Krížnik Potemkin

Dechberoucich scén a "vrcholů filmu" obsahuje Potěmkin dost. Proto se jedná bezpochyby o skvělý filmový zážitek, i když některé scény jsou přece jen ještě divadelní a pomalejší, než jsme dnes zvyklí. Naposledy jsem film shlédl s novou elektronickou hudbou Christopha Pajera (který představení i živě doprovázel) a kombinace filmu s touto hudbou se mi líbila - před představením jsem se obával, jak bude spojení moderní hudby a klasického díla působit. Hudební pasáž doprovázející scénu s červy v mase je nepříjemná a skvěle doprovází zobrazovanou skutečnost, závěr je pak strhujícím způsobem velkolepý. -- Při sledování Křižníku Potěmkin by ale člověk neměl zapomínat, že jde o propagandu režimu, který zahubil nesmírné množství lidí. Scéna, ve které obyvatelé Oděsy s nadšením vezou námořníkům Potěmkina potraviny, je povznášející, dokud si člověk nevzpomene na hrůzy kolektivizace ruského zemědělství a třeba na Ukrajinský hladomor, v němž zahynuly miliony!! lidí. Myslím, že je třeba na to pamatovat a uvědomit si společenský význam tohoto díla. Je možná formálně dokonalé, ale pokud bychom zapomněli na jeho politický význam, účel, ke kterému byl natočen a kdo ho natočil, oddělujeme obsah díla od jeho formy. To nechci dělat. 7/10 (13.01.2006)

Formálně je film geniální, to bezpochyby. Ale jak může mít obyčejná politická agitka, kde ještě ke všemu vítězí komunismus, který je tu naprosto subjektivně líčen jako bezchybné náboženství, tak vysoké hodnocení? To je jako chválit cyklus majora Zemana proto, že tam hrají přední čeští herci.... Původně jsem dal 4*, ale po přečtení některých pokryteckých komentářů dávam 3*, protože asi nikdo nepochopil, jaké svinstvo ten film obsahově produkuje... (22.02.2009)

Ten film zraje jak víno, i na druhé zhlédnutí mě doslova uzemnil. V kombinaci s krásnou Šostakičovou hudbou je to výjimečný filmový zážitek - uvážím-li, v jaké době to bylo natočeno, člověk nemůže než vyjádřit nejhlubší respekt, všechny ty davové scény, mimořádné herectví všech zúčastněných, neuvěřitelná expresivita všech záběrů... filmový skvost, kterému není rovno. Proslulé scény, jako masakr na oděském schodišti, maso prolezlé červy či mrtvý námořník se svíčkou v rukách, mnou hluboce otřásly a nikdy je nedostanu z hlavy. (10.02.2015)

.......to by musela stát vedle televize domina s bičem, abych nezačal u němého filmu klimbat. Ani kafe a burácení smyčců při vzpouře na Potěmkinu mě nedokázali probrat. No teď možná kecám, ta hudba byla vážně úderná a líbila se mi, ale to mi nestačí. Určitě teď zuříte a říkáte si, co bys chtěl od filmu z dvacátýhopátýho ty satanáši co nenávidíš němou kinematografii. A já odpovídám, že bych potřeboval něco, co bych mohl vyprávět dětem až budu starej nemohoucí dědek. Nějakou scénu ze které by se zježili vlasy i Kojakovi. Pravda, když dojde na schodišťovou scénu, moje srdce zaplesá. Navíc geniální scéna kočár vs. schody vs. beznohý bojovník je to co dělá film nesmrtelným a kdyby se podobné scény objevili vícerokrát, byl bych spokojen. Na druhou stranu mě zase napadá, že by z toho byl nesmyslný guláš nicneříkajících obrazů a duch té doby by byl v lautě. Tak sakra, proč hodnotím jak hodnotím....? Stydím se to přiznat, ale já vážně nevím! (27.08.2008)

Klobouk dolů před Ejzenštejnem, protože s primitivními technickými prostředky, které měl tehdy k dispozici, prokázal mimořádně kreativní talent. Hlavně proslulý čtvrtý akt působí dodnes jak z jiné planety. Dechberoucí je věru slabé slovo. Chtě nechtě však nedokážu přimhouřiti oka nad obsahovým jádrem, jež má podobný odér jak červivá flákota, kterou měli matrózi pozřít. Vsadím se, že konzervě v mauzoleu euforicky až zachrastily nabalzamované kosti z tohoto pyšného sovětského manifestu. Věčná škoda, že se významný zářez do filmové historie znehodnotil tak exkrementálním motivem. (17.03.2013)