Choď na to!

Tak tohle byla fakt husta komedie, u ktery jsem se dost pobavil. Mame tu i nejakou tu kriminalni cast pribehu, takze se to da trochu povazovat za parodii na Bonda a hlavni zaporak chce i originalne znicit svet. Nejlepsi jsou sceny, kdy Hill pouziva brichomluvectvi a pak scena pred zachodem, ale bavil jsem se prakticky u vsech scen. Navic ma film chytlavou hudbu a je pekne sviznej. A hvezdicka navic za Hilla a Spencera, ale to je prakticky v kazdym jejich filmu, protoze vzdy sou sympataci. (08.05.2006)

Synonymem pro dvojici Bud Spencer a Terence Hill se stal stereotyp neboli i tentokrát jsou to dva sympatičtí outsideři, kteří bezpráví spáchané na nich umí náležitě trestat přesně mířenými direkty. Pěstních soubojů bylo tentokrát znatelně méně než obvykle, ale humor byl zdařilý, ačkoliv víc než průměrné hodnocení si film rozhodně nezaslouží. Mé hodnocení: 50% (09.12.2010)

Kdysi dávno, když mi bylo asi 6 jsme koukal na dvojici Bud Spencer a Terence Hill skoro až s náboženskou vírou a touhou. Smál jsem se každé "facce", kterou dali a tak krásně pleskla. Smál jsem se každé hlášce Buda Spencera, který dokázal i s minimem pohybu a mimiky ve mě vyvolat smích. tyhle doby jsou dávno pryč, ale přesto dvojice veteránů má stále svoje kvality, které neudržují v každém filmu, ale ve "Jdi na to" stále ano. Jejich záměna s agenty v letadle je velmi dobře využita a film má tempo i humor. Přesto do plného hodnocení mi chybí ta mladá naivita a přehlížení faktu, že když se mlátí na obrazovce, málo kdy se navzájem dotknou :-) i když zazní ten "zvuk" úderu, který chvílemi zní jako smrtelný dotek ... a oni stejně vstanou a bojují dál. (26.10.2008)

Špionážní komedie plná omylů a záměn patří k těm nejlepším filmům sehrané dvojice. Chvílemi se vydávala za nápaditou variaci na bondovky, chvílemi vypadala jako něco, v čem by se mohl objevit Louis de Funes. Tahounem je tentokrát konverzační humor, kdežto akční scény mi přišly odbyté a tuctové. Zběsilé tempo a spousta nápadů ale udržují vysokou míru zábavnosti. (13.10.2019)

Ačkoliv byly pro dvojici Terence Hill - Bud Spencer nejúspěšnějšími roky právě léta sedmdesátá, tak osobně mám rád také jejich filmy z počátku 80. let a jedním z nich je také snímek Jdi na to. Terence i Bud zde opět zvárnily pro ně tak typickou dvojici tuláků Roscoa a Douga, kteří se omylem stanou elitními tajnými agenty Steinbergem a Masonem...Ve filmu samozřejmě nechybí žádný z klasických atributů jejich filmů, tedy hlášky, vtípky, bitky a honičky a samozřejmě také město MIami. A byť už přece jenom jsou o něco starší, tak pořád to zvládají s grácií i šarmem. Snímek režíroval věrný Enzo Barboni podle scénáře svého syna Marca a opět dokázal, že jím režírované filmy patří k tomu nejlepšímu co spolu Carlo a Mario natočili. Ve vedlejších rolích to pak jistí především další věrný člen jejich filmů Ricardo Pizzuti, jak jinak než jako záporák a v roli jejich šéfa Tygra se představil americký herec David Huddlestone, který už ztvárnil "taťku" McBridea ve Dvou výtečnících. Další důležitou složku jejich filmů - hudbu tentokrát neobstarali bratři De Angelisové, ale Franco Micalizzi a také on odvedl dobrou práci. V mém osobním žebříčku, tak Jdi na to patří mezi mé nejoblíbenější snímky této dvojice, hned za filmy Dva výtečníci a Jestli se rozzlobíme, budeme zlí.. (05.08.2014)