Hellboy: Kráľovná krvi

Mé obavy se potvrdily, tohle není vůbec ten Hellboy, kterého jsem chtěl vidět. Já vím, snad se ani nemohlo povést nacpat podstatnou část Mignolova roky budovaného vesmíru do dvou hodin filmu, který navíc není pokračování a musí Hellboye i tým představit. Ale on se o to někdo pokusil a byl to pokus o sebevraždu - lacině, nenápaditě, přeplácaně a místy (jak varovaly upoutávky) až televizně nudně a trapně vypadající. Komiksům je to sice podobné dějově, ale náladou skoro vůbec. Nedostatek atmosféry jako by se film snažil maskovat krvavostí a všemožným fuckováním, ale ani to mu pořádně nejde a hlavně já na něco takového zvědavý nebyl. Hellboy má být poetický, osudový, dramatický, hororový a přitom stále zábavný (jako knihy, jako Del Torova vize), obzvlášť tedy když si tvůrci za předlohu vybrali Divoký hon a Bouře a běsy, jenže tenhle restart není ani jedno z toho. K Del Torovým magickým snímkům může jen vzhlížet (a občas jako by to i dělal), protože je horší v každém směru... Výprava? Směšně prostá. Potenciálně zajímavé či zábavné postavy? K smíchu (chudák Humr). Snad všemu a všem chybí srdce a bohužel to platí i pro samotného Hellboye. David Harbour je totiž sice sympaťák, který si mě ve Stranger Things získal, ale má o dost horší masku než Ron Perlman a navíc pod ní zbytečně moc přehrává, huláká a poskakuje. Proč? Jestli se to takhle Miku Mignolovi líbí, je to jeho věc. Já si ovšem budu dál raději číst jeho knihy a dívat se na Del Torovy filmy, ve kterých je Hellboy Hellboyem a které si sice jdou vlastní cestou, ale aspoň v ní mají jasno a nejsou tak pekelně hloupé.___P.S. Tu bídu docela umocňovaly "za každou cenu husté" české titulky, které občas snad ani nepřekládaly, ale vymýšlely si (pravděpodobně kvůli dabingu). (11.04.2019)

Pekelně nekorektní reboot. Nový realizační tým dvě hodiny jede v přidrzlém a odvážném "dirty" stylu a navrch přidává obří porci gore, na blockbuster dost nezvyklé ražení. Neil Marshall se s tím vůbec nemaže. Na diváka se valí kanibalistické choutky Baby Jagy, oběti apokalypsy roztržené vejpůl, nejrůznější tělesné partie co chvíli končící v divákově klíně. Prostě to dává zapomenout na del Torovo nudná a uhlazená dvě předchozí zpracování. A rozhodně se mně ani nezastesklo po Ronu Perlmanovi, neb jeho nástupce David Harbour byl o poznání cool Hellboy, hláškoval ostošest a hned jsme si potykali. Dějově to sází na sexy středověkou čarodějnici Nimue, kterou obstarala s přibývajícím věkem stále mrdóznější Milla Jovovich, co vstala z mrtvých a která co chvíli hrozí apokalypsou. Její prasečí pobočník je také neméně zajímavý a zábavný. V kostce se ve filmu objeví i to, co bych nečekal, třeba obři, překvapivě ale nedojde na žádnou sexuální scénu, což je při výskytu Penelope Mitchell docela škoda. Dynamické (přec)hody budou vyhovovat divákům, kteří si na (c)hutné zápletky moc nepotrpí a ze všeho nejvíc vítají, když se pořád něco (dostatečně bláznivého) děje. Tenhle Hellboy by se hravě skamarádil s Deadpoolem. A i když se film nijak nerochní v popkulturních odkazech, stejně jako Deadpool bortí zaběhané stereotypy blockbusterů, což je naprosto osvěžující. Na svůj poměrně skromný rozpočet (50 mil.) je film napumpovaný efekty, natočenými na solidní technické úrovni. A můžu jen litovat, že filmu se nedostalo většího komerčního úspěchu. Hellboy už se tím (komerčním) pádem hned tak nevrátí, aby nakopal schematicky konzervativním blockbusterům zadky. Deadpool bude na to opět sám. 10/10 (11.07.2019)

Kdyby si film na nic nehrál a prezentoval se od začátku jako televizní B-čko, kterým bezesporu je, tak dejme tomu. Jelikož se ale bere vážně (jak a proč k tomu došlo?!?), je nejnovější počin Neila Marshalla (ne)skutečné peklo. David Harbour postrádá Ronův šmrnc, 99 % postav je na place úplně k ničemu, výprava tragická, plynulost příběhu připomíná pohyb blechy. Efekty nás vracejí zpátky do dob seriálového "Herculla", vtipy jsou křečovité, emoce neexistují a české titulky jsou prasárna největšího kalibru. Pořád málo? *SPOILER* Po centru kamerami prošpikovaného Londýna chodí cca. 24 hodin nasraná čarodějnice, která šíří mor a svolává všemožné démony, a přesto se najdou týpci, kteří si vykračují s kufříkem přes ulici a jsou strašně překvapení, že skončí jako kotníkový náramek jednoho z výše zmiňovaných démonů. (A podobnými face-palm scénami je film doslova posetý.) *KONEC SPOILERU* Co se týče odvážného R-kového ratingu, tak ano, ze začátku funguje, ale postupem času je hektolitrů krve a kusů těl tolik, že úplně čekáte, kdy začnou postavám padat hlavy i při nešikovném šlápnutí... Nový "Hellboy" je film do televize, ne do kina, takže 2* a to jsem na jedno oko slepá a na druhé nevidím. (Tímto zdravím Babu Jagu a případný sequell, který, jak upřímně doufám, nikdy nevznikne.) (11.04.2019)

Marshalla mám upřímně rád už od brilantního béčka Psí vojáci. Za ty roky si vybudoval značku autora, který dovedně pracuje s libovolně nízkým rozpočtem. Přeci jen upířina Pád do tmy a vlkodlačí Psí vojáci stály pod tři miliony liber, stylové post-apo Soudný den zase pod sedmnáct. Finanční limity využil jako možnost vrátit se k praktickým efektům, hektolitrům falešné krve a poměrně sofistikované práci s očekáváním a kamerou. To samozřejmě vrcholí v seriálech, kam si ho zvou významné značky, aby natočil ne-zas-tak-velkolepé epizody velkolepým způsobem: fenomenální bitva v pilotu Black Sails, tragédie na začátku Lost in Space nebo nejlepší epizoda (jinak nekoukatelné) čtvrté série Hry o trůny, The Watchers on the Wall. V poslední jmenované Marshall například dlouze vystaví scénu směrem k bitvě s obrem a těsně před jejím začátkem ostřihne pryč, aby se vrátil až k drtivým následkům. // Proč ztrácím tolik času s tím, jak pracuje? Protože Hellboy je vlastně esence všeho, co natočil předtím. Neil Marshall vždycky režíroval upřímné "sračky" v tom nejlepším smyslu: zranění se v Psích vojácích léčila vteřinovým lepidlem, zatímco vlkodlaci vydávali zvuky ukradené ze soundbanky Warcraftu III; Pád do tmy je zase krvavá lázeň, kde se upíři zabíjí cepínem; Soudný den uvědomělá hra s pravidly braků a post-apo filmů a Centurion otevřeně parafrázuje Gladiátora i Běžícího muže. Hellboy je potom ničím neředěné béčko, které rekapituluje snad všechny prvky brakové fantasy, folklóru a populární mytologie – artušovské legendy, čarodějky, Ježibabu, prasodlaky i kočkodlaky, draky, mexické wrestlery, víly, obry a spoustu další verbeže. // A do toho se přidává Marshallova snaha zakrýt nízký rozpočet, která je obzvlášť výrazná ve dvou momentech. Zaprvé je to fenomenální souboj se třemi obry, který sestává z několika delších záběrů. Jejich ohyzdná CGI těla vytěsňuje z rámu a zůstává zaměřený pouze na protagonistu, díky tomu vzniká poměrně netradičně snímaná akční scéna plná dravých pohybů kamery a nečekaných přerámování. Zadruhé pak úplný konec natočený v jednom dlouhém záběru, v němž jsou hrdinové poprvé prezentováni jako funkční tým. Vůbec to okázalé vytlačování akce mimo rám je fascinující. // Marshall kondenzuje tři nebo čtyři různé komiksové svazky, aniž by bral ohled na jejich tematické a významové roviny – nejvýraznějším poučením zde je, že není dobré jíst děti. Hellboy je dokonale čistý a upřímný brak, který jakž takž drží pohromadě a vedle současných komiksových filmů působí jako přízrak z doby direct-to-video béček, jemuž někdo dal omylem o několik milionů víc. V ideálním světě by nikdy neměl vzniknout, ale je tady a sledovat jeho estetické kulhání je stejně bizarní jako fascinující. (11.04.2019)

Jako již tradičně musím upřímně obdivovat Marshallův vizuální drajv a odvahu jít vlastní cestou, ale scénář má jeho Pekelník bohužel tak slabý a chaotický, že film jako celek zkrátka obdivovat nemohu (a to jsem mu fandil i navzdory mlhavé kampani a tragickým ohlasům). Rychlý střih a hromadné dějové výpůstky sice určují ohromnou dynamiku vyprávění, ale zároveň nešťastně posilují epizodičnost a neuspořádanost syžetu, jenž nemá silný přesahující deadline a k důležitým zvratům dospívá víceméně náhodou. Celkem to uteče, Harbour si to dává, Milla s výstřihem vypadá až překvapivě dobře a některé scény představují high-speed guilty pleasure, ale ten film absolutně nerezonuje, neumí zapojit diváka do děje a eRkový rating těží často hrozně dětinsky a samoúčelně. V budoucnu možná docením více, zatím převažuje bída a šeď. 50% (24.04.2019)