Jeden blbec na večeru

Říká se, že nejhorší je srážka s blbcem. Zvát si ho na večeři je stejný hazard, jako projíždět křižovatky na červenou. Jednou to nevyjde.. Očividný divadelní původ, kultivovaný konverzační i situační humor a dva zajímavé poznatky. Kdyby Francois Pignon dělal na lince SOS, přibylo by sebevražd (i u omylů, co by původně volali na výsledky kriketu). Pokud tohle byly průměrné úřednické vzorky z francouzského Ministerstva financí, pak je zázrak, že vůbec nějaké daně vyberou.. (02.05.2017)

Podle ohlasů jsem čekala originální komedii. Komedii! Čekala jsem, že se zasměji, nebo alespoň pousmeji. Bohužel ani jedno ani druhé. Film má sice originální námět, ale hlavní lákadlo a to večeře blbců chybí. A stejně stále nechápu, co na tomto filmu všichni vidí. Nenadchne, neurazí....Pro mě lepší tři. (11.09.2015)

Kde blb, tam nebezpečno. Jan Werich. O pravdivosti těchto slov se na vlastní kůži přesvědčí arogantní nakladatel Pierre Brochant, který si díky své samolibosti ani na vteřinu nepřipustí, že by se tím blbcem mohl velmi lehce stát on sám. Francois Pignon totiž vymyslí a okamžitě realizuje i to, co by někoho jiného ani nenapadlo. Zdařilá komedie se značnou dávkou škodolibostí a jízlivosti. (12.01.2016)

Vkusná a přitom toliko cynická komedie, jejíž kvality podtrhla nedozírná debilita amerického remaku. Vážně mám radost, že někdo dokáže natočit kvalitní film s naprosto amorálním námětem, v němž přesto soucítíte se všemi postavami a nemáte v závěru pachuť z povinného moralizování. Veberovky budou v mých očích patrně už navždy tím nejlepším, co Francie komediálnímu světu dala. Při scéně s představováním skutečné Marlene jsem se smál stylem retardovaného osla a doufal jsem, že to nikdy neskončí. Viděno nespočetněkrát. (08.09.2016)

86?... mně ty francouzský komedie připadaj furt stejný...za padesát let žádnej pokrok.....jakoby zábavní průmysl celýho světa ovládly plejstejšny a francouzi stále ujížděli na "takhle jedou páni"... já prostě tendleten jemný imbecilní humor nechápu....chce to trochu tý tvrdší reality...pár vodřenejch kolen a sem tam ňákej hematom ať se pohnem z místa....tudle sem šel městem trutnov na menší voslavu a naka babka vo francouzkejch holích venčila před barákem kluka.... ten behal zleva doprava jak na koksu,a hned zas vpřed a vzad,kopíroval brownův pohyb, s klackem v ruce šermoval na náledí a vydával zvuky jako "hádža", "tršš" a podobně...a bába se na něj utrhla, a začala na něj řvát,ať si stím klackem nehraje, ať ho ihned zahodí, a já jí říkám, klukovi ho zakážeš a sama máš dva ty mrcho... a bába ztichla natotata....a není se čemu divit.....kdo by se chtěl pustit do křížku s frajerem co vedne mlátí do zdi a vnoci krvácí z nosu (28.12.2009)