Realita
Réalité
Reality
Réžia:
Quentin DupieuxScenár:
Quentin DupieuxKamera:
Quentin DupieuxHudba:
Quentin DupieuxHrajú:
Alain Chabat, Jonathan Lambert, Élodie Bouchez, Kyla Kenedy, Eric Wareheim, John Glover, Matt Battaglia, Brad Greenquist, Jonathan Kowalsky, Roxane Mesquida (viac)Obsahy(1)
Nesmelému filmárovi Jasonovi sa môže splniť sen. Bohatý producent Bob Marshall súhlasí, že zafinancuje jeho hororový film. S jednou podmienkou – Jasonovi dá 48 hodín na to, aby objavil najlepší výkrik v histórii filmu. Jeho hľadanie sa však postupne mení na nočnú moru. Vo filme nechýba absurdný humor či snové pasáže a hudba Philipa Glassa. (ASFK)
(viac)Recenzie (95)
S počiatku som očakával čisto bizardnú snímku od francúzskeho filmu Realita , nakoniec tam bola zmes viacerých aspektov, v podobe najrôznejších uleteností, až snových bláznovstiev, psycho halušiek, doslova obraz v obraze, všetko prepojené, v podstate množstva vecí ktoré môžu hlavu diváka pekne zamotať. Všetko to tu ale máme v prijateľnom háve a hlavne odľahčenom zábavnom, režisér Quentin Dupieux to dosť dobre ustál na to čo naservíroval, neskĺzol mimo rozohraný dej a zbytočne sa v nom nezamotal, určite film prináša nevšedný zážitok. /videl v kine: 60%/(filmový festival Cinematik Piešťany 2015) ()
Co jsem vlastně čekal jiného? Realita je cokoliv, hlavně asi totálně mimo realitu. Tak hodinu jsem si myslel, že vím, o čem film je a pak z filmu Mr. Oizo začal dělat jedno velké dejá vu. Ztratil se totiž v realitě, snech a fikci, což jsem nebyl schopnej pobírat. A vlastně jsem to ani nechtěl pobírat. Prostě jsem jenom nechápavě čuměl a naprosto hypnoticky poslouchal jedinej hudební motiv, kterej způsobil to, že ho z dnešních nočních můr určitě nevypudím. ()
Tahle vyrážka je i v mojí hlavě. A nejde se z ní probudit, páč, jak řikal starej prasák Lacan - neprocitáme ze sna do reality, ale z reality do sna. Kdo najde hranici, vyhrává obří vejce. Podojte Kafku, pohnojte Hynka, nadrealita žije! ()
Takový ten bezdotykový miniorgasmus. ()
Mr. Oizo remixuje "Pohrdání" aneb když sur/Realita sní o tom, že si pustí fajn biják na VHS, ale sama je jen jednou myškou v labyrintu vyprávění rozpolceného autora v tvůrčí krizi. Nebo taky meta mozkoškrab, který někomu udělá vyrážku na mozku, zatímco jiní se u něj budou smát na stejně způsobů jako nasbírá jeden z hrdinů výkřiků. ()
Quentinovi dám snad ještě jednou šanci i když on to šibalství má v očích. Takhle si se mnou zahrávat, ufff, na to nějak nejsem a nebo bych potřebovala, aby přijel, udělám mu kávu a nebo whisky s ledem a může mi to alespoň trochu vyjasnit, páč já na to dnes vážně neměla dech. Tedy pokud to sám ví? ()
Dupieuxův mindfuck, který mi udělal díru do hlavy. Na podobný tranz jsem čekal od psychothrilleru Enemy, a smysluplného The Frame. ()
Lynch light. 70% ()
Dupieux je mi sympatický už od Gumy, ačkoliv ta samotná mi přišla moc chtěná. Chtěná je i Realita, ale zároveň bylo hodně příjemné nasednou na její vlnu a nechat se nést mimo racionalitu... prostě hodně příjemná hříčka, během níž jsem si vzpomněl na Život v oblouznění, jen s trochu artistnějšími ambicemi. ()
Křehká a citlivá je duše umělce, kdy největší překážku na cestě za úspěchem mu klade vlastní rozjitřená mysl a tréma. Realita je důmyslná, vtipná, surrealistická hříčka o tom, že to s lidmi od kumštu vůbec není jednoduché. Bere si na mušku kde co, sebestředným producentem počínaje, a nutno říci, že mě zasáhla do černého. Pár scén mi dokonce připomnělo starého dobrého Buňuela. Je to originální, hravé, svěží a nebojí se to střílet do vlastních řad. Většinu času jsem měl úsměv od ucha k uchu. Celkový dojem: 90 %. ()
Jeden z tých divácky prístupnejších bizardných filmov, za čo určite môže aj výber ľahších témat a odľahčenejšie prevedenie. Dlhší čas to navyše pôsobí celkom prehľadne, ale časom som sa už v tom, čo je vlastne skutočnosť, sen alebo film celkom prestával orientovať, prípadne aj keď som si chvíľu myslel, že v tom mám jasno, za okamih ma ďalšia scéna len vyviedla z omylu, ale Realité nepatrí medzi tie filmy, v ktorých sa pre plné docenenie treba úplne orientovať, užívať sa to dá aj bez toho a navyše väčšinu z toho bez problémov pochopí každý. Celé to ubieha príjemne rýchlo, takže nudiť sa tu nedá, vlastne to kľudne mohlo byť aj dlhšie, vyhovoval mi aj humor, ktorý síce nie je zase až tak zábavný, aby som sa musel neustále smiať, ale bavilo ma to a aj tá bizardnosť občas dokázala vyvolať úsmev na tvári, ale celkovo sa na to pozerá viac než dobre. A trochu bizardne, ale len v dobrom na mňa pôsobilo aj obsadenie, kvôli nim som mal občas pocit, ako by som sledoval niekoľko rôznych filmov s odlišným prístupom. A tak je tu režisér, ktorý mi prišiel ako štandardný hrdina štandardnej francúzskej komédie, sympatická postava dievčaťa, ktorá je vlastne najnormálnejšia, Jon Heder je zase typycký Američan z ich hlúpejších komédií a k tomu Eric Wareheim, ktorý je zase v každej svojej scéne tak zábavne mimo. Režijne a vizuálne mi to neprišlo až tak nápadité, ako pri bizardných filmoch očakávam, ale ani zlé to nie je, ten potrebný štandard to bez problémov spĺňa. Takže už len kvôli tej druhej polovici by som si to určite chcel pozrieť znovu, aby som sa v tom lepšie zorientoval, aj keď mám pocit, že by to o moc lepšie nebolo, ale aj tak to bola vydarená zábava, ktorá ma určite nesklamala, takýchto filmov nie je nikdy dosť. 76% ()
Vo výnimočných prípadoch sa stáva, že posledné slová filmu vystihujú jeho dej, zmysel aj cieľ. Bez toho, aby sa akýmkoľvek spôsobom vyzradila pointa, či príbeh. Tu sú: "Je to naozajstný exém. Ale zvnútra. Zvnútra Vašej hlavy.". Plus skladba Philipa Glassa Hudba s meniacimi sa časťami (Music with Changing Parts, 1970). Čo viac je potrebné k opisu reality? ()
Francúzsky "mindfuck" skladajúci sa z mnoho samostatných príbehov, ktoré sú na sebe závislo nezávislé, pričom divák sa pri akejkoľvek snahe byť pozorný či trpezlivý, nevyhne momentu kedy mu dôjde, že sa úplne kompletne stratil. Rozlúštenie hádanky čo je "realita" a čo sen bude náročnejšie ako si myslíte, lebo celému snímku vládne absurdnosť sama o sebe, v kombinácii s nijak zmysel dávajúcimi dialógmi pričom z hruba v polovici sa ocitnete v takej časovej dejavu slučke s osobnostným "gulášom", až vám z toho praskne hlava. Zaradiť tento film do kategórie komédia mi však príde napriek veškerej snahe pôsobiť čudesne-vtipne trochu scestné. Napriek tomu, že som očakával úplne niečo iné, mnohým ľuďom to sadlo, preto musím na obhajobu tohto snímku uviesť, že je to moja chyba. Dupieux sa vyznačuje špecifickou tvorbou o čom svedčia aj iné jeho filmy (vraždiaca pneumatika???), takže moje hodnotenie treba brať s rovnako veľkou rezervou, ako tento film. Nebavilo, nudilo, bohužiaľ ani veľmi nepobavilo, no originalita sa tomuto haluško filmu (ktorých je naozaj málo) skrátka uprieť nedá. ()
"Tak jak si stojíme s Realitou? Docela blbý, je to na padesátce a rychle stoupá. Tak to abych to na chvíli vypnul, řekl jsem si a sáhl po ovladači na stole, ale ten najednou zfialověl, změnil se v hroudu huspeniny a s mlasknutím stekl na podlahu. Bacha, už je to tady, zařval jsem, strhl esáčko, odjistil a zaklekl. Odkud to asi přijde, rozhlížel jsem se kolem. Najednou se esáčko začalo hýbat a obtáčet mi ruce. Z hlavně se stala hlava a snažila se mi zakousnout do krku. ---- Po chvíli boje se mi jí podařilo urvat a hodit na zem. V letu se změnila na vejce, ze kterého se po dopadu na zem začalo něco líhnout. Ani jsem nečekal, jestli to bude krokodýl nebo kuřátko, a rovnou jsem to rozšlápl. Zdálo se mi, že tentokrát to bude spíš kuřátko, ale nedalo se nic dělat. ---- Stejně jsem neměl moc času o tom přemýšlet, protože na mě zaútočil psací stůl. Uhýbal jsem kopancům jeho kovových nohou, které mi neomylně mířily na rozkrok, vytrhával jsem mu šuplíky a přitom se snažil soustředit myšlenky, abych konstituoval ten ovladač. Hlavně aby se mi nepovedl huspeninový ... Tak, konečně se mi podařilo ho udělat. Rychle jsem zmáčknul stopku a všechno se najednou dalo dopořádku. Jenom to kuřátko, a teď už bylo jasné, že to je kuřátko, protože v té loužičce krve bylo vidět trochu žlutého chmýří." --- Roman Neruda ()
„Promiňte. Nemůžete sledovat tento film. Tento film ještě neexistuje. Já jsem režisér, je to můj film. Právě jsem dokončil scénář. Tento film ještě ani neexistuje! Ještě jsme ho nenatočili.“ ()
Inception meets Quentin Dupieux. První polovina dává jakýs takýs smysl, druhá je naprostě wtf bez jakéhokoliv smyslu, ale v tom důmysleném vršení nesmyslů nepřestává být zábavná. ()
Quentin Dupieux je pre mňa jednou veľkou záhadou. Ten chlapík snáď prišiel z mesiaca alebo neviem odkiaľ. Nech je ako chce, isté je, že jeho filmy vždy sršia originalitou, premysleným nápadom a svojráznym humorom na báze absurdity jednotlivých situácií, ktorý dokáže prísť aj tam, kde ho vôbec nečakáte. Opäť raz ako je u tohto režiséra zvykom je ťažko písať o obsahu, je to skrátka geniálne vymyslené a prepracované dielo, mnohovrstevné, kde jedna realita je pohltená druhou a to všetko je obalené ešte do ďalšej reality. Dokonalý, nelineárny, nerozlúštiteľný, avšak inteligentný mišung, ktorý dokáže zamotať hlavu, a to teda poriadne. Navyše som sa aj z chuti zasmial. Jasný plný zásah, pre mňa zatiaľ to najlepšie od Dupieuxa. ()
Výtečný autorský film, který se mi hodně líbil. Zpočátku mě sice moc nebavil, ale odměnou za mou trpělivost bylo divácké ohromení, které se dostavilo cca. po hodině. Vše, co následovalo poté, jsem shledal skoro jako geniální, a nesmírně jsem si to užíval. Současně je to film, který je neobyčejně hravý a vtipný - nasmál jsem se dost a dost a chovám velký respekt ke Quentinu Dupieuxovi, že dokázal něco takového napsat, zrežírovat a ještě sám stát za kamerou. Dějová linka s chlapíkem, který by rád natočil svůj první film, ale naráží na nepochopení manželky, mi připomněla Kieślowského Amatéra, a mícháním různých rovin reality a snu mi to pro změnu připomnělo zde již zmíněné filmy Přízrak svobody či Počátek; referenčních filmů by se ale dalo najít mnohem víc (např. Myslící moře). Za sebe bych k filmu směřoval snad jen dvě výtky: ústřední znepokojivá melodie, která se line celým filmem, může začít být časem trochu otravná, a za druhé pořád nemůžu zapomenout na jistou znuděnost, kterou ve mně bizarní děj zpočátku vyvolal - dovedu si představit, že hodně lidí by ten film stihl ze začátku odradit, což je podle mě škoda. Jinak za sebe mohu všem fandům chytrých a invenčních filmů, které si nápaditě pohrávají s metafikčními postupy, tento snímek jen doporučit - lepší mindfuck z poslední doby aby pohledal. UPDATE 03. 06. 2016 - Při druhém zhlédnutí se mi ten film líbil stejně jako prve, dokonce možná ještě o trochu víc. Ba možná mě teď i víc bavil ten "normální" začátek, který mě minule naopak nudil, a který nedává vůbec tušit, jaká pakárna se z toho nakonec vyvrbí - přiznám se, že ani na druhé zhlédnutí jsem nedokázal rozklíčovat, která rovina ve filmu je ta "reálná", a chovám nově pochybnosti, zda je to vůbec možné. Třeba je ten film fakt jen taková hříčka, nad kterou ani nemá smysl nějak víc hloubat, a stačí si prostě jen užít její bizarní logiku a naprosto nečekané vyústění (mimochodem souhlasím s názorem, který se zde objevil v jednom komentáři, že poslední dvě scény bych z filmu zcela vystřihnul - mně osobně by se mnohem víc líbilo, kdyby film končil bez nich). Toto je film, u něhož snad ani nejde spoilerovat - děj lze jen těžko převyprávět, to se prostě musít vidět. Byť si nově myslím, že to rozhodně není film pro každého a spoustu lidí to asi prostě jen otráví svou "nepochopitelností" - pokud ale člověk dokáže takový film docenit, je to pak náramná filmová jízda. Za mě i podruhé velké nadšení a divácká radost. ()
Quentin Dupieux a jeho majstrštyk. Vše napsal, natočil, ozvučil...možná vysnil, snad i prožil. I když skutečný prožitek je zde realitě na hony vzdálen. Realitě? To myslíš tu malou holčičku? Ne, myslím hmatatelnou realitu. Jasně, zdravý rozum a neochvějná víra ve svoje základní smysly, co cítím, vidím, slyším a nahmatám, je skutečná skutečnost. I když, ve skutečnosti..."Já vím, že to zní neuvěřitelně, ale...". Je čas se vzbudit, v rychlosti si promyslet své cíle a potom zase rychle spát, ať mohou být naplněny. Pro mě úžasný film, zbytečně nenatahovaný, neuvěřitelně vtipný, originálně odvyprávěný a v podstatě dokonale absurdní. Také k bleskovému zamyšlení...probouzíš se ze sna či do sna? No, zatím dobrou noc. [Filmový Klub Citadela-Litvínov]. ()
Na vlny Dupieuxových filmů musí být člověk nalaďen a to já jsem. O5 jsem si tenhle jeho film plnýmy doušky užíval. Nevím jak popsat nepopsatelné. Snad výkřikem??? ()