Lišky

Předchůdce vynikajícího Finneganova Vivaria, kterého jsem ovšem viděl až po Vivariu. Takže víc než drzé polodivoké lišky, dokonce i víc než hezká heterochromická zrzka, mě zaujal obludně rozsáhlý bezduchý satelit, kterýžto motiv byl pak ve Vivariu důkladně rozvinut. Na rozdíl od toho digitálního vivariového mám ale takový neblahý dojem, že tenhle byl skutečný. A hodně zpustlý, málo obývaný, soudě dle nesekaných předzahrádek. Nechápu; copak lidi v něčem tak úžasně moderním nechtějí nadšeně bydlet? (01.01.2021)

Vizuálně nesmírně podmanivý snímek, který přináší osobitou formu atmosféry a strachu. Samota a ticho. Lišky před barákem i za barákem. Žena tráví celé dny sama doma a začne lišky fotografovat. Jenže "jen" u fotografování neskončí. Začne za liškami chodit. Začne s nimi i chodit. Začíná na ni dopadat opuštěnost tohoto místa a lišky jsou vlastně jediní tvorové, kteří jsou k ní nejblíž. Nebo tu jde o něco víc...? (02.01.2016)

Lišky jako téma pro horor ? Mě by to nenapadlo, ale Finnegan z toho udělal celkem zajímavou, atmosferickou, krátkometrážní podívanou. (03.08.2017)

Výborné vykreslenie sterilných medziľudských vzťahov, ktoré ubíjajú tento zdegenerovaný svet. A to v podobe mysteriózneho príbehu, ktorý graduje závratným tempom. (28.02.2018)

Kurňa Irové mě tímto krátkometrážním kouskem překvapili. Docela obstojná atmosféra sebou přináší jakousi kombinaci „komorního dramatu“ s hororovými prvky, což se mi hodně líbilo. Liduprázdné městečko vytvořilo slušné prostředí, které tvůrci doplnili o podmanivou hudbu, tajemné lišky a posedlost mladé fotografky. Konservativní Irové a nahota? No čuměl jsem jak puk. Nicméně konec snímku se mohl zdařit přece jenom o něco lépe. Ale jinak spokojenost. Lehce nadprůměrná záležitost, která určitě není ztrátou času.60% (29.07.2016)