Okupace - Série 1

Pro mě to byl šokující námět ( i když, co je dnes šokující)...Bylo to, ale tak, uvěřitelné až to vypadalo málem jako dokument...Je fuckt, že rusáci se serou všude, kde mají co získat ( stejně jako amíci) a na Špicberkách o tom ví své... Takže to ve finále,vlastně vůbec šokující nebylo?! ...Jojo, o peníze jde vždy až v první řadě...Za mě 95% (12.11.2019)

První sezónu seriálu Okupace hodnotím jako vcelku povedenou záležitost. Pravda, tu a tam něco zaskřípalo, pokud by se děj odehrával v Japonsku, předpokládám, že by členové premiérovy ochranky provedli rituální seppuku, ale musím přiznat, že mě první řada bavila, určitě jsem se nenudil, a jak už je u mě zvykem okamžitě jsem si oblíbil cynickou velvyslankyni Sidorovou i s její kamennou tváří a občasným přezíravým úsměškem. (09.06.2018)

Dějové výpustky mezi jednotlivými díly bohužel nepůsobí jako součást promyšlené struktury vyprávění, ale jako scenáristická nedbalost. Kluk hodí Molotovův koktejl na restauraci a v dalším díle žádná reakce? Ředitelka PSD v noci jede za hledaným člověkem a vymluví se z toho? Druhá polovina řady je výrazně slabší. Premiéra zase chtějí unést a nejzajímavější postava je odstraněna. Osobní linie jsou nezáživné (vážná nemoc, nevěra) a nedaří se postavy řádně vykreslit. Kdyby se tvůrci drželi striktně roviny politického thrilleru s extra aktuálním tématem expanzivního Ruska, mohla to být seriálová událost roku, takto je to jen solidní seriál se štědrým rozpočtem komerční norské TV, o kterém si můžeme nechat zdát. 70–75%. [V originálním znění] (23.06.2017)

Nevim, jestli je tam spousta veci tak nejak zbytecne a nebo ma kazda sve misto, jak je u Nesbøho zvykem, ale po zhlednuti cele serie jsem dost spokojen. Tady se, vazeni, hraje vysoka politicka hra, a to nejen na evropske urovni. Tento zanr politickeho thrilleru je mi sympaticky a pokud to napsal Nesbø a odehrava se to v Evrope, nema to konkurenci. Tesim se na dalsi serii. (25.12.2018)

Asi jsem to nějak špatně pochopil, ale působí to na mě jako rádoby hustokrutej seriál s dobrou znělkou, ve kterým se v rámci udaný situace v principu neděje vůbec nic neočekávanýho a ještě nabízí dost neprokreslený / schématický / nevěrohodný postavy / postup děje. Premiér má nějak automaticky dlouhý měsíce podporu, přičemž pořád jen sedí v kanclu a sám nad něčím dumá. Všichni se pořád dívaj na dva televizní kanály, což vůbec není von Trierovsky elegantní, to je prostě zkratka, která fungovala před 50 lety. Hollywoodskej megahrdina Djupvik má specializaci na všechno a tisícihlavou armádu, kterou se podaří odstavenýmu generálovi sešikovat doslova během pár hodin, nachytá, jak má ve videonahrávce zvuk lodě (kterej nevypátral žádnej jinej z úplně všech norskejch policajtů, co danou věc řeší), načež je nachytá podruhý, jak nechaly unesenou velvyslankyni hlídat jen pár děckama bez výcviku. Jakože what - the - fuck! Dílčí joke "to stihnem!" se zašpiněnou košilí, kterej v kontextu seriálu nepůsobí oplzle, ale naozaj vtipně, je v tom všem šedu naprostým vrcholem. (25.12.2017)