Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Student umění se dovídá o smrti svého otce, který zanechal poslední dopis na rozloučenou. Jejich vztah byl poměrně komplikovaný, takže otcova smrt jím příliš neotřásla a nadále vede svůj bohémský a neuspořádaný život. Jednoho dne se v kavárně seznámí s tajemným Američanem, který se mu představí jako Edgar Allan. Ten následující část studentova života ovlivní výrazným způsobem. (claudel)

(viac)

Recenzie (4)

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

Hanekeho film, v němž jsem Hanekeho jako tvůrce vůbec nepoznával, ale (snad až na jednu nechutnou scénu jezení za dost špinavým stolem) se mi překvapivě líbil. Mladý výtvarný umělec, tedy spíše student si kdesi na začátku s dost neuhleděným zevnějškem a mizerně zašlým lehkým oblečením v kavárně povídá se starším člověkem, který svým oděvem, vystupováním a starožitní elegancí znázorňuje odlišnou starší generaci, možná i úplně jinou epochu. Snad tenhle střet inspiruje studentíka, aby se ještě v tentýž večer ohodil do saka a vydal se již galantně uhlazen bloudit starými Benátkami... a plně začíná jeho vnější i nitrná cesta plná rozhovorů s novým společníkem, tajemným mužem-literátem s příznačně záhadným pseudonymem Edgar Allan, ale také bloudění po cestě uměleckého stylu a inspirací, vlastní rozervané duše a démonech nonkomformního mladého člověka, propadávajícího drogám a alkoholu s opojením v depresi a hledáním inspirací. Fascinovala mě na tom zvláště podmanivá temná atmosféra a také zajímavé přechody mezi různými benátskými místy a podniky, kdy stejně jako v stíraných přechodech z reality do představ dojde jindy k přechodům ze zdánlivě historického období do tehdejší současnosti. Místy vskutku záhadné, nečekané dílko pana režiséra, který se v 80. letech snad často též pořád hledal. Byť cosi skvělého (minimálně Lumíci) už měl tehdy za sebou a tak ani tahle temně surrealistická procházka Benátkami nepostrádá slušnou výstavbu scén, která pokud neuspokojila jasnějším vyústěním, tak rozhodně úspěšně mě pocitově vedla atmosférou a prostředím v doprovodu pěkné Morriconeho hudby. [75%] ()

honajz2 

všetky recenzie používateľa

Přijde mi, že se tu Haneke poprvé pokusil o styl Franze Kafky (byť teda neznám předlohu a ani jejího autora) a holt i tady to dopadlo špatně, stejně jako v Zámku. Snaží se to být mysteriózní, zvláštní a s nejasným koncem, ale jak mě zpočátku okouzlila atmosféra vytvořená chozením (převážně) nočními Benátkami, s přibývajícím časem mě čím dál tím víc začínala ztrácet, až jsem se začal nudit, protože ten film hodně stojí jen na ní. Je tu mnoho scén, kde jen ústřední postava chodí městem a nic jiného se neděje a to ani v pozadí. A k pochopení vám moc nepomůžou ani studentovy hovory se záhadným Edgarem Allanem. Teoreticky by mě to bloudění v bezčasí a nejasnosti dějících se událostí mohlo bavit, ale to by muselo mít v sobě něco navíc a hlavně se ani nehodí do formátu televizního filmu. Takhle je to jen zajímavý, ale nepovedený pokus o něco takového. Btw, dost mě překvapuje, že k tomu skládal hudbu zrovna Morricone, ale nevím, jestli si ji náhodou Haneke "nevypůjčil" odjinud - už jsem na takový film kdysi narazil, aspoň myslím... Lepší 2* ()

Reklama

radektejkal 

všetky recenzie používateľa

Peter Rosei (autor knižní předlohy) o sobě říká: "Moje knihy jsou jako labyrinty." Netradiční procházka Benátkami je jako rozplývající se obraz hlavy anděla kresleného v dešti. Rosei navštívil Benátky na motorce s mým oblíbeným H.C. Artmannem, a pravděpodobně v něm zůstal právě tento obraz. Allan Edgar není ten, o němž si to zpočátku myslíme, ne ten mladý, ale ten starý, se kterým se setkává v Café Quadri a potom v paláci, u něj doma. A právě jejich diskuse jsou jádrem filmu, jakousi osnovou, byť spletenou a potrhanou. Bloudění je dobré, pokud v tom má člověk praxi a dělá to dost dlouho. A tak se ptejme spolu s Roseiem a Hanekem: Kdo to byl? ()

claudel 

všetky recenzie používateľa

Celkem působivý televizní snímek Michaela Hanekeho, který jej však musel natočit asi v nějakém drogovém či alkoholickém opojení. Povedla se mu vybudovat obstojná dusná a ponurá atmosféra a jako vždy nechává na divákovi, aby si vytvořil finální obrázek. A jak u něj bývá zvykem, taktéž je film doprovázen velmi pěknou hudbou. ()

Galéria (4)

Reklama

Reklama