Krížnik Potemkin

Ve filmu je jasně vidět rozvrstvená společnost - námořníci jako proletariát, námořníci buržoazie carovi vojáci. Vzpoura vznikne asi ve 25. minutě filmu. Potom co je Vakulinčuk mrtvý, nastoupí na jeho místo revoluční masa. Scéna na schodech "oděsské schody" je jedna z nejlegendárnějších scén světové kinematografie , stokrát probíraná. Film má sílu i po sto letech a to díky technice (vidíme zde všechny druhy filmové montáže). (23.11.2017)

Křižník Potěmkin. Dá se snad napsat něco, co ještě nebylo řečeno? Tohle je prostě film, který by měl vidět každý, kdo se o film zajímá trochu hlouběji. Po stránce technické je jednoduše vynikající a působí mnohem "současněji" než spousta filmů z poslední doby. Jen po té stránce lidské mi tam něco chybělo, ačkoliv to už je spíše můj problém. Ale i tak mi tento film nabídl spoustu nezapomenutelných scén se stále výraznější hudbou. Ejzenštejn uměl a nebál se riskovat. Odvážný film sloužící myšlence, která nebyla tak úplně správná. (06.09.2007)

Pokrytci celého světa, spojte sei! Nejlepší film všech dob! Tolik křiku po jedné politické agitce! Vylhané až z morku kostí. Kostí přeživších jedno z nejzvrácenějších převrácení lidstva - a to nejhorší v dějinách mělo teprve přijít!!!... Čo Ti Pomo takto povedal? Trošku se mi tady z toho komentářství v(a)šeho navaluje. Tragédie levičackých intelektuálů, kteří potřebují své mýty, své ikony, své zatemění... Odporná relativizace... Pozdravujte Uljanova. Pozdravujte Bronštejna. Pozdravujte Džugašviliho. A pozdravujte jednoho s největších lokajů světové kinematografie Ejzenštejna... Teda - nikdy jsem nevěřil na žádná židozednářská spiknutí - ale... BEZ HODNOCENÍ! (12.01.2006)

Revolučný formou i obsahom - tak mohol pokojne znieť propagandistický slogan bojovej lode (pretože krížnik je nesprávny preklad) Poťomkina koncom roku 1925, pretože taká bola aj pravda. Je zbytočné vymenovávať všetky Ejzenštejnove prvenstvá pri diele, nad ktorým sa dovysoka čnie zaťatá päsť progresívnej filmovej reči. Stačí povedať, že úchvatnejší príklad majstrovského používania brilantne rytmizovanej paralelnej a asociatívnej montáže zladenej v kolosálnom príbehu nenájdete - čaro nemých filmov, vyjadrujúcich sa výhradne obrazom je tu zužitkované na maximum. Ejzenštejn tu využil prvky typické pre prvú etapu svojej tvorby, vďaka ktorým sa hovorí o priamych paralelách predstaviteľov sovietskej montážnej školy s neorealizmom, napr. naturščikov alebo námet založený na reálnych udalostiach. Pôsobivosť tohto veristického štýlu dokáže dokonca ešte dnes presvedčiť veľkolepou kolážou expresionistických (či skôr expresionizmom ovplyvnených) obrazov diváka o tom, že sa vzbura námorníkov a odeský masaker odohrali v tom istom čase. Som plne presvedčený o jeho genialite a za seba môžem prehlásiť, že ide o lepší "najlepší film všetkých čias", než Občan Kane._____Poznámka: Ideologický rozmer je nezávadný. Bronenosec Poťomkin agituje, i keď nutne čiernobielou optikou, len za tie správne idei komunizmu v správnom čase a na správnom mieste. Sergej M. Ejzenštejn sa podobne ako ďalší tvorcovia sovietskej avantgardy režimu nezapredal a ani zďaleka sa nepriblížil agitkám, ktoré vznikali za dôb Stalina a Hitlera. 100%_____P.S.: Nutné vidieť necenzurovanú režisérsku verziu so Šostakovičovým hudobným sprievodom. [Challenge Tour 2015: 30 dní so svetovou kinematografiou] (10.04.2015)

Křižník Poťemkin ještě dnes ohromí svou vizuální intenzitou. Pomocí chytrého střihu se tu buduje dramatická atmosféra, která snad nemá obdoby. Scéna ze schodiště je geniální, stejně tak scéna s vojáky, čekajícími pod plachtou na poravu. Je to jednoduché a úderné. Narozdíl od mnoha svých dobových souputníku nepůsobí Potěmkin úsměvně, ale pořád stejně revoučně jako kdysi! (ne že bych to pamatoval... :-) (13.03.2005)