Nevera

Miestami tak typicky ruské, až z toho hlava bolí, pričom je veľká škoda, že si miestami neodpustia tie svoje scény "od-veci", ktoré nie len že nič neprinášajú, ale práve naopak, zrážajú kvalitu akejkoľvek tvorby ku dnu. Keby som mal "Neveru" charakterizovať, snímok nie je len drámou, ale vzhľadom na zápletku, aj ľahkou, nie príliš výraznou kriminálkou, ktorá v závere ponúka relatívne nečakané rozuzlenie. Dobrý film. (11.11.2021)

... vábí, svádí k bezohlednosti. Každým úderem spaluje vystavěné mosty. Rus/k/á avantýra. Rozdvojená intimita. Roztříštěná identita. Zhoubné světlo, které projelo po tváři. Smrtelné in flagranti. Když vás srdce zradí, toho druhého zabolí. Dva, kteří to vědí. Dva, kteří to tutlají. Cizoložství je skvrna na manželství, nesmývatelná. Partnerská slabina, falzem citu živená. Vztahová arytmie, /c/hladem polibků rosená. (30.04.2017)

Je těžké být nevěrný, ale vypadá to, že ještě těžší je nebýt nevěrný. Láska, touha, chtíč, to jsou všechno faktory, které mluví pro. Jenže je tady nějaký slib manželský a tak je nevěra vlastně podvod. Tímto tématem se zabývá tento pozoruhodný ruský film. Tak trochu " na hlavu" jsou tu skoro všichni. Lékařka sděluje svému pacientovi, že jejich partneři se jsou jim spolu nevěrní, ti se jim to pak snaží oplatit stejnou mincí. Auto najíždí do lidí na zastávce, kriminalistka chce polibek po muži, který se právě přiznal k vraždě. Ovdovělá doktorka si holí "vousy". A co ten závěr? Velmi nejasná příčina úmrtí. Právě tohle všechno, dělá z Nevěry neobyčejný a proto, v mých očích výborný film. Ještě popřemýšlím a po druhé projekci možná přidám pátou hvězdu. (03.12.2017)

Zvláštny film, ktorý mal na to dopadnúť lepšie, takto je na hrane 70% a človek len uvažuje, či dať priemer alebo hodnotenie zvýšiť. Veľmi dobre rozohraná partia okolo nevery a následnej vraždy. Už tu vidím ale nevysvetlené veci. Prečo policajná vyšetrovateľka vyšetrovala prípad tak ako vyšetrovala? V podstate som čakal krimi drámu, ktorá bude mať vzťahový a psychologický presah, ale práve táto línia prešla len tak. Celkovo to konanie postáv je až príliš chladné, niekedy bez života, ľahostajne, ako by sa ani nestali vážne veci, emócie chýbajú. Prichádzajú aj prestrihy o niekoľko rokov neskôr, ale kým divák na to príde prejde pekných pár minút. Páčil sa mi kardiologický symbolický koniec na konci, ale keby to film uchopil za dramatickejšiu či citovejšiu formu, určite mohol byť špičkou. (14.10.2021)

Zprvu jsem si tak říkal: "Ááá, tady se někdo zdá se tak trochu zhlédl v italské nové vlně...". Celý úvod mi děsně připomínal něco staršího černobílého od Antonioniho - dialogy, herecké projevy i celkový režijní styl. Postupně jsem ale začal ve stále podivnějším ději trochu plavat a byl jsem ve strašným stresu že film vůbec nepochopím a co k němu v tom případě potom napíšu. Ba ne, kecám, je mi to buřt. Ruský filmy mám rád právě pro jejich specifickou atmosféru a často nejednoznačnou filmovou řeč a obého se mi dostalo vrchovatě. Krásná německá zrzka s kočičíma očima v hlavní roli, lehce vyšinutá policajtka s vizáží mladé baby Jagy ve vedlejší, všeprostupující zádumčivost, venku sychravý podzim (už se těším na podzim!), několik mile bizarních okamžiků (otec a syn u večeře po matčině smrti, zrzka na pohřbu, smích v podchodu), ovšem nejlepší scéna byla nečekaná bouračka na autobusové zastávce v úvodu, která mi na pár vteřin docela vyrazila dech a musel jsem si jí vícekrát zopakovat. (28.08.2019)