňovský), ale druhým dechem dodávám, že by bylo fajn, kdyby se na tenhle pořad dalo aspoň koukat, aniž bych se u toho musel tlouct do hlavy okovaným šidítkem pro trochu toho nevšedního vzruchu. (29.05.2013)