Zakázané sny

Další italské komediální béčko s velkospoďárovníkem Paolem Villaggiem v hlavní úloze. Jeho postava si však hodně bere z pana účetního z X dalších komedií ve kterých účinkoval. Ten takzvaný "absolutní" styl, kdy ty scénky absolutně zaberou a nebo absolutně vyhoří je tu jasně patrný. Kreslíř comixů jenž se zamiluje do postavy o níž ty comixy jsou, avšak místo toho se tam prohání s mafiánama, není na scénář nic extrózního. Efektová stránky filmu je dost ubohá, ba až příšerná a hlášek pomálu. Ovšem když už nějaká přijde, pak stojí za to. Jako když si sednete pod palmu, koukáte na klimbající se ořech a von ne a ne spadnou. No a pak kouknete na západ slunce a křápne vás to "pár exceláns". Villaggio by bez dabingu Standy Fišera byl poloviční (ne svou postavou, nýbrž komediálním uměním). Je to taková mírně zábavná uspávačka. (21.08.2004)

Po prvním zhlédnutí jsem považoval film za jeden z nejslabších, kde hraje Paolo. Postupem času jsem se však začal bavit a ukázalo se, že film je velmi dobrou italskou komedií. Je to opět něco na způsob Fantozziho, ale film je navíc obohacen blaznivými představami Paola Coniglia. Samozřejmě nesmí chybět hlášky a skvělý dabing pana Stanislava Fišera. (16.12.2019)

Herec Paolo Villaggio sa v našich končinách preslávil sériou filmov o účtovníkovi Ugovi Fantozzi. Za zmienku tiež stojí aj trilógia "Bláznivá komédia", v ktorej si zahral s Renatom Pozzerom, v deväťdesiatych rokoch minulého storočia. U mňa však najviac zabodoval v roku 1982, keď vytvoril dvojicu s Ornellou Muti v snímku "Bonnie a Clyde po taliansky". Za tie roky som postupne prišiel na chuť jeho svojráznemu humoru. Tak som si povedal, že si ho teraz pripomeniem v niektorom ďalšom komediálnom kúsku. Siahol som po titule "Zakázané sny", ktorý natočil režisér Neri Parenti v roku 1982. Bola to dobrá voľba. Dostal som to, čo som chcel. Starú dobrú taliansku crazy komédiu, v ktorej to všetko ťahá jedinečný Paolo Villaggio. Stvárnil zakomplexovaného autora komixov, ktorý sníva o živote superhrdinu a láske prekrásnej Dálie. *** (26.10.2023)

Pan účetní bez účetnictví a své rodiny, protože je to sice stejný charakter, ale přenesený do trochu jiného povolání – je autorem komiksů. Děj je pouhým sledem scének, třeba motiv důkazu, který zoufale hledá jedna kráska, se vůbec a nikdy nevysvětlí, přitom se film kolem tohoto pořád točí. Humor je to dětinský a stokrát známý, ale stejně z některých scének probleskne tak dětinská radost i škodolibost, že mě nutí k úsměvu a aspoň ty dvě hvězdy snímku dám. Už jenom za ďábelskou tchýni s několika manžely a andělské baletní vystoupení v bílém trikotu, které strhnulo celý sál. (03.01.2018)

A opäť jedna z tých horších talianskych komédií Paoloa Villaggia, ak nie tá najhoršia vôbec. Paolo Coniglio je redaktorom komiksových príhod prekrásnej Dalie, ktorá prežíva rôzne dobrodružstvá, väčšinou často sa ocitá v nebezpečenstve z ktorých ju vždy zachráni superman Paolo. Skutočný Paolo sa pochopiteľne v snoch so svojím vymysleným hrdinom zcela stotožňuje. Humor na bode mrazu. Špeciálne efekty, ak sa tak dajú vôbec nazvať sú samozrejme príšerné. A bohužiaľ treba si priznať, že už aj samotný Paolo Villaggio tu nieje najmladší a pozerať sa na "starého dedka" už nieje tak vtipné. Ale to nieje hlavným problémom. Problémom je samozrejme mizerný scenár a nulové vtipy. Sklamanie. (17.09.2019)