Víkend na Zuydcoote

I tak se dá natočit válečný film, bez hrůzných krvavých scén, peprných hlášek a jednoho hrdiny, který vše vyřeší. Tohle je o lidech se vším co k nim patří. O beznaději, o ponížení, o přežití, strachu z budoucnosti a o rozčarování.. Vše se odehrává o víkendu v jednom z nejhorších období, kdy Hitlerova vojska přejížděla Francii jak parním válcem. (04.04.2015)

Velmi zahímavý film, který zachycuje beznaděj a odhodlání francouzské armády za druhé světové války. Řekl bych, že docházelo ke strašné destrukci a demoralizace lidí i samotných vojáků. Někteří se s tím vypořádali lišácky a připravili se na příchod Němců, jiní se snažili zachránit útěkem svobodu. Vidíme scény zmaru a frustrace očima vojáka Juliena Maillata (Jean-Paul Belmondo), v popřežním městečku, kde byla velká pravděpodobnost, že toho, koho jste potkali potká zanedlouho smrt. Další vojáci: kulometník Pinot (Georges Géret), kněz Pierson (Jean-Pierre Marielle), vypočítavý Dhéry (Pierre Mondy), starostlivý Alexandre (Francois Perier).a chápavý anglický důstojník Robinson (Ronald Howard). Velice demoralizující museli být velmi časté nálety, při kterých jste se mohli jen modlit, aby vás netrefili. A zbívá jen touha utéct. Ženský faktor přináší maldá Jeanne (Catherine Spaak), která když už se nechává přemluvit k odchodu do bezpečí, tak její ochránce Julien sám umírá. Zajímavý válečný film, který krásně popisuje pocity zmaru a touhu po svobodě a bezpečí. Válka je nejkrutější hra, kterou si vymysleli mocechtiví páni. (18.04.2010)

Celý film jsem pomýšlel na čtyři hvězdičky a hledal jsem nějaký impuls, který by mi umožnil tu čtvrtou hvězdičku udělit, ale ten nepřišel. Bombardování bylo už v první polovině filmu nudné, bombardování = zalehnout, bombardování = zalehnout a tak pořád dokola. Pořádné německé pěchoty jsem se zde nedočkal a to je škoda. Konec sice potěšil vyostřenými emocemi, ale stále jen tři hvězdy. (12.11.2013)

Válečný film zase trochu jinak, a po Nolanově Dunkerku (který ve mně pořád rezonuje), jenž ukázal tuhle historickou událost z pohledu Britů, tu máme tentokrát pohled Francouzů, resp. hlavně vojáka Maillateho, kterého tak skvěle ztvárnil Jean-Paul Belmondo. První, co mě na Víkendu na Zuydcoote zaujalo, jsou bojové scény, nálety Štuk, výbuchy, vše působí velice realisticky (chvílemi to dokonce překonává i Nolanův majstrštyk). Film bez patosu a velkých vlasteneckých proslovů, ale o to silnější (díky kleopatře za tip na tento skvělý válečný kousek a doporučuju dál). (27.08.2017)

Belmondo společně s dalšími vojáky vyčkává během 2.světové války dva dny na pobřeží, chodí po pláží,  zdraví ostatní s vlastním příběhem,  snaží se nalodit a ještě zažije jeden románek.  Je to pomalejší film, uznávám, ale možná stějně jako u předchozí spolupráce dua Verneuil-Belmondo  ,,Opice v Zimě´´, je v té pomalosti, a občas i poklidném tempu vyprávění malých lidských příběhů právě kus kouzla, které tento snímek odlišuje od řady jiných válečných filmů s hromadou bitev, a výstřelů, které já osobně třeba tolik nemusím. Tady mi ke spokojenosti stačilo už jenom to krásné melancholické vyvrcholení. (08.01.2022)