Kalvária

Vadil mi motiv eventuálního vraha. Chápu, že zneužívání dětí kněžími je problém, který je stále aktuální, ale tady mi to přišlo laciné. Vzhledem k průběhu filmu bych očekával nějaké sofistikovanější téma ačkoliv je fakt, že o zabijákovy pohnutky tu zase tolik nešlo. Spíš se jednalo o náhled za kulisy zdánlivě nudného irského městečka, kde má každý své hříchy a trápení, což je umocněno tím, že tam není nikdo tak úplně normální. I když normálnost je relativní pojem. Mezi tím vším se snaží bruslit místní kněz a zjistit, zda to všechno dává smysl. Calvary se občas táhne a místy až moc filosofuje a vzdor zápletce se nejedná o nic vypjatého a přes absurdní postavičky ani vtipného, ale přesto se na film příjemně dívá a v poklidném tempu rychle utíká. Brendan Gleeson podle očekávání dominoval a dost dobře nechápu, že si tenhle chlap ještě neodnesl žádné z renomovaných ocenění. Za Calvary by si ho určitě zasloužil. Nicméně nebylo to jen o Gleesonovi. Výborně zahráli všichni a z vedlejších postav nejvíce zaujala neznámá Orla O´Rourke. Spojení Gleeson-McDonagh opět zafungovalo a těším se na jejich další spolupráci. 75% (24.12.2014)

Až nepříjemně nelidský a krutý film. Neříkám, že lidé nemůžou být svině, ale v tomto filmu působí všichni nevěřící (nebo „jakože věřící“) jako kdyby jim dialogy sepsal Richard Dawkins či Sam Harris a oni jen odříkávali suché teze o tom, proč je křesťanství, potažmo náboženství, potažmo sám Bůh zlo v čiré podobě. Je zvláštní, že ve filmu, který je cele založený na lidských dramatech a interakcích jsou vlastně jen tři postavy, ke kterým divák může cítit skutečnou empatii (protože ostatní jsou spíše cynikové bez srdce a bez citu, nepůsobící jako lidské bytosti z masa a krve, ale jen jako mramorové sochy bez svědomí nebo kouska milosrdenství). Těmito třemi „lidskými lidmi“ jsou kněz, jeho dcera a žena, která přišla o manžela (možná ještě pak postava Dylana Morana, slabocha, který přesto má lidské okamžiky). Je trošku absurdní, že ač je autor jasně zaměřený v primární rovině na kritiku církve jsou nakonec jediné kladné postavy, které jsou schopné skutečné lidskosti ve filmu věřící. Avšak co mi přišlo hodně zajímavé byly odkazy k dvěma výrazným a význačným autorům, kteří právě o podstatě vztahu Boha-lídi a morálky-víry velice intenzivně psali a zabývali se jimi v té či oné podobě v bezmála v každém svém díle. Tím prvním je Bernanos (který je ve filmu i zmiňovaný Dylanam Moranam). Kalvárie je určitým druhem paralely na Deník venkovského faráře, kde kněz prochází podobným martýriem, nepochopením, bolestí a smrtí, ale jeho skutky a pokora mění pomalu a pozvolna lidi kolem něj, ačkoliv on sám si myslí, že je bezmocný (zatímco v Kalvárii na konci schválně probíhá shrnutí současného stavu jednotlivých protagonistů, kde každá postava dělá to, co dělala na počátku – manželka vesele podvádí manžela dál, doktor je očividně stejný cynik, etc.). Film též implicitně odkazuje na Dostojevského slavný příběh z Bratří Karamazů o velkém inkvizitorovi. V této dechberoucí pasáži Dostojevského veledíla chce inkvizitor upálit Krista, který podruhé přišel na zemi a to proto, že je až příliš dobrý a milosrdný na současný svět. Kristus při obžalobě inkvizitora mlčí, dívá se mu zpříma do očí a nechává se napadat. Na konci příběhu Kristus vstává a svého soudce-kata prostě mlčky obejme. Podobně je tomu i s knězem v Kalvárii – je vlastně archetypem Krista, který mlčky platí za hříchy druhých a pokorně nakonec dává za oběť i vlastní život. Ale krom těchto prvků mi nepřijde film příliš hlubokomyslný. Je spíš polopatický a klouže po povrchu složitých lidských i duchovních témat. (29.03.2019)

Z komentářů mám dojem, že jsem na československé exteriérové databázi, ano jistě, tady ty exteriéry jsou famozní, ale diamanty z prdele mě z toho nelezou. Film já zvláštní mix černého humoru, hlavně některé dialogy, by se daly tesat, jenže současně to má hodně chytrý scénář a já díky tomu měl problém s přepínačem na vnímání příběhu. Jinak po herecké, režisérské či kameramanské práci není co vytknout. (08.03.2016)

Hodně podivný film. Celou dobu balancuje na hraně něčeho, co připomíná severské černohumorné komedie, ve kterých má každá postava úchylek až nad hlavu, a kterých nejsem zas až tak velkým fandou, aby se pak čas od času vytasil s čistě dramatickou situací a nějakou tou životní pravdou, která vnese do filmu zase trochu nový rámec. Dokázal bych si Kalvárii představit jako obyčejné drama a pravděpodobně bych si jí pak asi i víc užil. Ale i tak... 7/10 (19.07.2014)

Úvaha nad životom a jeho zmyslom. Z filmu ide veľmi veľký smútok. Ako keby každé osudy boli uzavreté v nekonečnom kolotoči nihilizmu, apatie a predurčenosti. Smrť je stále prítomná a pomaly sa derie do života dobrých aj zlých. Uvedomelých aj hlúpych. Niektorý vidia jej skutočnú podstatu a to o čo prídu, ak sa pri nich skutočne zastaví , iný ju ignorujú. McDonagh spravil lepší film ako jeho brat, keď nám naservíroval 7 psychopatov. Calvary nie je pre každého, je to ukecaný film, na ktorý musíte mať náladu, ale ktorý veľmi umne a presvedčivo zbiera rôznorodé osudy postáv žijúcich v jednom írskom mestečku a snaží sa ich spraviť ak nie zaujímavejšími tak aspoň uveriteľnejšími. Gleeson si strihol ďalšiu úžasnú postavu. A celkovo je herecké zoskupenie na veľmi vysokej úrovni. Cassidyho hudba krásne dotvára povedané myšlienky a Smithové zábery na okolitú prírodu sú dychberúce. Pre mňa dokonalá ukážka významovej filmáčiny. Možno trochu popisné, ale o to viac katarzie a porozumenia príde na konci. (24.09.2014)