Star Trek: Do neznáma

Abramsovské kouzlo z objevování neznámých světů zmizelo, není tu hravost a kultovní hlášky z jedničky ani arcilotr benediktovských kalibrů a obraz postmoderních hrozeb z dvojky. Co tedy zbývá? Famózní herecký ansámbl, který funguje jako mezihvězdný pohon a tmelící pojivo mezi těmi slabšími články. Ale jízda na setrvačnost je pro posouvání hranic příliš málo. 70% (31.07.2016)

Trekkís vyjíknou radostí, jak moc dobře se podařilo vytunit staré úsměvné díly. Nyní ve vskutku hutném kabátě, i když v dresech pořád tak trochu homo, a když už jsme u toho homo, ta část, kdy se pan Sulu obejme se svým přítelem a pohladí tímto homosexuálním párem adoptovaného číňánka, mě vcelku otrávila. Jakoby nestačilo, že se musí promenádovat po Praze, oni se naserou i do Star Treku :) Ale dosti slov o panu Žužu. Třeba takové provedení technoplanety Yorktown je něco, kvůli čemu na to půjdu ještě jednou a to minimálně. To se prostě musí vidět víckrát, jakožto crash lodi federace a především finální bitva. ST je zkrátka díl od dílu lepší a lepší. Jsem zvědav, jak dopadne natuněná předělávka seriálové řady s kapitánem Pikárdem! (19.08.2016)

Empétrojky na ně! První letošní plnokrevný blockbuster co dostál slibům a zůstal věrný příběhu. Simon Pegg pro výroční díl vykouzlil děj, ctící staré seriálové zápletky a opepřil ho několika pěknými (byť trochu předvídatelnými zvraty) a výbornými nápady. Abramsova absence je vidět. Osudovost zmizela, ale Justin Lin zase zvládá lépe akci (i když entré motorky je hodně divné) a má trochu jiné vizuální cítění. Herecky je to klasika, ale neobvyklé párování (Spock a McCoy) je hodně osvěžující, hlášek je požehnaně. Idris jako padouch je hodně fajn, ale přiroste k srdci až v závěru. Sofia Boutella nebyla tak zásadní jak jsem si myslel, ale Pegg si to s ní vysloveně užívá. Sedlo mi, že se nezachraňovala Země, sedlo mi, že se sahalo do minulosti, sedla mi ta zbochybňovací podlinka. Užil jsem si to. (16.08.2016)

Inu, časy, kdy byl Star Trek film monumentální událostí, jsou asi nenávratně pryč. Beyond působí jako dvojepizoda z nějaké odlehčené seriálové značky z Roddenberryho univerza, cílené na náctileté publikum (přičemž totožný produkt byl ve dvousté epizodě SG-1 podán daleko vtipněji;)), a ne jako osudový milník v dějinách hlavní linie Star Treku. V tom byla daleko patřičnější dvojka, kterou srazilo (o to ale razantněji) trapné hopsací a otloukací digitální finále... které se kupodivu v bledě modrém opakuje i zde:) Pominu naprosto nesmyslnou architekturu vesmírné stanice, o kterou se tu bude hrát, stejně jako celou tu divně nelogickou a raději moc nevysvětlovanou zápletku, a soustředím se na pozitiva - jádro posádky se daří ještě do třetice permutovat tak, že se mohou řešit ještě nedořešené věci, a pro trekkies je tu spousta materiálu (třeba pocta Georgi Takeiovi, která díky Demoře dokonale zapadá do kánonu, i když už od časovoliniových hrátek v jedničce je jasné, že nikdo nemá důvod se s ním moc mazat), na kterém si mohou leštit odznaky Hvězdné Flotily. A je to opět působivé, opět beroucí za srdce, když Enterprise (OPĚT) dostane těžce na budku. Dokonce s odchodem J. J. Abramse i zmizely otravné "lensfléry". Ale celá značka se evidentně posouvá k něčemu, co je nejsnáze a nejpřesněji označitelné za studiový produkt, spolehlivou dojnou krávu, šlechtěnou k tomu, aby měla vše, co má jako taková mít. Jen už jí jaksi chybí schopnost přesvědčit, že vše může skončit opravdu jakkoliv, nebo že reálně o něco jde. 70% a víc ani ránu. (31.07.2017)

Na jednu stranu to má dnešní Strar Trek s pohonem pro svůj warp těžké. Postkolonialistický humanizmus je ten tam a kocovina z touhy dobývat vesmír dlouhotrvající. Padesát let po měsíční procházce jsou raketoplány ve šrotu, Mars v rovině snů a zkoumání vesmírných šutrů hranice možností. Zažehnout s tímhle podhoubím nějakou sci-fi jiskřičku je skoro nemožné, tak je jeden rád alespoň za epizodické udržování tradic. Na které vleze třeba už jen proto, aby se skromnou nerdovskou nadějí dočkal alespoň dalšího dílu. (03.09.2016)