Reklama

Reklama

Kam jsme kdysi šli

  • Fínsko Missä kuljimme kerran (viac)
Trailer
Fínsko, 2011, 126 min

Réžia:

Peter Lindholm

Predloha:

Kjell Westö (kniha)

Kamera:

Rauno Ronkainen

Hudba:

Mauri Sumén

Hrajú:

Jakob Öhrman, Jessica Grabowsky, Andreas af Enehjelm, Oskar Pöysti, André Wickström, Martin Bahne, Johanna af Schultén, Nina Kaipainen, Birthe Wingren (viac)
(ďalšie profesie)

Obsahy(1)

Snímek se odehrává v Helsinkách a přesahuje daleko za hranice sílícího nacionalismu během první světové války, důsledky finské občanské války, vznikající moderní věk 20. let i vrchol fašistického hnutí Lapua na začátku třicátých let. Hlavní roli v tomto příběhu hraje milostný trojúhelník mezi slečnou Lucií z nejbohatší společenské vrstvy, mladíkem Ericem ze střední třídy a mladým dělníkem a socialistou Allanem. Rozhodnutí přijatá během dospívání diktují směřování jejich životů a všichni tři musejí čelit následkům svých činů v boji za usmíření. Konec konců tento příběh je také vyznáním lásky a úcty, v památce lidem, kteří byli kdysi mezi námi, a zemi, po které jsme kdysi chodili. Film byl natočen na motivy oceněného románu z pera Kjell Westö a pravdivých historických událostí. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (2)

Enšpígl 

všetky recenzie používateľa

No to já vám řeknu hned Finové, kam jste došli s tímhle filmem, do prdele. To není nic proti Finům, jak je v TV finskej film, okamžitě vyvěšuju z okna finskou vlajkou, votevírám finladii a chodím s telefonem Nokia i na hajzl. Jenže ještě než stačím vstřebat první orgasmus z toho, že poslouchám nejkrásnější řeč ne světě, finštinu, kterej mně neskazil ani pračlověk malarkey s tvrzením, že v tomhle finským filmu mluví finové švédsky, začínám tušit, že se budu dívat na sračku. Jako fakt bomba, když jedna pipina má v hlavě houbovou vomáčku a běhá tam mezi dvouma klukama a řeší kterýho, z tohoto originálního tématu mám vždycky 14 dní vosyp. Do toho se nám tam serou dvě nejodpornější možný sestavičky, komouši a náckové, který se tam na začátku vzájemně popravujou, protože jejich myšlenky a ideologie jsou na úrovní retardovanýho mravenčího novorozeněte. Nejlepší scéna se odehraje někdy kolem dvacatý minuty, kdy zajatej nácek pozoruje komoušku jak se slíká, ta se vychčije do misky a pak mu to chrstne do ksichtu. No a po týhle romantický vložce se tam už jen mele hubou. ()

Malarkey 

všetky recenzie používateľa

Na finský filmy se vždycky docela těším. Jejich filmy jsou totiž zvláštní, stejně jako celý národ. Tenhle film mě také lákal o to víc, že se dozvím něco víc o jejich, už všeobecně, dost pohnuté minulosti. Film mi vlastně vysvětlil, že mezi dvěmi světovými válkami Finové měli plný zuby komunistů a Rusů a tak se část populace upnula k fašistům. No, když už nic jinýho, tak Finům bych dal Nobelovu cenu za výběr politické ideologie pro jejich národ. Líp si fakt vybrat nemohli. Jenže k této zajímavé politické rošádě tvůrci přibrali nějaký trapný milenecký machinace, a to mě fakt hrozně nebavilo. Celkově to vyprávění bylo dost divný a dvě hodiny jsem měl dělat, abych film vůbec dokoukal. Uklidnila mě ale finská řeč, která občas přelítávala do švédštiny. Jestli to bylo vlivem historického vývoje, tak to tvůrci docela pěkně zakomponovali. Ale to je asi jediný výraznější pozitivum k celému filmu. ()

Reklama

Galéria (24)

Reklama

Reklama