Temný prípad

Cary Fukunaga je boss. Díky těm neustálým záběrům ze shora na přírodu vtiskl Luisianě až magickou atmosféru. Je dobře, že to celé točil jeden člověk, protože díky tomu má celá série stejný "ksicht." Ze začátku mi sice neustále zamračené duo detektivů přišlo chvílemi až komické (hlavně Woody Harrelson byl až přehnaně nabručenej), ale jak se případ rozplétal dále, opravdu mě to chytlo. Největší highlight pro mě byla přestřelka v černošském ghettu ve čtvrtém díle, ale ten seriál má spoustu silných momentů. Navíc oba to hrajou skvěle a jejich vztah vás fakt zajímá stejně ne-li víc, než ten případ. Jen ať nám HBO servíruje více takto ambiciózních projektů. DRUHÁ SÉRIE nastavenou laťku samozřejmě neudržela, ale nebyla špatná. Bohužel měla extrémně překombinovaný děj, který jsem vůbec nechápal a moc jsem ani nevěděl, kdo je kdo. Každopádně mi ústřední čtveřice nakonec přirostla k srdci a finále mě fakt bavilo. (16.03.2014)

F.B.I. v roku 2012 opätovne otvára prípad z 3 januára 95´, kedy bola rituálne zavraždená Dory Langeovej z Louisiany. Vyšetrovaním bol poverený novovytvorený pár kolegov Rust Cohlen a Martin Hart. Podarí sa dvom úplne odlišným, špecifickým osobnostiam vypátrať šialeného vraha? Prvé časti série nenasvedčujú tomu, že by sa malo jednať o tak vysokú kvalitu prevedenia detektívneho seriálu, ako je to prezentované užívateľmi ČSFD. Režisér sa prevažne zameriava na vykreslenie charakterov osôb formou interview, než vyšetrovaním samotného skutku. Popravde, napriek tomu, že si nemyslím, že by to nebolo "treba", trošku ma to nudilo, a hlavne rušilo. O mimoriadne temnej atmosfére z môjho pohľadu teda nemôže byť ani reč. Zlom nastáva ku konci piatej časti. Divák sa postupne začína dostavať do obrazu a príbeh je z ničoho nič emotívnejší. Až na "pár" drobností pôsobí pomerne realisticky. Záver nie je tak strhujúcim, ako by si človek prial. Od určitého momentu režisér prezrádza rozuzlenie, takže moment prekvapenia sa vytráca ako bublinky z rozhrkanej Santovky. Já neviem. Nechápem. No mne proste toto hodnotenie (94%) príde veľmi nadhodnotené. Bez ohľadu nato, ako skvele je tento seriál natočený, či vďaka hereckým výkonom zahraný. (14.03.2014)

1. SÉRIE (5/5): Absolutní seriálová špička. Skvěle napsané postavy, které se vám dostanou pod kůži, herci válí, napětím a atmosférou vás to div nezadusí a návštěvu buranského amerického jihu si připíšete na seznam toho, co chcete stihnout před smrtí. A znělka je luxus nejluxusnější. 2. SÉRIE (5/5): Ještě luxusnější znělka! Oproti první sérii tu chybí tak výrazná postava jako Rust a ani řešený, lehce nepřehledný případ korupce a pomsty nestrhne tolik jako minule. Pořád je to ale parádní scenáristická, herecká a režijní práce, se skvěle napsanými a zahranými postavami a dialogy, která díky (i když trochu mechanicky servírovaným) sugestivním leteckým záběrům města a hudbě pobublává sugestivní temnou atmosférou a občas exploduje třaskavou přestřelkou. Vince Vaughn mi jako komik nikdy nepřišel vtipnej, ale ve vážné poloze je famózní, stejně tak Farell a McAdams. 3. SÉRIE (4/5): První polovina na mě působila, jako by se Pizzolatto nasral na diváky, co žehrali, že dvojka není jako jednička, a vzal jedničku přes kopírák a narval jim ji do chřtánu. Zase dva rozdílní poldové, kteří ve třech časových rovinách pátrají po zmizelých dětech, zase jejich výslechy, zase působivá přestřelka v půli série... A až do té přestřelky to nebylo špatné, ale vlastně mi to bylo dost ukradené. Od přestřelky to ale dostalo slušný drajv a našlo se pár silných scén, včetně zajímavého zakončení, částečně ponechaného na divákovi. Případ je triviální, ale znepokojivou atmosféru má a lehce ho ozvlášťňují nápadité přechody mezi časovými rovinami. Navíc tady nejde o samotný případ, ale o to jak se promítá do vztahů vyšetřujícího detektiva (který je velmi dobře napsaný i zahraný Mahershalou Alim), jeho parťáka a manželky. (19.03.2014)

Dlouho mi z kriminálky nebylo tak úzko. Po třetím díle mám chuť hodit si mašli. Bůh ví, jestli to nakonec bude opravdu tak vypravěčsky důmyslné, jak se to tváří, ale už jen za ten neúprosný existenciální přesah a božského McConaugheyho si to zaslouží vysoké známky. ______ Šestiminutový kontinuální (postprodukčně neupravovaný!) záběr na konci čtvrté epizody považuju za jednu z nejlepších scén, co jsem kdy v televizním seriálu viděl... pokud bude přibývat takto kvalitních autorských seriálových projektů, začnu snad opravdu věřit, že "the future is in TV". ______ Pátý díl jen opět potvrzuje, že True Detective překvapuje s každou další epizodou. Co do této chvílie vypadalo jako solidně ozvláštněná, temná buddy detektivka se mění v plnohodnotnou filosofující metafikci, která ve svojí vlastní vyprávěcí struktuře reflektuje téma života jako příběhu - příběhu se srozumitelnou lineární konstrukcí, s katarzí, s jasným začátkem a koncem. Není to ale ono omšelé "životy si uměle konstruujeme do příběhů, abychom jim dávali smysl", ale naopak, True Detective je o nemožnosti těmito příběhy překonat realitu, která dřív nebo později zasáhne. Ostatně jak říká Rust: "Smrt vytváří život, aby jej mohla ukončit" a celé to jeho uvažování o času jako placatém kruhu se odráží v narativní struktuře seriálu, která je díky své dvojúrovňové skladbě plná elips a je spíše cyklická - postavy se stále vracejí na ta samá místa, případy jako kdyby nekončí, opakují se, všechno se děje znovu a znovu...a jak navrhuje v jednom svém rozhovoru sám scénárista a tvůrce seriálu Nic Pizzolatto, divák se v tomto případě dostává do pozice oné "božské" čtvrté dimenze, odkud pozoruje život fikční postavy, který má podobu právě toho placatého kruhu, nikoli úhledně vykonstruovaného, jasně ohraničeného (kanonického) narativu. Zatím je to zkurveně boží. (27.01.2014)