Dotieravý chlap

VIDĚNO PODRUHÉ. Zde se již objevuje klasický Veberovsky motiv drsňák-slaboch . Tentokrát je to opravdu mazec, protože tím drsňákem je přímo nájemný zabiják v podání drsňaka s velkým D Lina Ventury, který háže zoufalé rozzuřené pohledy na všechny strany a je to opravdu velká legrace. O trochu horší mi příjde jeho herecký partner (a v soukromí velký přítel) Jacques Brel, který neměl s komediemi žádnou zkušenost a jeho výkon je poněkud těžkopádný a nedotažený. V ruku v ruce s tím jde i jeho postava Pignona, které taky podle mě něco chybí. Možná by toho tady chybělo víc, jde spíš o jednohubku ale vůbec ne špatnou a naopak milou s příjemným divadelním nádechem a hodně vtipnou pointou. Každá zábavná francouzské komedie z této doby potěší a Dotěrný chlap není vyjímkou. VYPIJU SI KÁVU A JEDU. (12.11.2020)

Už jste někdy potkali dotěrného chlapa? Pokud si myslíte, že ano, doporučuji Vám shlédnout právě tento film s Lino Venturou v netypické roli nájemného vraha a s Jacquesem Brelem v roli dotěrného, vlezlého, otravného, neschopného, nevyrovnaného, nešikovného a zamindrákovaného chlapa. A pak si znovu položte otázku: Už jste někdy potkali dotěrného chlapa? Trochu komedie, trochu detektivka a tak trochu všechno dohromady… (19.06.2008)

Ne, není to komedie, kde lidé zakopávají o vlastní nohy a chrlí vodopády hlášek, ale smála jsem se jako už dlouho ne. Lino Ventura: sveřepý zabiják a profesionál každým coulem. Jacques Brel: ufňukaný cesťák a zoufalec každým coulem. Chvílemi vypadá tak smutně a bezbranně, že by ho člověk vzal na byt a stravu, v příští minutě se ale změní v nesnesitelného otravu, kterého by vlastní matka utopila, co pronáší zádumčivé úvahy typu „ano... ženy každou chvíli někde porodí…“. :) Ventura ho vraždí pohledem v každém druhém záběru (i přes sluneční brýle), ale kupodivu to nerealizuje ani ve chvíli, kdy Brelův život visí doslova na… šňůře od záchodu. Říká se, že „někdy odejde jeden člověk, a celý život je prázdný“, ale pokud vám do života vstoupí François Pignon, nemusíte se bát. Neodejde nikdy. :) (24.04.2013)

Lino nepotřebuje žádnou zbraň, jemu stačí jediný pohled a mrtvoly padnou bez hlesu na zem. Miluju tyhle herce, kteří pohledem a mimikou mnohdy řeknou daleko víc než mluveným slovem. Ke konci jsem přemýšlela, jestli by nebyl nejlepším východiskem dobrovolný pád ze střechy dolů. Já osobně bych to nutkání měla:-) Čas od času se ráda dívám na tyhle praštěné komedie, kde se jen báječně odreaguju od těch skutečných trablů života. A taky se mně moc líbil ten typicky francouzský hudební podkres. (18.01.2018)

Solidní francouzská komedie, která ale (aspoň podle mě) prostě neni tak dobrá, jako pozdější filmy na stejný téma s dvojicí Pierre Richard a Gérard Depardieu. Hlavně Jacques Brel mi do tý role moc nezapadal. Kdyby v tom místo Brela hrál Richard, možná by to i na ty 4 hvězdy bylo. Takhle dávám průměrný 3. Jinak potěšila akční jízda s Renaultem 12 Gordini. Tahle vzácná verze se ve filmech moc často nevidí. (01.02.2015)