Slová alebo obrazy?

Krásný snímek, o souboji pohlaví v té nejlepší tradici Tracy-Hepburnová, souboji slov a obrazů a také souboji s vlastními démony a svou vzpírající se tělesnou schránkou. Clive Owen a Juliette Binoche se k sobě navíc tak krásně hodí, že jim odpustíte i tu poslední čtvrthodinku bez škádlení...// A propos, všechna díla filmové Diny Delsanto namalovala sama Juliette Binoche, což je obdivuhodný počin. (23.08.2014)

Těžko se vrtat do války, v níž jde o slova a obrazy, když obojí má pro filmového fanouška neskonalý význam. Představte si tenhle film jako audio nahrávku plnou kouzelných slovních potyček, kterým však k dokonalosti chybí vaše vnímání gest a rošťáckých výrazů ústřední dvojice. A představte si ho jako němý film beze slov, sympatický, hřejivě barevný a hravý, ale zanikající v tichosti ošizené o dialogy. K čemu tu soupeřivá dvojice dochází celý film, to je každému, kdo filmy miluje, jasné už od začátku - Slova a Obrazy patří k sobě, protože jejich největší genialita tkví v tom, jak se navzájem doplňují. (15.10.2014)

Čínské přísloví :"Jeden obraz vydá za tisíc slov.". České přísloví : "Jedno slovo mívá tisíc uncí zlata.".......Jeden uživatel tady píše, jak se k sobě ta krásná dvojka Juliette a Clive hodí, já s tím musím jen souhlasit, ale strašně moc mně chyběla mezi nimi ta chemie, která by měla jiskřit tak, až mně rupne obrazovka a já to žel ani z jednoho necítila. Jinak Juliette hrála učitelku Dinu s razantním přístupem k žákům a nakonec i k Jackovi bezchybně. To jak doma malovala mně silně připomínalo Pollocka, opravdu obdivuhodný výkon. A Jack s prima přístupem k žákům, ale už ne tak prima ve vztahu ke svému synovi, tam také perlil. Mám opravdu jen připomínku k tomu jiskření a malinko mě zmátl neobvykle rychlý posun vzhledem k jejich změně charakteru. (15.10.2014)

Ach, prečo? Tak dokonalý námet a konfrontácia slová vs. obrazy, no a napokon tak premrhaný potenciál. Napriek všeobecnému nadšeniu ja neskrývam svoje sklamanie, a to poriadne! To, že obaja konfrontovaní učitelia pôsobili takým egocentrickým a povýšeneckým dojmom by mi až tak nevadilo, no tie náhle zmeny v ich charakteroch a postoji mi neprídu akosi dôveryhodné, obzvlášť po tom náhlom precitnutí. Čo sa týka samotnej ústrednej témy slová vs. obrazy, tá bola miestami dosť utláčaná do úzadia práve spomínaným vzťahom medzi Jackom a Dinou. Tá dilema, či nám dokážu viac povedať slová alebo obrazy, mala nesmierne obrovský potenciál. Počas filmu síce padlo mnoho pekných citátov, výrokov, narážok a prirovnaní ohľadom tejto témy, ale to bolo málo. Bohužiaľ, to čo sa v závere zjavilo pod tými plachtami zahalujúcimi očakávané obrazy, nad tým som si musel napokon len smutne povzdychnúť. Abstraktné umenie... na také fakt nestočí ani tisíc slov :( A tá posledná klišé scéna - tá už to úplne zabila... (15.10.2014)

Kdyby tam nebylo obsaženo toliik morálních klišé, byla by to moc zajimavá romantická komedie s netradičními hlavnimi postavami u kterých člověk dumá, zda jsou mu protivní či ne, což je na nich vlastně přitažlivé. Scénář jim to však hatí, když už se jim člověk začne podvolovat a začne jim i trochu rozumět přijde pomyslná facka, která vás probere a to už nezachrání ani herecká esa typu Binoche a Owena. Při závěrečném (studentském) patosu jsem to málem nevydržela. Škoda, že nebylo více scén, kde postava Juliette tvoří a kde si postava Owena přiznává svá selhání, tady se stávaly hlavní postavy srozumitelnými, bližšími, v těchto momentech je člověk měl i rád. (31.07.2015)