Fantomas

Kdysi jedna z nejoblíbenějších filmových sérií s tajuplným Fantomasem a kašparovským komisařem Juvem (De Funes) dnes působí místy už mírně trapně. Francouzský humor starý 40 let hold doba značně poznamenala a dnešní generace se smějí spíše obhroublým a nevkusným vtipům, které naopak za dalších 40 let budou vzbuzovat negativní emoce u další generace. (05.08.2002)

Jestliže 99% všech francouzských komedií funguje i dnes (podle uživatele Tosima), pak Fantomas spadá do toho zbylého jednoho procenta. Fantomas je opravdu charakter, ale jeho činy mají značné logické mezery. Dokázal bych nad tím mávnout rukou, kdyby mi film nabídnul něco jiného, ale Louis De Funes v roli neuvěřitelně imbecilního komisaře Juvea mi "nedodal" ani mnou očekávané gagy. Jeho komičnost se někam vytratila. Asi už nejsem dítě, které se zasměje, když někdo plánovitě uklouzne na slupce od banánu. Žádný jiný druh humoru film nenabízí (dva skvělé fórky má na svědomí spíše český dabing). Kdyby v tom nehrál Jean Marais, šel bych s hodnocením ještě níž. (12.02.2006)

Ačkoliv skutečně nepatřím do generace, která Fantomase zažila v době premiéry uprostřed normalizace, kdy tady snad ani žádné jiné fantasy filmy o super zloduších nebyly, ta  jsem v této oblasti ve své trochu generaci trochu  jinde a k Fantomasovi pociťuji jistou nostalgii jako k jednomu z prvních francouzských filmů, který jsem nadšeně sjížděl v době prvního objevování francouzských komedíí a Louise de Funése. Dneska už kritickým okem v něm vidím popravdě spíše zestárlou a vyčpelou záležitost, která žije hlavně (z patrně stále jakžtakž živého) odkazu legendárního Funése. Pro srovnání stačí podotknout, že Fantomas je v televizi reprízován pomalu každý rok, zatímco například komedie pod kterou je podepsaný stejný scénárista (Jean Hanalin) Krást se musí umět, nebyla reprízovaná již několik let a na ČT se neobjevila snad nikdy. Přitom je dle mého názoru zábavnější a všem ji doporučuji, pouze v ni nefiguruje tak znamé jméno jako Funés, jehož mnohé filmy dost uctívám a pokud si vezmu triumf ve stejném roce s Četníkem, tak to je pro mě pořád stále živý dobový film, ze kterého jen teče krásná atmosféra a optimismus 60.let.  Proč tedy stále dávám  Fantomasovi alespoň čtyři hvězdy? Jednak proto, že by si mě jinak v noci odnesl, za druhé proto, že mám rád písničku ,,neopouštěj staré znamé pro nové´´ a za třetí proto, že ačkoliv si již uvědomuji tu zkaměnělost, tak mě stále jistá dětinsknost a láska ke francouzským komedíím neopouští. Fantomas má přece jem unkátní dobovou atmosféru (i když jinou než Četník) a neméně unikátní je to spojení fraškoidní fantasy a fraškoidní komedie. Nemůžu si pomoct, tohle už by se v dnešní době nenatočilo a je to guity pleasure, jak vyšité. Tak blbý, až pořád jistým způsobem dobrý. K tomu si přičtěme stylovou hudbu Michela Magneho, i neméně stylový český dabing (září nejen tradičně František Filipovský, ale hlavně Miroslav Moravec coby Fantomas) a pořád se nemůžu na Fantomase úplně zlobit, byť už mě rozhodně nebere tak jako dříve. A kdyby něco, tak určitě upřednostňuji pokračování Fantomas se zlobi, kde dostal Funés více prostoru a šikovná udělátka. NO, TAK JE TO JASNÉ, JAKO NÁSOBILKA. VĚDECKY DOKÁZÁNO, ŽE JÁ MUSÍM BÝT FANTOMAS. KOUKNĚTE SE NA MĚ, JÁ JSEM FANTOMAS. (21.07.2021)

Tento film jsem viděla poprvé jako dítě a silně na mne zapůsobil :-) A i když jsem o trochu víc starší, tak se k němu moc ráda vždycky vrátím. Zápletka, humorné scény, napětí ... :-) Osobitý komediální talent Louise v kombinaci s bezkonkurenčním dabingem Františka Filipovského zajišťují tomuto filmu neutuchající zájem diváků. (22.08.2011)

I po 40 letech neztrácí Fantomas na lesku, ano, s dnešními akčními supertrháky se nedá, alespoň co do výpravy, srovnávat, ale kdo by to taky dělal, Fantomas patří do své doby a podle toho se musí posuzovat, vynikající spojení akce a komičnosti skvěle funguje v podání Jeana Maraise a Louise De Funese, Fantomas je prostě klasika a tak se na něj prostě musí nahlížet (22.09.2004)