Honnold 3.0

Před zhlédnutím těchto dvaatřiceti minut jsem raději nevečeřela, rozdýchala se a šla s dostatečnou zásobou kyslíku v krvi na další Alexovo dobrodružství, u kterého se prostě občas dýchat zapomene. Byla jsem připravená na jeho nervydrásající záběry ve stěně s propastnou hlubinou pod ním. Alex je fenomén, jedinečný přírodní úkaz a šílenec! Druhý takový jednoduše neexistuje. Po výstupu na Half Dome našel výzvu v rychlostním slezení třech vrcholů v Yosemitském národním parku najednou, takřka bez odpočinku s minimálním jištěním. Sem tam se zapl do smice, téměř okamžitě ale lezl opět na volno. Málokdo si troufne vylézt The Nose sólo ve dne natož v noci. Unavený a zničený jde na Half Dome. Motivující je ten jeho neustálý nadhled a pohoda, zapne autopilota a únava neúnava leze leze po žule až to všechno vyleze v časovém rekordu 18 hodin a 50 min. (25.11.2014)

Neuvěřitelné, co Alex Honnold dokáže. Při sledování jeho sólového lezení stěn v Yosemitském parku se tají dech. Jeho výkony oceňuji o to víc, když vím, jak tyto stěny majestátně ční nad údolím, a proto nezbývá než napsat, že se v tomto dokumentu skutečně objevuje svědectví výjimečného lezce, který nemá konkurenci v tom, co dělá. (19.03.2014)

Ačkoli mnozí předpokládali že pokračování prvního dokumentárního počinu s Honnoldem v hlavní roli bude mít formu černě orámovaného odstavce v některém z amerických periodik, je tu Alex znovu a v ještě exponovanější podobě. Tentokrát ho, po jednom nudně sebevražedném bouldru, napadlo klimbnout tři nejvyšší yosemitské stěny o celkové délce 2134 m. Za 24 hodin. Bez lana. S uvolněným výrazem a očividně pobavený dobrou zábavou tedy vzlíná vzhůru a cestou se věší do zapomenutého materiálu který se zdá bezpečný přesně tak do pátého metru nad zemí. Lví podíl na působivosti dokumentárního zpracování má samozřejmě samotná monumentálnost stěn a hlavně představivostí diváka kořeněný Honnoldův výkon. Přesto lze však, při násilném přetrhnutí hypnotického úděsu, ocenit profesionalitu natočeného materiálu i solidní střih, který, včetně vložených interview, naprosto neruší tempo příběhu. Vzhledem k faktu, že celý dokument nebyl promítán „in memoriam“ a diváku je jasné, že hlavní protagonista zase přežil, se nicméně nemohu zbavit otázky, co asi Honnolda napadne příště. V jednom dílu seriálu Kung-fu: Legenda pokračuje jsem byl svědkem dubově zapřeného Davida Carradina, umožňujícího svým třem druhům současné slanění na jím nedbale svíraném provazu. Následně pohrdaje lanem i fyzikálními zákony jal se tutéž skalní stěnu slézat poměrně netradičně hlavou dolů. Některé výzvy tedy přece jenom na Alexe ještě čekají. (24.11.2014)

Honnold je prostě blázen. Nejdříve překvapil svět se svými sólovým výstupem v Yosemitech a teď se vrací už jako hvězda zpátky a chce zdolat tři obrovské stěny za 24 hodin. Film jsem viděl na expediční kameře a řadím ho mezi nejlepší kousky. Nejlepší moment filmu je kupodivu při lezení boulderu, kdy vám tuhne krev v žilách a ty tři stěny už jen tak "vyhopká". Alex celému filmu dodává na komičnosti. "Yes, I have a girlfriend now! " Už aby se pustil do dalšího projektu. (13.04.2014)

Škoda, že jsem film viděl ne na horolezeckém, ale cestovatelském festivalu. Čekal jsem totiž od filmů tam uvedených, že budou o cestování a ne o lidech, kteří mají potřebu něco dokazovat sobě nebo jiným. Proto tak nízké hodnocení, které je z velké části ovlivněno právě subjektivním vnímáním samotného uvedení tohoto snímku na festivalu, od nějž jsem očekával jiný typ filmů. (27.02.2014)