Orange Is the New Black

1.-4. série: První série mě moc nenadchla a chtěl jsem se seriálem skončit. Nakonec jsem mu dal ještě šanci a nelitoval jsem. Žádný etrémní zážitek to nebyl, spíš jen vězeňská oddychovka, která občas bavila, dokázala být i napínavá, někdy se ovšem řešily kraviny a člověk musel přetrpět některá ta ženská témata. Osobně bych řekl, že sudé série (2 a 4) byly lepší než ty liché (1 a 3) (nejlepší sérií byla a zůstala série druhá). 5. série: Dobré a vtipné momenty se určitě našly (top je asi Litchfield got talent), bohužel tu byla spousta balastu a co je asi nejhorší, je to, jak se snažili být hrozně politicky, nábožensky, rasově korektní a sluníčkoví. Tato série byla zajímavá otočenými rolemi vězeň/bachař. 6. a 7. série: V závěrečných dvou sériích to šlo ještě víc z kopce, což mě donutilo srazit hodnocení na finální 3 hvězdy. V šestce se zpočátku ještě objevovaly scény, které dokázaly vyloudit úsměv na tváři, ale obě série se už nesly v rytmu řešení samých kokotin, tak typických pro dnešní dementní US společnost. Dost těžce jsem se tím prokousával a sledoval to mnohdy jen jedním okem. Některé postavy byly až nesnesitelně otravné. No, podtrženo sečteno, tento seriál se rozhodně k mým oblíbeným nepřidá. PS: Předpokládám, že obecný pohled na seriál od ženského publika bude značně pozitivnější. (24.11.2016)

Pre mňa sklamanie. Herecky, je to zvládnuté dobre. No môj problém je v scénkach v kontexte, ktoré podľa mňa veľa-krát vyzneli smiešne (a nie v tom dobrom zmysle). Ak sa počas seriálu musím veľa-krát facepalmovať, môj postoj k seriálu tým poriadne utrpí. No aby som len nepoukazovala na negatíva, tak čo sa mi zo seriálu najviac páčilo boli nahliadnutia do minulostí. Ak seriál o lezbách, tak The L Word sa mi páči omnoho viac. Od Jenji Kohan dávam prednosť Weeds. A ak seriál s oranžovými oblekmi, tak okrem tohto som zatiaľ videla iba Misfits. Mimochodom, našla som LEPŠÍ OPENING (16.04.2014)

"Suck my dick, Natalie." "Okay." Jednoducho to popísal jeden post, ktorý som v čase, keď som seriál ešte nepozerala, videla na tumblr. Zobrázkovaná scéna "Run nuns, RUN!" a pod ňou text "award winning tv show". Škoda, že som si to vtedy vyspoilerovala. Mimochodom je to ocenenie People's Choice, takže u ľudí to má evidentne úspech a ja asi rozumiem prečo. Skvelý humor a nestrojené scény, niekedy až príliš prepiate, čo ale mne osobne nevadí. Obľúbené postavy: John Bennett, Dayanara, Joe Caputo, Red. (27.08.2014)

Pro mnohé seriálová událost posledních let, která se od většiny z opěvovaných seriálových maratónů liší hlavně tím, že je (i přes prostředí) odlehčenější a ve výsledku tak pohodovější. Pro mě se jedná o výborný seriál, který mě ne vždy dokáže zasáhnout tak, jak by asi měl (což je způsobeno tím, že se zde většinou řeší ženské/mateřské problémy, které prostě chlapa nedokážou tolik vtáhnout) ale baví mě a to převážně úžasnou prací s herci a jejich postavami, které se po celých 7 sérií naprosto reálně vyvíjí. To, že je někdo mrcha, neznamená, že ji od půlky nezačnete milovat a naopak a právě tohle zde funguje tak, jak jsem u žádného jiného seriálů nezažil. Výborné, chytré, vtipné, dojemné a hlavně výborně zahrané. Neznám prakticky jedinou herečku ale vím, že jak ji uvidím někde jinde, navždy ji budu mít spojenou s postavou z tohoto seriálu. Navíc je obdivuhodné, že každá série přináší něco nového a přestože se to vzhledem k tématu nemusí na zdát, nikdy nezačne nudit, přestože ne každý díl přinese něco zásadního. I díky tomu dávám plný počet, přestože to není dokonalý seriál a nemám potřebu ho sjíždět znovu. (20.12.2020)

Zásluhou postupného, do detailů jdoucího rozkrývání specifik vězeňského ekosystému, stojícím na stejně nekompromisním teritoriálním chování jako svět venku (kde ovšem mají střety různých ras a náboženství mnohem brutálnější následky), tenhle „character-driven“ seriál nikdy příliš nezabředne do emocionálních stavů a citových vztahů. Na sentimentalitu ve vězení zkrátka není dost času ani prostoru. Také díky tomu je OitNB jedním z prvních feminních (hrdě a do důsledků) seriálů, které dokáží stejně naléhavě oslovit ženy i muže. Více tady. 85% Druhá série: Přerušované vyprávění ve stylu Ztracených je již dost obnošené a navíc zhruba stejně příjemné jako přerušovaná soulož. Vyznívá hlavně jako snaha nějak seriál natáhnout na dalších 13 epizod. Flashbacky jen zřídka současný příběh organicky doplňují. Častěji jen zbytečně odvádějí pozornost, zdvojují informace, připravují nás o moment překvapení (jak se zachová Vee) a nabourávají tempo. Upozadění postavy Piper, resp. bezradnost tvůrců, co si s ní počít, rovněž působí jako nedomyšlené řešení problému, kterak jednu autobiografii rozvést na mnoho hodin děje. Přestože seriál již nemá spád první řady (výjimkou je perfektně semknutá první epizoda), nedokáže vytvořit propojený fikční svět, v němž by všechno svým způsobem souviselo se vším, a chvílemi vaří z vody, stále nabízí mnohonásobně pestřejší paletu ženských postav než většina ostatních televizních počinů, natož filmů. A právě mimořádná rozmanitost a minimální prostor pro běžně vídané ženské stereotypy jsou důvodem, proč zřejmě neodolám ani třetí řadě. 75% Zajímavé komentáře: JFL, Remedy (16.09.2014)