Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Když se mu nepodaří přesvědčit dědu Arthura, aby obskákal babičku, nikdy se nenarodí. Jean-Paul Belmondo v existenciální sci-fi bojuje o svoji životní spermii.  Všechno začíná na konci tohoto století, tedy nyní. V předvečer Nového roku 2000 se Arthur (24 let) sejde se svou přítelkyní Lucií. Ona chce mít rozhodně dítě, ale on se necítí být připraven k tomu, aby se stal otcem. Během dlouhého večírku nepřetržitých oslav prožije Arthur vzrušující zážitek. Přesune se do doby o 70 let později a ocitne se tváří v tvář starému muži, který říká, že je jeho syn... Tento sedmdesátiletý syn mu ukáže svůj dům, svou rodinu, svůj život a představí mu Paříž v roce 2070. Syn doufá, že tím, že seznámil Arthura s překvapivou budoucností, ho přesvědčil ke zplození dítěte. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (8)

PinokKio 

všetky recenzie používateľa

Minimalistická sci-fi výprava z jedné rozjuchané silvestrovské párty na přelomu tisíciletí do Paříže zaplavené pískem v roce 2070. Člověk by lehce mohl nabýt dojmu, že na té oslavě přebral .. přece jen potkat v budoucnosti svého synka v důchodovém věku a s veškerým příbuzenstvem dost vyrazí dech, i když ho hraje (dost bezvýrazně) Belmondo. Škoda té snahy město nad Seinou vyšperkovat do apokalyptické podoby, když se kdesi uprostřed něj rozvíjí tak ušmudlaný příběh početí, které by se mělo stát, ačkoliv se už dávno stalo. ()

sibskyn 

všetky recenzie používateľa

Snad první film, kde Belmondo není vůbec sympatický. Straý syn ukazuje mladému otci, svoji rodinu, která žije v postoapo vypadají Francii, která vypadá, že jí ovládli Arabové, a prosí ho, aby oplodnil svou přítelkyni, aby se vůbec mohl narodit. Budoucí potomci jsou tak strašní, že kdyby mě někdo řekl, že to budou mé deti, tak si rači uříznu koule. Ve scenáři se nedá, ani pomalu zorientovat a tak nezbývá než to, že člověk by měl zapomenout, že v tom hrál vůbec Belmondo a pamatovat si ho pořád jako frajera z jiných filmů. ()

Reklama

slunicko2 

všetky recenzie používateľa

Paříž v roce 2070. 1) Největší atrakcí filmu 38letého režiséra, spoluscénáristy a herce (zde cameo role obchodníčka se smíšeným zbožím) není 66letý stále šarmantní Belmondo, 25letý Romain Duris, ba ani krásné pouštní okolí tuniského městečka Douz. 2) Spoiler. To nej v mých očích je atmosféra Paříže roku 2070. Město je napůl zasypáno pískem, vzhledem připomíná spíš arabskou oázu, ale stále si zachovává svůj šarm s kavárničkami, půvabnými taxíky i milými Pařížany. Vemlouvavá hudba Loica a Mathieua Duryových tento dojem umocňuje. 3) Bohužel však tím výčet pozitiv končí. Spoiler. Chápu, že povaha filmu nevyžaduje logicky provázaný děj do všech detailů, nicméně časový tunel, kterým po libosti procházejí lidé v obou směrech, mizející části nohou, které nijak nebrání standardnímu pohybu nebo osmnáctiletý vnuk, narozený roku 2052, kterého tvůrci zapomenou ve 20. století...to je fakt příliš silné kafe i na člověka, který o technické detaily nijak zvlášť nedbá (to jako já). Dá se to říci i stručněji. Zajímavý námět, pěkné některé detaily, ale příšerný scénář. ()

claudel 

všetky recenzie používateľa

Originální a vtipná vize budoucnosti. Cedric Klapisch mě přesvědčuje, že není přeceňovaným režisérem. Film se rozjíždí v rychlém tempu na party ve stylu budoucnosti vítající rok 2000, poté se děj zvolní a závěr je opět brilantní. Několikrát jsem se nahlas zasmál, Paříž v roce 2070 v písku a s auty, které mají jen zadní část a vedeny zvířaty, to nemá chybu. Hvězdičku přidávám za ojedinělý nápad. ()

Galéria (7)

Zaujímavosti (1)

Reklama

Reklama