Oscar

Situační komedie ,která je postavená na jednom herci a to Louis de Funesovi ,který se dozvídá od svého zaměstnance ,že ho okradl o 64 milionů a ,že je milencem jeho dcery ,ale jak se ukáže ta se za jeho dceru jenom vydává ,jenže ono je to stejně jedno , všechno se to tak různě zamotá ,až z toho bude te mít hlavu kolem. Do toho je tu několik nápadníků pro jeho pravou dceru a několik kufříků (přesně 3) a v jednom jsou šperky za 64 milionů , ve druhém ta samá částka ,ale v hotovosti a ve třetím jsou věci služky ,která odchází a zbytek už je asi každému jasný co se bude dít. Abych řekl pravdu někdy už mě štvalo jak se pořád zamotávalo. Ale co si budem nalhávat asi většina se u toho velice dobře bavila. (14.08.2008)

Klasika komediálního žánru. Herecký koncert, který předvádí Louis de Funes, je sice obdivuhodný, ale jeho grimasy a gestikulace se mi zdají v některých momentech až přehnané. Tak trochu se zapomíná i na výborný herecký výkon jeho filmové manželky Claude Gensac, která ve filmu nemá tolik prostoru, ale je báječná. Usměvavý Claude Rich moc prostoru taky nedostal. Když snímek srovnáme s americkým remakem se Sylvestrem Stallonem, tak si divák možná uvědomí, že méně je někdy více. Stallone se Funesovi po každé stránce vyrovná vtipem, a to bez toho, aby dělal ze sebe šaška za každou cenu. Funese mám samozřejmě rád, ale v Oskarovi je u mě jednička Stallone, proto Funesovi dávám „jenom“ 4. (29.01.2012)

Krátká pohodová konverzační komedie s Funesem v nejlepší formě. Mohu nedoporučit snad jen pokud nemáte rádi komiku tohoto „rtuťovitého“ staříka. Jistě by stálo za to, vidět vše na divadle. Naživo by to mělo ještě mnohem větší grády. Film se dočkal po letech remaku v hlavní roli se Stallonem. Kupodivu i novější verze funguje dobře a to díky pozměněnému scénáři. 79% (12.02.2012)

Louis de Funés a Oskar - herec a hra, kteří se navzájem proslavili. A došlo k tomu víceméně náhodou. Hru Oskar psal dramatik Claude Magnier na tělo Pierrovi Mondymu (seržant Choudard ze Sedmé roty), který později s Funésem chvíli alternoval. Ale Mondy byl časově zanaprázdněný jinde. Funés byl povolán pouze jako záskok a se hrou byl vyslán po francouzských koloniích, kde sklidil fenomenální úspěch. (Psal se rok 1959). Poté se Oskar s ještě většími ovacemi začal hrát v Paříži a to až do chvíle, kdy začal Louis vystupovat v divadelní komedii Roberta Dhéryho Velký valčík. (Nějaký čas s Funésem alternoval buď zmiňovaný Mondy nebo herec Fred Pasquali.) Od roku 1971 ho ovšem ještě další dva roky hrál s obrovským úspěchem a prezident Pompidou si vyžádal speciální představení v Elysejském paláci. Louisovi partneři se ovšem měnili: Christiana Martina ztvárnili i Jean - Paul Belmondo (!), Jean - Pierre Cassel a Louisův syn Oliver. Zůstaly vlastně jen Claude Gensacová a Maria Pacomeová, které celá léta alternovaly Funésovu manželku a Mario David jako Barnierův masér. Příprava filmové verze trvala dobrých 5 let. Martina tu hraje Claude Rich, který kupodivu měl být prvním představitelem této role na divadle, ale režisér ho po několika zkouškách vyhodil a na jeho místo přišel Belmondo. No nevím jak vypadala verze divadelní, každopádně ta filmová nedopadla špatně. Já jsem ji viděl jako poslední film s Funésem v hlavní roli, který byl tady distribuován a byl jsem trochu jeho předchozími filmy zmlsán, každopádně i tak jsem se slušně pobavil. Paul Préboist je králem malých rolí... (08.02.2006)

Výborná Funésovka s výměnou kufříků. Nejvtipnější je, že se Funés celých 80 min. rozčiluje, ani jednu větu neřekne v klidu. Pochybuju, že by to jiný herec takhle vydržel zahrát, to by musel dostat infarkt. Dále je neskutečně výborný dabing Filipovského. Myslím, že právě na tomhle filmu se Funés rozehrál. (25.07.2008)