Plague (E05)

V páté části fascinující pouti po dějinách lidstva se rozkrývá pozadí mongolské invaze do Číny a osvětlují důvody smrticí epidemie dýmějového moru... Sucho v Mongolsku proměnilo pastviny v poušť. Snaha přežít a vydobýt nová území žene Mongoly na čínské území. Koňmo zdolávají dlouhé vzdálenosti a jsou schopní bleskově útočit. V roce 1215 získávají hlavní čínské město, Čung – tu. Díky rychlým jízdním kurýrům vytváří Mongolové komunikační stezky napříč rozsáhlým územím, které si podmaňují. Hedvábná stezka i v době mongolské nadvlády zůstala důležitou obchodní spojnici a zůstane jí i po Čingischánově smrti. Archeologické nálezy z pohřebišť v Issyk-kulu na Hedvábné stezce mohly by být podle některých epidemiologů důkazem, že právě v tomto místě vypukla pandemie takzvaného černého moru, smrtelné nemoci způsobené bakterii Yersinia Pestis. Zavlečení moru do Evropy se přisuzuje potomku Čingischána, chánovi Džanibegovi, který své mrtvé muže, nakažené nemocí, použil jako munici při obléhání města Kaffy. V evropských městech pak byly pro šíření moru ideální podmínky: špína, hlodavci a obyvatelstvo žijící ve stísněných podmínkách. Lidé hledali viníky a našli je v Židech. 14. února 1349 ve Štrasburku na základě falešné zvěsti upálili 900 Židů, dokonce dříve než mor město zasáhl. Na americkém kontinentu v té době žili lidé v jiných podmínkách a sváděli jiné boje. V hornatém andském území se rodila incká říše. Její první historický doložený panovník Pachacútec Yupanqui bránil své hlavní město Cuzco proti kmeni Chanků, vedené idolem zesnulého vojevůdce Uskovilky. Po chrabrém vítězství vybudoval prosperující stát, jehož připomínkou jsou dodnes ruiny Machu Picchu. (Česká televize)